Pojďme se podívat, jak vypadá převtělení knižní legendy Píseň ohně a ledu do videoherní podoby. Dokáží se malí vývojáři poprat s velkou licencí?
J.R.R. Martina lze považovat za novodobého Tolkiena. Jeho knihy jsou již dávno součásti kultury a zvláště v poslední době zažívá jeho tvorba opravdový boom. Máme tady jak film, tak i výborný seriál z produkce HBO a bylo jen otázkou času, než k nám dorazí i videoherní zpracování.
Nyní jsme se konečně dočkali. Práce se chopili nijak známí Cyanide (Blood Bowl), a to může právem vyvolat mírné obavy. Autoři se však dušují, že hodlají uctít předlohu jak se patří a chtějí vytvořit minimálně nadprůměrnou strategii. Takže s čím půjdou prodat kůži na trh?
Jak se válčí o trůn
Vývoj hry podle veleznámé a veleúspěšné předlohy skýtá na jednu stranu ohromné ulehčení práce, ale na tu druhou také na vaše bedra hází nepříjemnou tíhu povinnosti předlohu nijak neznásilnit. Jak už sám název napovídá, příběhovou omáčku dodá novela "Hra o trůny", na jejímž světě není vlastně co kritizovat a jedná se o skvělou volbu. Hlavní podstatou celého příběhu bude boj o Železný trůn a o právo vládnou celé Západozemí. Nakonec stačí pouze zmínit, že scénář vytvořil sám velký spisovatel strategii na míru a myslíme, že veškeré pochyby jsou ty tam.
Singleplayerová kampaň ovšem obsáhne jen ty nejzajímavější události z knihy. To je dáno především přílišnou složitostí a roztahaností příběhu, který by v kompletní podobě zbytečně odváděl pozornost od hry a jen ji dělal mnohem chaotičtější. Za to bude příběh reagovat na samotného hráče. Některé pasáže se tak budou lišit v závislosti na tom, za jakou rasu hrajete nebo co jste kde vykonali.
Ve světě mýtů a magie
Stejně jako příběh i samotné herní prostředí nebude zcela totožné s předlohou. Některé reálie dokonce budou zcela přepracovány, aby lépe vyhovovaly mechanismům hry. Něco ovšem bude zcela zkopírováno i z knihy. Třeba takoví Obři zůstanou nezměněni. Některé prvky se pak ve hře objeví vůbec poprvé. Přeci jen není historie originálního příběhu tak dlouhá a najde se dost mezer, které vyplnila představivost autorů.
V podstatě nás tedy očekává standardní fantasy svět se vším, co k tomu patří. Draci, města, vesničky a pořádná dávka různých magických stvoření. Materiálů zatím moc uvolněno nebylo, takže musíme spíše hádat, jak to bude s grafickým kabátkem. Prozatím to však vypadá spíše na průměr, který ani nenadchne, ani neurazí.
Slovo je mocnější než meč
Tak přesně tohoto motta se v Cyanide drží. Game of Thrones nebude jen další tupá RTS, kde stačí těžit ve velkém a pak na oponenta vrhnout nekonečný zástup vojáků. Naopak by měly být herní mechanismy nastaveny tak, aby hráč daleko více využívat diplomacii či lsti a k násilným výbojům se uchyloval daleko méně.
Hlavním cílem je získat jako jeden z čelních představitelů Westerovského klanu Železný trůn. Toho se ovšem dá dosáhnou pouze prestiží a spojenectvím s ostatními městy a hrady. Právě zde se uplatní různé diplomatické delegace, politické sňatky nebo dokonce úplatky. Ale pozor, vaše snažení může být snadno podkopáno různými nájemnými vrahy a ke slovu přeci jen sem tam přijdou i ty meče.
Navíc i v ozbrojených střetech bude platit pravidlo, že méně je někdy více. Vítězem se totiž povětšinou stane ten, kdo lépe ovládne mechanismy kliček a úskoků. Takové R.U.S.E. ve fantasy kabátku.
Zbavme se AI
Jako v každé dobré strategii, ani zde nemůže chybět pořádný multiplayer. Ten zdejší přenese hratelnost ze singlu v totožném kabátku i do hry více hráčů. Znovu tedy půjde hlavně o získání co největší prestiže. Hratelnost sama o sobě vůbec nevypadá špatně a v kombinaci s vychytralými přáteli to vypadá přinejmenším zábavně.
Otázkou tedy zůstávají především nějaké komunitní funkce či jiné ozvláštnění, na které dneska hráči slyší. Třeba uživatelské levely a jejich šíření po vzoru třetího Strongholdu by nemusely být od věci. Prozatím byly oficiálně potvrzeny jen různé smluvní pikle mezi jednotlivými rody, na zbytek si budeme muset ještě počkat.
Dobře využitá licence
Nenechte se zmásti slovy výše. Prozatím vypadá videoherní zpracování Hry o trůny velice dobře a absolutního průšvihu se tak není nutno bát. Příběh bude bezesporu kvalitní, nic jiného ostatně od Martina ani nečekáme. Samotná herní náplň se pak snaží alespoň minimálně jít proti proudu a dává důraz na trochu jiné aspekty RTS.
Tento mix prostě slibuje alespoň trochu netradiční hru, za kterou stojí silná značka. Leč vývoj skrývá nejednu nástrahu, autoři vypadají, že jsou si jisti v kramflících a velké licence zvučného jména se nehodlají zaleknout. Jestli se jim to nakonec podaří můžete sami zjistit ke konci tohoto roku. Ale pozor! Pouze na PC.
