Metal Gear Solid V: Ground Zeroes – pořádně krátké dobrodružství

Recenze z hraní PlayStation 4 verze hry

Pouštím nový opus Hidea Kojimy a tak nějak automaticky odkládám gamepad s tím, že tady stejně prvních několik minut budu sledovat propracovaný filmeček, který často vypadá jako by na něj byl kladen větší důraz než na samotnou hru. Stejně ale tuším, i když možná jen podvědomě, že ten patnáctiminutový ,,úvod“ zanedlouho skončí a já naskočím do hry, kde mi bude právě díky těmhle nekonečným cutscénám záležet na každé jednotlivé postavě. Mluvím o novém Metal Gearu, který dorazil na konzole zatím jen jako prolog. I tak je ale nositelem hlavních předností, jimiž tahle série disponuje odnepaměti.

Snakeův bleskový návrat

Hned zkraje cítím povinnost upozornit na jeden opravdu zásadní fakt. Metal Gear Solid V: Ground Zeroes je pouze prolog, a když říkám pouze prolog, myslím tím opravdu kratičkou exkurzi do světa nadcházejícího plnohodnotného Metal Gearu. Hra jde do konce tak daleko, že za nějakých 900,- Kč nabízí pouze jednu plnohodnotnou misi + několik dalších variací na totéž.

Pokud ale přistoupíte na silně předražený model, s kterým se nám snaží Konami vnutit víceméně demo, zjistíte, že s Ground Zeroes to až tak jednoduché není. Prostřednictvím Snakea a party okolo něj nám totiž Hideo Kojima předhazuje skromnou, ale o to více názornou demonstraci toho, co zvládne Fox Engine a jak výrazně odlišné herní zážitky na něj dokáží autoři roubovat.

,,Prostřednictvím Snakea a party okolo něj nám totiž Hideo Kojima předhazuje skromnou, ale o to více názornou demonstraci toho, co zvládne Fox Engine a jak výrazně odlišné herní zážitky na něj dokáží autoři roubovat."

V konečném důsledku tedy dostanete vlastně několik her v jedné. Samozřejmě, pořád se to všechno odehrává v jedné a té samé lokaci, ovšem různorodost TOHO, co se tam odehrává je tak veliká, že v jednom momentě budete klidně s roztřesenýma rukama na ovladači pozorovat kolemjdoucí hlídku a v momentě druhém budete z vrtulníku posílat do pekel nepřátele ve velkém. Nejlepší na tom všem potom je, že veškerá akce prezentovaná v Ground Zeroes vypadá a působí naprosto přirozeně.

Uvěřitelný za každého počasí

Ať už jste postaveni do jakékoliv role, věřte mi, že se ji v Ground Zeroes zhostíte tak nějak se samozřejmostí. Může za to uvěřitelnost, která tady hraje první housle a díky níž všechny situace působí nanejvýš přirozeně. Živě si pamatuji poslední Metal Gear, kde se stačilo dostat do menší šarvátky a hra ztratila většinu ze svého dosavadního plíživého kouzla. Ground Zeroes ukazuje, že tohle si Hideo Kojima tentokrát ohlídal.

V rámci jediné plnohodnotné mise se tak budete po vzoru starších dílů ze série automaticky plížit, jelikož frontální útok prostě nepřipadá hráči odkojenému sérií dostatečně košer. Nebude to ovšem trvat dlouho a vy pochopíte, že tady se počítá i se značně odlišným přístupem k věci. Budete-li chtít můžete se celou základnou klidně prostřílet, což sice není taková zábava, působí to ovšem stejně uceleně jako to věhlasné plížení.

,,Budete-li chtít můžete se celou základnou klidně prostřílet, což sice není taková zábava, působí to ovšem stejně uceleně jako to věhlasné plížení."

Jako Naked Snake/Big Boss dostanete jednu pušku, hrst granátů, omračovací pistoli a velkou základnu jako hračky s nimiž si můžete pohrát. Pustíte si z walkmana Ride of the Valkyries (což ve hře skutečně jde), obhlédnete okolí a zbude jen na vás jak splníte zadané úkoly a kudy se k cíli vydáte.

