Launch párty Assassin’s Creed: Brotherhood

Je mi jasné, že jste to všichni sledovali skrz přímý přenos Indiana nebo vás bylo k vidění přímo na místě, ale pokud jste náhodou akci z jakéhokoliv důvodu prošvihli, určitě vám přijdou vhod moje dojmy. A ty rozhodně nejsou nijak negativní.

Ezio dorazil do Prahy

Celá Launch párty byla vlastně takovou televizní show. O slovo komentátora se dělili hlavně Ondřej Broukal a Fiola a Bedikk z Indiana, a možná právě díky tomu byla akce tak podařená. Ale těch důvodů je samozřejmě víc. Třeba prostředí samotného sálu Casa Gelmi, který celkově působí takovým renesančním dojmem, hlavní však bylo to, co bylo uvnitř k vidění. Po obvodu celého sálu stálo několik počítačů s multiplayerem Assassin’s Creed Brotherhood, doplňované ještě dvojicí stojanů s Xbox verzí hry. Naproti nim se nacházel stánek nVidie, kde si každý mohl na vlastní oči vyzkoušet technologii 3D Vision, no a nechyběl ani stánek s občerstvením, samozřejmě co nejblíže pódiu, na němž se odehrálo vše důležité.

Teď už konečně něco k samotnému programu. Po menším úvodu, kdy Bedikk s mikrofonem vyrazil mezi návštěvníky, dostal slovo Ondřej Broukal, jenž si připravil zajímavou řeč o několika odkladech hry. Poté následovalo vážně povedené video, kde z očí Ezia sledujeme jeho návštěvu Prahy. Bohužel, to se ale nedá nijak popsat, prostě jste to museli vidět (možná ještě uvidíte, pokud se přenos dostane do archivu Indiana), a musím říct, že lepší a zábavnější úvod jsem snad ještě neviděl.

Poslední součástí úvodu bylo ohlédnutí za oběma předešlými díly vražednické série, o něž se formou klasického flashbacku postarali další příslušníci Indiana, Cukr a Zoomfire. Ve videu bylo řečeno snad vše podstatné, a i když většinu informací musí každý správný fanoušek vědět, i tak tleskám.

Síla vědomostí

Po zdařilém úvodu následoval vědomostní kvíz. Ten měl tři základní kola, jejichž účastníci se náhodně losovali z řad nás, návštěvníků. Šlo o klasické otázky a odpovědi typu „A, B, C, D“, v tomto případě spíš „1, 2, 3, 4“, a každý soutěžící samozřejmě musel zvolit jedno z čísel náležících ke každé odpovědi. Přiznám se, že nejsem úplně ukázkový znalec Assassinského univerza, ale i tak jsem většinu otázek věděl, soutěžící na tom byli podobně. V každém kole ale musel být vítěz jenom jeden, a ten pak pokračoval do superfinále, kde se soutěžilo hlavně o limitovanou Kodex edici. Její vítěz si jí pak odnesl rozhodně zaslouženě, určitě šlo o naprostého znalce, ale na druhou stranu, výhra za druhé a třetí místo byla klasická verze hry + pár drobností, přičemž si ještě každý další soutěžící odnesl tričko s motivem hry, takže nikdo určitě nelitoval.

Součástí kvízu byla ještě otázka pro diváky Indiana, co seděli doma u monitorů. Šlo o klasické uhádnutí jedné primitivní otázky a následného zařazení do slosování, kdy jeden šťastlivec získá opět Kodex edici.

K čemu hra, když to vidíme živě?

Soutěže vystřídala akce, kterou jsem rozhodně nečekal, a to vystoupení několika scénických šermířů. Šlo o vážně povedené a dokonale sehrané představení, které určitě zapůsobilo na každého návštěvníka. Hned poté, co každý šermíř ukázal, co umí, však přišlo na řadu něco ještě zábavnějšího, a to možnost, aby si několik návštěvníků zkusilo zhruba totéž, co šermíři. Pochopitelně ale nedostali do rukou repliky skutečných zbraní, musely jim stačit tzv. cvičné meče (občas se jim lidově říká bacátka), což jsou v podstatě plastové trubky obalené lepenkou a molitanem. První dvojice odvážlivců působila vážně komicky, nicméně s každým dalším amatérským šermířem šlo o víc a víc poučnou a hlavně zábavnou podívanou, takže i tohle si zaslouží velkou pochvalu.

Assassini mezi námi

Ačkoliv naprostá většina návštěvníků přišla v normálním oblečení, našlo se pár jedinců, kteří si neváhali navléct nějaký kostým. A právě pro ně byla připravena další soutěž. Dvojice kurtizán z řad pořadatelů vybrala deset návštěvníků s nejlepšími kostýmy (i když, ono jich o moc víc ani nebylo), a na nich bylo, aby se před porotou složenou ze zástupců Playmana a pár návštěvníků ve svém kostýmu nějak předvedli a prokázali, že právě oni si zaslouží nejvyšší výhru, tedy další kousek Kodex edice. Mezi desaterem samozřejmě převládalo několik assassinů, ale bylo přítomno i pár kurtizán, Desmond Miles, mistr popravčí a jeden z křižáckých vojáků. Občas mě napadlo, že na lidi, kteří nejsou zvyklí na podobné akce, může předvádění kostýmů působit skoro až trapně, ale takoví lidé samozřejmě na Launch párty nepatří, a rozhodně se sluší ocenit snahu všech deseti zúčastněných. A navíc, minimálně vrchní čtveřice vítězů, tedy jeden assassin, jedna assassinka, mistr popravčí a kurtizána, tedy naprostá vítězka, si tu výhru zaslouží bez jakýchkoliv debat. A jen tak mimochodem, můžete třikrát hádat, čím si ona kurtizána získala přízeň poroty i všech ostatních návštěvníků. Meč to teda rozhodně nebyl.

Řada soutěží však ještě nekončí, po kostýmech přišlo na řadu vyhodnocení nejlepších fanouškovských obalů hry, které mohl kdokoliv zveřejnit na oficiální Facebook stránce Playmana. Covery to byly skutečně ukázkové, jeden z nich byl ručně kreslený, další zpracován formou reálných fotografií, jeden obal působil skoro jako oficiální, byla k vidění i jedna gold edice, a našlo se i pár extrémů, jako třeba Templar’s Creed nebo Star Wars edice, která se mě jako fanouškovi Hvězdných válek okamžitě zalíbila. Verdikt ale jako vždy vynášela pouze porota, která každý obal určitě zhodnotila spravedlivě.

Konec výpravy

Ať se mi to líbí nebo ne, po skončení této soutěže jsem musel akci opustit. Pražská Integrovaná Doprava a její báječně načasované spoje holt večerním radovánkám moc nepřejí, a to ani ve všední dny, takže jsem odcházel přibližně hodinu před půlnocí. I tak ale celá Launch párty vážně stála za to, ještě bych dodal, že všichni návštěvníci při příchodu získali pár propagačních materiálů, jako třeba plakát, vystřihovánku nebo podtácek s motivem hry, navíc byla na místě ke koupi i nová knížka doprovázející vydání Bratrstva, a málem bych zapomněl pochválit jednu z nejdůležitějších věcí, a to výběr všech přítomných asistentek. Zkrátka, všichni pořadatelé si určitě zaslouží medaili, Ezio by byl na včerejší akci určitě hrdý. Riposa in pace.