LittleBigPlanet 3 – potřetí a bohužel ne lépe

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Plošinovky patří k nejstarším žánrům vůbec a za jejich dlouhou cestu si člověk už ani nedokáže představit, že by šlo jejich žánr nějak výrazně obměnit. Jistě, občas se objeví opravdu originální a inovující indie hra, ale v rámci mainstreamu jsou prostě plošinovky jasně daným žánrem. Jenže pak v roce 2008 vyšel první díl LittleBigPlanet a vzbudil obrovský poprask. Nejenže nabídnul inovovanou hratelnost arkádové plošinovky obohacenou o puzzly a customizaci všeho možného, ale především přinesl možnost vytvářet si takové hry v pohodlí domova. V roce 2011 pak vyšel druhý díl, který v mnohém překonal svého předchůdce a stejně jako on si odnesl mnoho absolutních hodnocení a cen za hru roku.

Je však možné takový úspěch zopakovat? Odpověď na takovou otázku je ještě složitější, protože za třetím dílem nestojí tvůrci prvních dvou dílů Media Molecule, nýbrž tým Sumo Digital. Na první pohled pro někoho až hrůzná zpráva, rád ale smetu všechny pochybnosti ze stolu. Pokud byste o této změně nevěděli, dal bych ruku do ohně, že ani po dohrání příběhového režimu byste to vůbec nepoznali. Hra si zachovává svou charakteristickou roztomilost a zároveň vizuální ulítlos, se kterou jsou vytvořeny všechny úrovně a vůbec celé herní prostředí.

„Vaše postava má nově zjednodušený seznam questů, ve hře nazvaný jako Organisertron, který vás zároveň naviguje k jednotlivým vchodům do dalších úrovní.“

Některé úrovně a vedlejší postavy mi přišly možná až moc přitažené za vlasy a působily na mě dojmem možná až moc nuceného surrealismu, ale jde spíše o můj osobní dojem. Oproti předchozím dílům navíc právě úrovně prošly příjemným vývojem. Základní principy jsou samozřejmě stejné, ale jednotlivé levely jsou podstatněji víceúrovňové, a to se netýká pouze výšky, resp. jednotlivých podlaží úrovně, ale především hloubky. Zajímavou novinkou je také to, že v adventure režimu jsou jednotlivé úrovně rozděleny do tří kapitol, z nich každá má svou vlastní úroveň po které chodíte a vybíráte si, který level budete hrát. V této hlavní úrovni jsou navíc schovány i jakési vedlejší úrovně a samozřejmě i nejrůznější nálepky či předměty, které jsou poschovávány v celé hře stovky. Díky tomu má vaše postava i zjednodušený seznam questů, ve hře nazvaný jako Organisertron, který vás zároveň naviguje k jednotlivým vchodům do dalších úrovní.

Příběh hry se točí kolem záporáka Newtona, který je posedlý zlými titány a v zemi zvané Bunkum se snaží zničit veškerou kreativitu. Pokud znáte předchozí díly, není třeba zmiňovat, že příběh v LittleBigPlanet hraje vždy druhé housle a v prvé řadě jde o samotné levely. Ve trojce je však vyprávění příběhu o něco intenzivnější a to nejen díky častým filmovým cut scénám, které ho posunují dál, ale především vedlejším postavám, které jsou zároveň i vašimi průvodci. Jejich proslovy a průpovídky jsou neuvěřitelně chytlavé, zábavné a především skvěle napsané. Postavy jsou navíc dobře namluvené a jejich přítomnost jsem si po celou dobu neuvěřitelně užíval. Když navíc nejsou tyto postavy na blízku, promlouvá k vám vypravěč, který vám bude neustále a na každém kroku něco vykládat a opět platí, že jde o skvěle napsané texty, které do hry dobře zapadají a jsou neuvěřitelně vtipné svým sarkasmem a všudypřítomnými jinotaji.

