Řeknu vám to na rovinu, výpadek PSN mě sebral. Ale ne natolik, abych se nemohl vrátit ke kořenům! Když bylo hraní jakékoliv hry v online multiplayeru…
Řeknu vám to na rovinu, výpadek PSN mě sebral. Ale ne natolik, abych se nemohl vrátit ke kořenům! Když bylo hraní jakékoliv hry v online multiplayeru víceméně znemožněno, řekl jsem si, že bych mohl dělat něco užitečnějšího. Při mém šmejdění v různých skřínkách, z důvodů hledání sešívačky, jsem však objevil něco, co jsem dávno považoval za ztracené. Nález mé staré krabičky s hrami na PS2 mě okamžitě donutil tuto starou konzoli oprášit, a zažít tu největší nostalgickou přehlídku vzpomínek, co jsem kdy zažil. První hra, kterou jsem prostě po těch, zhruba, 2 letech, zkusit, byl přírustek do herní série Star Wars s podtitulem Battlefront. A rovnou teď můžu prozradit, že tak královsky jsem se nebavil od multiplayeru v Uncharted 2!
VRAŤTE SE DO EMPERÁTORSKÉ ŠKOLY!¨
Abych nevycházel z vyšlapaných cest, ujasníme si nejprve základní informace. Mezi žánry se titul řadí mezi jak FPSka, tak TPSka - pohledy lze přepínat, avšak osobně doporučuji pohled třetí. Engine byl vytvořen nový, speciálně pro tuto hru (později sérii) - konkrétně se jedná o Zero Engine. Hru si vzalo na paškál (již zrušené) studio Pandemic, které jí vydalo 1.11. roku 2005 na všechny myslitelné tehdejší platformy. V celém titulu je možno hrát za čtyři frakce, a to Separatisty, Impérium, Rebely nebo Republikány. K zármutku komunity, proti sobě mohou hrát jen strany, které proti sobě měřili síly již ve filmové sérii - tedy Republikáni proti Separatistům a Rebelové proti Impériu. Systém, kterým je plňena kampaň, je kupodivu také velmi zvláštní. Každá mise se odehrává na omezené mapě mezi dvěmi frakcemi, stejně jako při multiplayerových bitkách z ostatních FPSek. S cílem každé mise budou předem obeznámeni ti, kteří znají z jiných stříleček mód Capture & Hold. Jde o zabírání daných bodů, nazvaných jako Command Post, pro svou frakci a udržení jich. Na těchto Postech se členové týmu respawnují, avšak nejsou stálá. Pokud je v blízkosti Postů dostatek vojáků nepřátelské strany, mohou ho strhnout ke své frakci. Vyhrává ten, který nejdříve obsadí všechny Command Posty, nebo pokud jeho nepřátelé vyčerpají 200 možných respawnů dřív, než on. Chaotické se to zdá být pouze na první pohled, při podrobnějším nastudování je to lehké, jako fénixovo (toto rozhodně není narážka na jistého uživatele Zingu) pírko.
Pokud by to někdo stále nechápal, dovolil jsem si do článku vložit tutorial, obsažený ve samotné hře.
KAMPAŇÍ PŘÍMO DO FILMU!
Po objasnění celkem zvláštního herního mechanismu se pustme do rozboru kampaňe. Ačkoliv nejsem bůhvíjakým přiznivcem série Hvězdných Válek, můžu si položit ruku na srdce a říct, že mě kampaň nesmírně bavila. Ano, názor se sice od skeptiků či hard-core hráčů může lišit, ale já si za svým stojím. Průvodcem vám bude kampaň při éře Klonových Válek, nebo Galactic Civil War (omlouvám se, ale úplně mi vypadl překlad). Před každou 'misí' vám bude popsáno, co se přesně v historii SW stalo, doplněné cutscénou. Pak začíná epická bitva založená na principu, který jsem již objasňoval. Různorodých map (pro kampaň a volnou hru) titul nabízí okolo dvaceti, každou z nich propracovanou podle filmové předlohy, či představy tvůrců série. Kampaň pravidelně střídá frakce, za které hrajete, takže od kropení klonů republiky jakožto droid v jedné misi, se velmi rychle přesunete do kůže klona, s úkolem infiltrovat droidy v misi druhé. Líbilo se mi i dbaní na detaily vůči filmu - ku-příkladu může jít první mise, představující začátek prvního filmu a aktivování droidů. Super Battle Droidi však k dispozici, správně, ještě nejsou - jejich vyrobení se uskuteční o několik měsíců později. Shrnutě - kampaň je z jednoho pohledu špičkově propracovaná, na které se i se zavřenýma očima dá poznat smysl tvůrců pro detail, a snaha nepobouřit fanouškovskou základnu, která v aktuální době stále vstřebává animované Klonové války. Na strannu druhou se však dá poznamenat, že přítomností jen jednoho jediného mechanismu, k tomu stále se opakujícmu, kampaň rychle spadne do stereotypu, který už ani ukázky z filmu nezachrání.
