Žebříček našeho experta na asijské hry je náležitě svérázný.
Autoři Zingu vám představují svoje osobní hitparády nejlepších her roku 2020:
Hry roku 2020 podle Zingu: Martin Zavřel
Hry roku 2020 podle Zingu: Ondřej Partl
Hry roku 2020 podle Zingu: Martin Pritula
Hry roku 2020 podle Zingu: Mythix
Hry roku 2020 podle Zingu: Gabriela Šuterová
Hry roku 2020 podle Zingu: Mikuláš Stoklasa
Hry roku 2020 podle Zingu: Jan Urbančík
Hry roku 2020 podle Zingu: Dominik Tománek
Hry roku 2020 podle Zingu: Jakub Marušák
(poslední příspěvek z této série vyjde zítra)
Redaktor, Zing.cz
Přezdívka: killjezor
Ivan se o hry zajímá od roku 1994, kdy propadl klasickým střílečkám. Postupně se zájem přesunul i na závody, simulace a kvalitní horory. Před pár lety ale zavrhl „západní“ hry a nepohrdne ničím, co se tváří dostatečně japonsky. V uplynulých 10 letech působil jako administrátor diskuzních fór a redaktor na několika herních webech, než zakotvil na Zingu. Miluje maso, knihy, komiksy, kreslené ženy, anime, mangu a posledních pár let hlavně čas, strávený se svou dcerou. Na Zingu se pokouší starat o vše, co jen trochu zavání východem.
Na kterémkoli článku je vždycky nejhorší napsat nějaké úvod, který bude zároveň zábavný a třeba poučný. Nebo aspoň navodí příjemnou atmosféru a rozdá karty. Tento dnešní si klade za cíl jediné, neunudit vás, po všech těch salátech, kaprech a kilech cukroví, k smrti. Takže čtěte dál a omlouvám se, že u mne asi žádnou šílenou pecku roku 2020 nenajdete.
5. místo - Prinny 1 & 2: Exploded and Reloaded
Pokud jste fanoušek Nippon Ichi Software a potažmo vydavatele NIS America, je pro vás Prinny 1 & 2: Exploded and Reloaded naprostou nutností. Nejde sice o oslnivou kompozici s příběhovou zápletkou s deseti nečekanými zvraty a překvapivým příběhem, ale je to hra která od začátku slibuje něco, co beze zbytku splní.
Jde o soubor dvou prakticky identických 2D side-scrolling akcí, ale nejsou v žádném případě pro slabé povahy. Jsou totiž extrémně rychlé a taky celkem chaotické a abyste všechno zvládli podle svých představ, budete se muset dost otáčet a mít hbité prsty. A stejně nebudete spokojeni. Věřte mi!
Tyto hry se na Switch hodí dokonale ať už hrajete v dokovacím nebo v handheld režimu, ale stále riskujete rozbití periferií. Doporučuji mít po ruce něco, s čím můžete praštit a nebude vadit, když o to přijdete. Humor, design a soundtrack jenom doplňují zážitek z hraní Prinny 1 & 2: Exploded and Reloaded a navíc, Prinny je prostě jen jeden!
4. místo - The Coma 2: Vicious Sisters
Korejský survival horor vyprávěný prakticky stylem vizuálních románů, ale třeba oproti takovému Psycho-Passu: Mandatory Happiness je té akční stránky daleko víc. Pokud tedy třeba máte rádi třetí Resident Evil, nabízí druhá Coma podobný pocit z beznadějného pronásledování. Prostě musíte najednou stihnout průzkum, schovávání se, zdrhání a ve finále hlavně přežít.
Coma 2 se vůči prvnímu dílu dost posunula a vylepšila. O hodně lépe se na ni dívá, ozvučení je lepší a také celkový herní zážitek je plynulejší. Přes ta všechna vylepšení zůstává Coma 2 hrou pro malé herní konzole a tak jsem ji na Switchi prošel prakticky celou v handheld režimu se sluchátky. Všechno tak daleko lépe vyniká. I srdce tluče ve zběsilejším rytmu. Ale pokud máte možnost zatemnit byt před všudypřítomným světelným smogem, zkuste ji roztáhnout na velkou obrazovku. Třeba to přežijete. Investice to není nijak závratná.
3. místo - Genshin Impact
Co říct o Genshinu, co ještě za posledních pár měsíců nikdo neřekl? Pro někoho modla, pro jiné nuda k nevydržení, za kterou naštěstí nemusí nikdo nic platit. Pokud vyloženě nechce. Pro mne splnění snu, ale neříkám že nějak extrémně vlhkého. Přeci jen se mi většinou zdá o něčem jiném a větší radost ve mne vzbudilo třeba české vydání Berserka nebo získání práv Crwe na vydání Akiru. Ale Genshin Impact splnil něco, co doposud žádné MMO nedokázalo. Já jsem totiž zarytý singleplayerista a proto jsem u žádné masivně multiplayerové akce dlouho nevydržel. Slovy klasika: “Vstoupil do světa MMO a chodili mu tam lidi.” tady si můžu opět žít sám.
2. místo - void tRrLM(); //Void Terrarium
O hře void tRrLM(); //Void Terrarium jsem před časem napsal, že je velmi kontroverzní. Stále s tím souhlasím, umí být na jednu stranu krásný a smutný a na druhou stranu vás připraví o nervy opakováním některých úkonů. Umí vyvolat beznaděj, ale i její pravý opak a dokáže vás udržet při hraní a přitáhnout vás zpět navzdory častým frustrujícím pasážím.
Zapomeňte na postapokalyptickou hru, ve které se snažíte zachránit celý svět. Tady máte na starost jednu jedinou dívku, ale to neznamená, že by Void Terrarium nenabízelo opravdu velký a poutavý příběh. Paradoxně mne menší pauze a po následném návratu na smetiště bavil ještě víc.
1. místo - Sakuna: Of Rice and Ruin
Kdo mne aspoň minimálně sledujete víte, že pro mne byla Sakuna tím best of titulem ještě než vůbec vyšla. A jak jsem si sliboval, že se ještě letos na pole s rýží vrátím a budu ještě daleko lepším pěstitelem než poprvé, protože Sakuna: Of Rice and Ruin je naprosto okouzlujícím titulem, který je pro mne prostě ideálně obtížný, ale právě tím správným způsobem.
Při psaní recenze jsem měl častokrát během dne v práci nebo třeba na schůzce tendence vrátit se na ostrov a zkontrolovat pole nebo posbírat škůdce. Nebo pozabíjet pár monster a připravit na zimu dostatek jídla. A nejhorší je, že to po dohraní nepřešlo. Jednou jsem tak seděl v práci a uvažoval nad tím co budu dělat doma. Měl jsem opravdu výjimečně volno sám pro sebe, což se stane asi tak 3x za rok. A já se přistihl, že uvažuju kdy jsem naposledy sadil rýži a jestli mám založený kompost. Je to hloupost, ale takové pocity by měla vyvolávat každá kvalitní hra. Takže vzhůru na ostrov Hinoe.