Sackboy a jeho kamarádi

Hlavní novinkou jsou hned tři nové postavy, které rozšiřují a inovují celkovou hratelnost. Oddsock je hadrovou verzí psa, takže dokáže rychle běhat, vysoko skákat a jeho největší předností je běh po zdi – v rámci plošinovek osvědčená a léty prověřená receptura. Toggle je zvláštní patron, který se může zmenšit anebo naopak zvětšit. V menším provedení se vejde do každé skulinky a je rychlý. Když se ale promění zpět na velkého tlouštíka, unese větší předměty a především je o dost těžší, takže dokáže zatlačit různé pružiny a dokonce se potopit pod vodu. Posledním do party je Swoop, který jako jediný umí létat a ovládá i extrémně rychlý střemhlavý let.

Promarněný potenciál

V průběhu adventure režimu si v roli Sackboye jednotlivé hrdiny odemykáte, načež si za ně i zahrajete a osobně musím říct, že ani jedna z nových postav mi nepřišla navíc a všechny jsem si oblíbil. Každého rozumného hráče v tuto chvíli napadne, že kombinace jejich schopností udělá z LittleBigPlanet naprosto novou hru s netušenými možnosti v hratelnosti. Bohužel samotný adventure režim, který zde zastupuje kampaň, bohužel nic takového nenabízí. Všechny úrovně lze samozřejmě procházet kooperativně, ale vždy budete hrát za tu samou postavu, jako váš spoluhráč. Trojice nových postav tak samozřejmě významně rozšiřuje hratelnost, ale právě největší potenciál vidím v kombinaci jejich originálních vlastností, což ve hře naprosto chybí.

Samotné kooperativní hraní funguje stejně skvěle jako v předchozích dílech a hrát LittleBigPlanet o samotě je velkou chybou. Vedle lokální kooperace tu je ale samozřejmě i online kooperace, o které bohužel nemohu říci nic dobrého. V době testování hry skončila většina pokusů připojit se do hry někoho dalšího chybovou hláškou, a když se mi to na miliontý pokus povedlo, odezva serveru byla tak vysoká, že se hra jednoduše nedala vůbec hrát. Zpoždění bylo v řádu několika sekund, komunikace s druhým hráčem byla nemožná a často nešel ani samotný zvuk. Vývojáři dali najevo, že budou ladit servery až do poslední chvíle, ovšem den před vydáním hry na většině trhů je to neomluvitelná chyba.

Kdyby však byla ojedinělá, dala by se ještě překousnout. Ostatně, špatně fungující online patří k nejčastějším porodním bolestem. Třetí LittleBigPlanet si však nestojí dobře aniv okamžicích, kdy internet nevyužíváte. Mnohokrát se mi stalo, že poté co jsem umřel, se obraz přenesl k poslednímu checkpointu, ale postavička se mi neobnovila. Musel jsem tedy restartovat celou úroveň. To se mi stalo mnohokrát a napříč celou kampaní. Nejde však o jedinou chybu. Pokud například odejdete z úrovně v jejím průběhu, aniž byste ji dokončili, v menu najednou chybí planetky, které slouží jako jednotlivé položky v menu a chybí i všechny ostatní textury. Jediné co je vidět, je v dáli mapa jedné ze tří zmíněných úrovní, které slouží jako hub do dalších levelů.

Najde se i mnoho menších chyb. Například pokud zapauzujete hru v okamžiku, kdy mluví nějaká z vedlejších postav, objeví se sice nabídka a hra se zasekne, ale postavička mluví dál. Když se poté do hry vrátíte, musíte čekat, než si hra přehraje pohyby a další události, které se udály v okamžicích, kdy postava mluvila. Protože obraz byl zapauzovaný a zvuk ne, vzniká tak nesoulad, který se musí vyrovnat. Od chvíle, kdy jsem začal hrát, jsem měl nainstalovaný Day one patch a bohužel na seznamu oprav, který bude mít na starosti nejbližší patch, většina těchto chyb není.