Jakmile se ve hře dostatečně otrkáte, začnete mít tendence řešit situace se zapojemím většího množství kreativity. Až budete mít za sebou obligátní ,,Metal Gear“ průchod bez jediného mrtvého, začnete si všímat takových věcí jako zaparkovaného džípu, protiletadlového děla nebo věže se sniperkou ,,v ceně“. Největší lákadlo Metal Gear Solid V: Ground Zeroes totiž představuje otevřené prostředí s daleko méně svázanou hratelností než posledně.

Pochopíte to už v hlavní misi, naplno ovšem využijete veškerých mechanik až při plnění vedlejších úkolů, kdy kupříkladu dostanete fotku a podle ní budete muset vypátrat v celé základně pouze jednoho vojáka, který vám má podat cennou informaci. Až budete viset na střeše a obhlížet perimetr svým multifunkčním dalekohledem, sami pocítíte, jak moc se zároveň podobá a zároveň odlišuje tenhle prolog od dosavadní produkce Hidea Kojimy.

,,Až budete viset na střeše a obhlížet perimetr svým multifunkčním dalekohledem, sami pocítíte, jak moc se zároveň podobá a zároveň odlišuje tenhle prolog od dosavadní produkce Hidea Kojimy."

Nový engine, detailnější vous

Kromě skutečně realistického Snakeova ochlupení (ano, zní to oplzle), právě Fox Engine může za to, že se až nemístně těšíme na nadcházející Phantom Pain, který bude plnohodnotným pokračování ságy Metal Gear. Nejde jen o realistické nasvícení, ale především o skvělé animace, které mi tolik chyběly u předchozích dílů. Pořád se tu a tam nějaká ta animace sekne a nabídne pořádně NEnavazující podívanou. Ve většině případů však čekejte zcela plynulou a realistickou show, kterou opravdu jen občas naruší nějaký méně přirozený pohyb.

Při detailním pohledu do okolí to už zase taková sláva není. Textury moc ostré nejsou a tolik propagované povrchy taky zrovna jednoho nevytrhnou. Takový Snake vypadá ne jako navlečený v neoprénu, ale jako potažený plastem, což se sice nevztahuje k obličeji, který vypadá zase o něco lépe než tomu bylo naposledy, ovšem vztahuje se to ke zbytku jeho těla. Nechci zbytečně hledat hnidy tam, kde nejsou, když si ale vzpomenu na velkohubé prezentace Fox Enginu, připadá mi, že si tady sice hraju v 60 fps, ale někdo to celé jaksi okrouhal.

Bude to však zřejmě jen můj dojem. Dohromady hra působí až fotorealisticky, a když sedíte dostatečně daleko od obrazovky tak i ty textury zkousnete. Nasvícení je totiž naprosto špičkové a veškeré chybičky, které naleznete v grafickém zpracování, díky němu rázem mizí a vám zbude hra, která simuluje otevřenou lokaci, počítá prakticky s jakýmkoliv scénářem a do toho se krásně hýbe a perfektně vypadá.

,,Nasvícení je totiž naprosto špičkové a veškeré chybičky, které naleznete v grafickém zpracování, díky němu rázem mizí a vám zbude hra, která simuluje otevřenou lokaci, počítá prakticky s jakýmkoliv scénářem a do toho se krásně hýbe a perfektně vypadá."

Působí jako vtip, nikdo se ale nesměje

Už díky své délce to ale nebude mít Ground Zeroes v rodině Metal Gear Solid jednoduché. Jako by šel Hideo Kojima proti proudu své filozofie, když nám nabízí tenhle kratičký vhled do svého jistě rozmáchlého, pořád ale rozpracovaného, světa Metal Gear Solid V: Phantom Pain. Příběhové neucelená ochutnávka tak sice demonstruje, že se máme opravdu nač těšit, zároveň ale apeluje na nás hráče, abychom už nenasytnosti vydavatelských peněženek řekli konečně dost!