VADER, YES, VADER!
'Epif Failure' by bylo zřejmě nezmínit se o jednotlivých třídách imperiálních jednotek. Tím opět titul způsobil menší poprask, jelikož si podobný luxus příznivci Hvězdných Válek na herní scéně skoro nemohli dovolit. Pro každou frakci připravili pánové z Pandemic 5 tříd - 4 rozlišující se pouze vzhledem, a 1 jinou pro každou stranu. Obyčejného chlapíka se samop...eh, blasterem v ruce doprovázeli snipeři, odstřelovači, inženýři. Každý disponuje jinou puškou, jiným typem granátů a jinou speciální schopností - rozsáhlejší zbraňový arzenál byl také v univerzu Star Wars poměrně novinka. Nejatraktivnějším typem jednotek byly však bezpochyby speciální, a tím mám na mysli Separatistské Droiedeky (droidové, speciální pro rychlsot jejich střelby, možnosti vytvoření silového štítu a neuvěřitelnou zranitleností), u Republiky Jet Troopeři (chlapíci s EMP puškou a Jet Packem), za Rebely bojovníci Wookie (chlupatí hromotlukové s kuší, spousty životů a časovanými náložemi) spolu s Imperiálními Dark Troopery (klonové s Jumpackem, zajišťující raketové skoky, a modifikací kuše). Už samotnou přítomností volby tříd získává hra mírnější strategický prvek, což ale poznáte až na bitevním poli.
Ačkoliv Star Wars moje bota není, tu druhou jsem v Battlefrontu našel.
GALAKTICKÁ SOUTĚŽ O VOLNOU HRU ONLINE
Pokud vás přestane bavit kampaň, ale pořád se nechcete podmanit bezúčelovým hráním náhodně vybranných map, je mód Galactic Conquest přímo pro vás. Jakožto vůdce vybranné frakce máte za úkol, z pohodlí imperátorského křesla, posílat své jednotky dobývat ostatní planety. Velmi rozsáhlé a kvaltní jsou možnosti nastavení bonusů v bitvách - každá dobytá planeta vám, jakožto mírový poplatek, bude poskytovat bonus, v podobách větší výdrže, více nábojů, či mírně znevýhodněný opoziční tým. Po dobytí všech planet však vůbec nic nekončí - zvrhlíci mají samozřejmě i chuť své vyhoštěné sídla znovu obydlet, a tak pravidelně zpětně útočí na vaše impérium.
Choutky nedělat nic, co by vás ovlivňovalo v budoucím posutpu, jsou však neukojitelné, a tak je tu mód rychlá hra. Jak název vypovídá, prostě si vyberete pár map, frakci, a jdete hrát. Inteligence botů je, obzvlášťe na nejtěžší úroveň, na svojí dobu dost kvalitní, a pokouší se krýt za každou zeď, přestože hra samotný krycí mód nenabízí. Po omrzení bitev s umělou inteligencí hra ale nekončí - na řadě je multiplayer, který je i nejnáročnějšími hráči vychvalován. Z mé vlastní zkušenosti jsem ho zkoušel tak týden zpátky, a věřte mi, nebo ne, naš jsem jeden úplně plný server! Na mnou hrané PS2 verzi je podporován multi-player pro 32 hráčů, na PC je toto číslo o 18 jednotek vyšší. Bohužel, multi-player právě na PlayStationu je hodně kritizován kvůli lagům. Ano, vadilo mi to, ale s pohledem na stáří titulu jsem to dokázal překousnout. Jestliže nemáte konzoli připojenou k internetu, vězte, že hra popdporuje i split-screen. Navíc, statistiky z multi-playeru jsou nahrávány na net, takže si je můžete zkontrolovat i z pohodlí gaučového křesla!