Všemocný nástroj

Od toho špatného se ale vrátíme k tomu dobrému. Možná k tomu nejlepšímu co celá série nabízí. Řeč je samozřejmě o editoru, ve kterém si můžete vytvářet vlastní úrovně a ty pak sdílet s jinými hráči. Mezi největší inovace patří to, že namísto tří vrstev jich teď máte šestnáct, takže můžete vytvářet úrovně s daleko větší hloubkou. S příchodem nových tvůrců doznal editor mnoha změn, ale ve většině případů rozhodne k lepšímu. Největším přírůstkem jsou nové nástroje, jako je Popit Powerup nebo Blaster Handle. Opět zde platí, že v editoru je možné vytvořit prakticky cokoli, co si v žánru hopsaček (vytvářet jdou ale i jiné žánry jako závody nebo 2D střílečky) dokážete představit. I tato mince má ale dvě strany, takže i přes svou zdánlivou jednoduchost a přístupnost bude editor pro začínající hráče maximálně frustrující.

„Celá akademie je vytvořena formou úrovní, které jsou poměrně dobře udělané a budete se při jejich hraní bavit stejně dobře jako učit se novým věcem.“

To si ale tvůrci samozřejmě uvědomují, takže opět potvrzují přednost LBP her – tutoriály na všechno. Pro naučení základních úkonů v editoru je zde Popit Academy, která nabízí dvanáct úrovní, kde si vyzkoušíte jak pracovat s materiály a tvary, ale také se naučíte pokročilejším úkonům, ale jsou nejrůznější spouštěče, emittery, propojování předmětů nebo transportéry. Popit Academy však nepůsobí čistě jako tutoriál, který vás bude učit. Celá akademie je vytvořena formou úrovní, které jsou poměrně dobře udělané a budete se při jejich hraní bavit stejně dobře jako učit se novým věcem.

Tím se dostáváme k další obrovské přednosti. Díky editoru úrovní je hráči k dispozici téměř deset milionu hráčských výtvorů a tedy i prakticky nekonečné možnosti hraní. Třetí díl totiž stejně jako dvojka dokáže přehrát již vytvořené úrovně z předchozích dílů, takže už teď je zásoba obrovská. V nepřeberném množství úrovní navíc pomáhá zorientovat se hodnocení ostatních hráčů a co je novinkou třetího dílu – možnost nahrát vlastní trailer pro sebou vytvořené úrovně. Pro potřeby editoru nebo zkrátka jen pokud rádi při hře v kooperaci na sebe navzájem plácáte různé předměty a nálepky, je tu i možnost importovat si posbírané předměty z prvního a druhého dílu.

Třetí díl stejně jako dvojka přinesla příjemnou evoluci dílu předcházejícího, v tomto případě už se ale tak velké oslavy konat nebudou. Trojice nových postav je sice nápaditá a skvěle rozšiřuje už tak zábavnou hratelnost, ale jejich vzájemná nevyužitelnost je do nebe volající. Snad to napraví právě hráči se svými vlastními úrovněmi. V neprospěch hry mluví i mnoho technických nedokonalostí a chyb, které bych v tak doposud precizně dokonalé hře nečekal.

Na druhou stranu potěší dobře vyprávěný příběh a opět famózní level design. Nemohu se ale ubránit pocitu, že s třetím dílem ubylo puzzlů a prostorových hádanek a jednotlivé úrovně jsou více o rychlosti a přesnosti. Některé úrovně se mi navíc zdály dosti obtížné a dokázal jsem je dokončit až na několikátý pokus, protože jsem celý postup znal vlastně nazpaměť. Vyzdvihnout naopak musím pětici naprosto nových gadgetů, které má Sackboy k dispozici. Boost Boots trochu nahrazují jet pack, zatímco například Blink Ball vás dokáže teleportovat skrze laserové paprsky a jiné překážky. Všechny nové gadgety jsou dobře vymyšlené a zapadají do celkové hratelnosti, kterou účinně inovují.

LittleBigPlanet 3 by bylo velmi podařenou hrou nebýt mnohých chyb a nedodělků. Hra u nás ale vychází až 28. listopadu a do té doby mohou vývojáři leccos vylepšit. Třetí díl je navíc určen jak nováčkům, tak i fanouškům série. Pokud vás tady svět hadrových panáčků zaujal, koupí LittleBigPlanet 3 nic nezkazíte.