Rozporuplný návrat do zóny.
Jan Urbančík
Studio GSC Game World to má poslední rok a půl neskutečně těžké. I přes ruskou invazi na Ukrajinu a prakticky neustálé ohrožení na životě i zhoršeným podmínkám pro práci však s vývojem nesekli a někteří zaměstnanci se dokonce přesunuli do Prahy. Očekávané pokračování Stalkera tak přece jen jednoho dne světlo světa spatří, ale předem říkám, že si ještě počkáme.
Stalker 2 byl na Gamescomu součástí stánku Xboxu a společně s DLC pro Cyberpunk 2077 byl o něj suverénně největší zájem. I já jsem si vystál ne úplně malou frontu. Jenže jakmile jsem se chopil klávesnice s myší a pustil se dohry, zůstal jsem v šoku.
Všechny krásné trailery vzaly za své. Stalker 2, kterého jsem hrál, nevypadal ani zdaleka tak hezky. Textury v nízkém rozlišení, horší nasvícení či divné modely postav s nedodělanými animacemi obličejů. Oproti dosavadním ukázkám to byl downgrade prakticky po všech směrech. Jenže nejhorší ze všeho byly různé bugy a glitche. Hned po spuštění dema začala obrazovka problikávat, NPC chodila při rozhovoru do mě a zasekávala se o model hlavní postavy, chyběla zde jakákoli animace smrti, takže pokud jste umřeli, zkrátka se jen objevila obrazovka s nápisem a vůbec jste nechápali, co se stalo. Do toho dlouhé loadingy a jeden moment, kdy se mi dokonce povedlo propadnout pod mapu. Jakkoli krátké demo bylo, narazil jsem na obrovské množství problémů.
Musí se ale nechat, že atmosféra postapokalyptického světa tam pořád byla. I gunplay mi přišel docela solidní, byť uměla inteligence nepřátel poněkud pokulhává a určitě ještě bude potřebovat doladit. Problém zkrátka je, že jakékoli pozitiva z dema přehlušily všechny ty chyby a nedostatky. Samozřejmě můžeme doufat, že šlo o nějaký starší build, či se jen něco pokazilo při jeho tvorbě a zbytek hry je na tom lépe, ale těžko se mi tomu věří. Při tak izolované a krátké ukázce bych naopak doufal, že vývojáři vyberou naopak to nejlepší. A pokud to tak bylo, tak mě opravdu děsí představa, jak vypadá zbytek.
Ve výsledku je mi líto vývojářů, kteří do velké míry za celou situaci nemůžou, protože mají neuvěřitelným způsobem ztížené podmínky, ale zároveň i samotných hráčů, kteří si na titul vystáli hodinové fronty, aby viděli produkt, jenž se zde zkrátka prezentovat neměl. Jakkoli už je oficiálně oznámen odklad na první kvartál příštího roku, silně pochybuju o tom, že Stalker 2 v tomto období vyjde. Vývojáře čeká ještě velký kus práce a já opravdu doufám, že si dají načas. Pokud vývoj uspěchají a vydají hru v takto špatném stavu, uškodí tím nejenom hráčům, ale hlavně sami sobě.
Daniel Jarocký
Microsoft se na letošní Gamescom připravil opravdu důkladně. Výsledkem byl bohatý showfloor her, na kterém mohli hráči vidět nebo si přímo vyzkoušet DLC Phantom Liberty pro Cyberpunk 2077, novou Forzu Motorsport a celou řadu středně velkých a indie titulů. Možná tím vůbec největším překvapením ale bylo hratelné demo postapokalyptické akce S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl. Vzhledem k nesmírně složitému vývoji, který výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, odkud studio GSC Game World pochází, hru postihlo už několik odkladů. Další posun data vydání byl shodou okolní oznámen právě v průběhu Gamescomu, kdy byl druhý Stalker odložen z konce letošního roku na první kvartál roku 2024. Vzhledem k prezentovanému demu mám však velké pochybnosti, zda vývojáři toto nové datum dodrží.
Zatímco na oficiálních trailerech vypadá S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl naprosto úžasně, tak reálný stav hry je na tom v současnosti o poznání hůře. Již od prvních minut bylo z dema cítit, že rozhodně nereprezentuje finální kvalitu hry, ale spíše alfa nebo v lepším případě beta verzi. Začít bych mohl u textur s nízkým rozlišením, zasekáváním postav, nevyladěnou umělou inteligencí či nedokončeným rozhraním. Sám sobě jsem si po dohrání relativně krátkého úseku kladl otázku, zda je dobrý nápad takto syrový stav hry nabízet k vyzkoušením běžným hráčům, kteří si museli přímo na showflooru vyčekat klidně i několik hodin dlouhou frontu.
Je však možné, že vývojáři po všech těžkostech zkrátka cítili potřebu hráčům dokázat, že nový Stalker nebyl uložen k ledu a jeho vývoj dál pokračuje. Navzdory všem technickým nedokonalostem ale již z dema prosvítala správně pochmurná atmosféra, která zdobila předchozí díly. Potenciál byl cítit také z pohledu ovládání a pocitu ze střelby, kde vývojáři viditelně kladou důraz na realismus. Osobně jsem to sám pocítil po krátké dávce ze svého AK-47, které se překvapivě brzy začalo přehřívat a stávkovat.
O výsledných kvalitách druhého Stalkera dle mého názoru rozhodne to, zda dostanou vývojáři na dokončení a optimalizaci dostatek času. Pokud tomu tak nebude, můžeme být začátkem příštího roku svědky výrazného zklamání. Pokud však vedení studia získá s pomocí Microsoftu dostatek času a zdrojů, tak můžeme být svědky nevšedního zážitku, který nám zkrátka tradiční zavedené „západní“ série nenabídnou.