DETAILY SE STÁLE CENÍ
Určitě není moc her, které by nějak zásadně dbali na předlohu filmu - je spousta momentů, které se od hranného plátna úplně odlišují. Battlefront je na tom právě naopak - na filmovou legendu plně dbá, a na mapách je to vidět. Z mých matných vzpomínek na dětství jsem si na éru Hvězdných Válek moc dobře vzpomněl, obzvláště potom na lokace. Ty jsou, neváhal bych říct, totožné, jako je známe z pláten. Louky nebo centrum měst planety Naboo, sněžné planiny Hothu nebo pouší zavátý Tatooine - všechno působí, jako při prohlídce kulis. Autoři však dbali i na detaily, které jsou nám také známé. Dost mě překvapilo při ovládání monstrózního AT-AT při invazi na Hoth, že se vedle mě doopravdy vynořil sněžný křižník, doopravdy mi svázal nohy a já byl ne-doopravdy zabit. To už jsem měl výraz 'WTF?' a zíral jsem nad preciznostní dohodou LucasArts a Pandemicu. Abych také rovnou zodpověděl zřejmě pokládanou otázku - ano, ve hře Jediové a Sithové jsou, jen není umožněno za ně hrát. Buďto běhají po vašem boku jako přátelská NPCčka, nebo působí svou smrtonostnou přesností na frakci vaší. To jsem kolikrát zkoušel zabít Dookua blasterem, granáty jsem po něm házel, dokonce z bazuk jsem po něm střílel, a pak je nevěřícně koukal na to, jak vše prostě light-saberem odrazí a nakonec, jak mi usekne hlavu. Nebudu radši osvětlovat, co se stalo s DualShockem a tím rozbitým oknem.
Vytvářet lokace ve Star Wars je věc první. Zažít je věc druhá.
HA! JÁ MÁM AT-AT A VY NEMÁTE NIC!
Málem jsem zapomněl na vůbec nejzábavnější složku Battlefrontu, a to je ovládání vozidel. Už jsem na to narážel v minulém odstavci, ale jde o mnohem víc, než o ovládání patnácti metrovho obra. Na výběr je celá škála prostředků, kterým můžete efektivně ničit masy nepřátel. A pozor, to nejsou jen pozemní mechanické vychytávky, které jsou na výběr! Pokud máte chotuky se povznést a infikovat nepřátelské Command Posty zezadu, díky vznášedlům máte možnost. I u nich se projevuje vývojářský smysl pro detail, kdy mi nějakou dobu zůstane ve hlavě vzpomínka na odpalování seperatistských únikových raket na planětě Geonosis, stejně jako v druhé filmové epizodě. Mezi vozidla jsou započítány i děla, které dokážou vytočit asi ze všeho nejvíc, když vás klon sejme na dvě rány - ale to je jen má osobní rýpavá připomínka. Do mnoho vozidel může nastoupit i více lidí, a v těch nejlepších případech jich může být až 8! Každý má na práci jiné dělo, ovládání, nebo jen přihlížení. bzvláště v multi-playeru se tato funkce projevuje zábavnou, jelikož dohoda bez Eyetoy (kterou já nevlastním, takže osobní zkušenosti nemám) je velmi obtížná.
STAR GATE VS. RED DWARF? NE!
Shrnutě, je to určitě jedna z nejlepších her založená na Hvězdných Válkách. Mezi FPSkami tohoto univerza je na špici, což jen dokazuje vydání pokračování (na které se zaměřím příště) a PSPčkových spin-offů. Schválně jsem nezmiňoval soundtrack, který je totiž totožný, jako ten filmový - a to není vůbec špatně, právě naopak! Pokud jste skalní příznivec série, budete Battlefront milovat. Pokud vás nechává Star Wras chladným, zalíbíte si ho. A ikdyž jste skeptik vesmírných přestřelek, budete muset uznat, že je to jeden z povedenějších kousků. I v dnešní době se rozhodně vyplatí Battlefront sehnat, s vidinou kvalitní zábavy, dobrého multipalyeru a pěkných vedlejších módů. Rozhraní menu je také designováno hezky, stejně jako zbytek hry. Kritika přiala titul stejně kladně, jako zbytek světa, a nevidím důvod, proč by někdo nemohl být vyjímkou. Uvidíme se u Battlefrontu 2!
Pandemic studio možná zaniklo, ale jeho odkaz žije dál. A Battlefront je pro spoustu hráčů legendou.
