Need for Speed: Hot Pursuit – policisté a závodníci

Spojení Criterionu se sérií Need for Speed přináší očekávanou inovaci v podobě zbraní, jenž se mohou využívat téměř kdykoli během jízdy. Jejich počet, napevno přidělený jednotlivým závodům, je ovšem omezený. Někdy se dokonce stane, že se zpřístupní jen jedna z nich. Nebudeme však chodit kolem horké kaše a vrátíme se pěkně na začátek.

Hra na kočku a myš

Hot Pursuit obsahuje dvě částečně spojené, ale přesto oddělené části kariéry. Na straně dobra se nachází policisté, proti nimž bojují pouliční závodníci. Bez ohledu na výběr „povolání“ je k úplnému dokončení nutné vyzkoušet obě strany zákona. Jediná společná věc, mapa, obsahuje veškeré herní mise rozdělené značkami. Všechno ostatní, především vozy a zbraně, se zpřístupňují odděleně na základě získaných bodů či levelů. Díky tomu vím, že jsem velice nadějný policista a absolutně pomalý závodník.

Výkony přátel kam se podíváš

Satelitní mapa města Seacrest Country může být obohacena o informace z Autologu. Když kdokoli z přátel zajede v daném závodě lepší čas, důrazně na to upozorní a nutí k vylepšení osobního výsledku. Autolog je totiž systém přinášející některé z prvků multiplayeru do hraní proti umělé inteligenci. Časy všech hráčů jsou umísťovány na tzv. zeď. A věřte tomu nebo ne, dokáže to dohnat k opakování daného závodu pořád dokola jen proto, aby kamarádi nebyli rychlejší než vy.

Čistý multiplayer samozřejmě přináší ještě více. Málokdy se o hraní přes internet zmiňujeme tak brzy, ale tentokrát to má svůj důvod. Hot Pursuit si totiž přímo říká o připojení mezi další jezdce. Burnout Paradise měl svůj DLC balíček Cops & Robbers, NFS na něčem podobném rovnou staví. Hráči jsou náhodně přiřazeni k dobru nebo zlu a masakr začíná. Místo neznámých osob se vyplatí pozvat přátele, jejichž přítomnost přináší ještě větší chuť ke zničení protivníků. Přesně to samé se odehrávalo na komunitní předváděčce, kde jsem tvrdě bojoval za Zing proti bývalým kolegům z NfsGame.

Jízda dveřmi napřed

Předchozí kousek ze série, Shift, přinesl pokus o posun od arkády k simulátoru. Díl aktuální naopak znamená jasný návrat ke kořenům. Arkádová fyzika vozů je to pravé pro dlouhé honičky a nereálné využívání zbraní. I bez pokusu o simulaci přijdou situace, kdy může dělat problém soustředěnost na všechny úkony najednou. Leckdy vypjaté chvíle odlehčuje projíždění ostrých zatáček pomocí ruční brzdy. Stačí „zatáhnout“ za ručku a vůz jemně korigovat. Při výjezdu použit nitro a profrčet celou zákrutu rychleji, než by to dokázala Formule 1.

Arkádovost má bohužel i své zápory. Všechny auta se chovají skoro stejně, jen jsou některé z nich rychlejší. Výhodu v rozdílu výkonnosti vymažou honičky. Závodník marně ujíždí ve svém Buggati Veyron policejnímu, o polovinu pomalejšímu, Fordu Crown Victoria. Podobným excesům se hra snaží zabránit rozdělením vozů do kategorií. Nenápadné vyrovnání sil zaručuje, že Pagani Zondu dohání minimálně Lamborghini Murcielágo.

EMP zaměřeno!

Zbraně jsou podstatnou částí celé hry, což bylo naznačeno hned v úvodu naší recenze. Na začátku kariéry není k dispozici vůbec žádná možnost obrany resp. útoku. Až postup ve hře zajišťuje zpřístupňování jednotlivých zbraní i jejich další vylepšování. Elektomagnetické pulzy (EMP) a hřeby si vychutnají obě strany. Policisté mají navíc další dvě předsunuté formy obrany – silniční bloky a vrtulník, který shodí hřeby na silnici přímo před projíždějícího protivníka.

To závodníci si vychutnají jiných výhod. Jammer dokáže vyřadit všechny systémy podobně jako rušička. Policisté nemohou po určitou dobu používat své zbraně a znemožněna je jim i lokalizace pomocí mapy. Zmáčknutí tlačítka Turbo dokonce přinese výrazně většího užitku, než doplnitelné nitro. Takového zrychlení se nedostává snad ani pilotovi stíhačky při forsáži, takže není divu, že ujedete všem lusknutím prstu. Jak již bylo řečeno, počet i druhy zbraní jsou předem určené. K úspěchům vede jen jejich účelné a stoprocentní využívání.

Jízda na čas ranou pod pás

Mezi jednotlivé herní módy patří vedle klasického závodu také jízda na čas, u policistů stižena regulemi, jež zakazují jakýkoli kontakt pod hrozbou penalizace. Jedině čistý výkon zaručí možnost bojovat o zlatou medaili. Teprve policejní honičky s účelem vyřazení jednoho či více závodníku přináší tu správnou adrenalinovou akci, která zabaví na dlouhé zimní večery. Automatické zapnutí akční kamery dokreslí každý, leckdy kotrmelci provázaný, úspěch.

Správně umístěná jednotka dokáže překazit výborně rozjetý závod z bodu A do bodu B. Poslední závodnický mód přináší spojení s policejní honičkou hned od startu. Celkový součet tedy představuje pouhé tři typy závodů na každé straně. I to bohatě postačí, protože dlouhé honičky vše vynahradí lusknutím prstu. Stejně nebudete chtít dělat nic jiného, než vyřadit protivníka pomocí cool zbraní.

Závoďák je na šrot

Zničitelnost vozů logicky trápí i samotné hráče. Každá chyba ubírá kousek na ukazateli životnosti. Několik čelních srážek s betonovou zdí auťák ještě vydrží, ale nakonec stejně přijde předčasný konec v podobě totálky. I při vlastních nehodách přichází přepnutí na akční kameru, kterou doplňuje efektní zesílení hudby. Příbuznost k Burnoutům hra nijak nezastírá. Ty nejlepší efekty jednoduše přebírá a Criterioni si z toho nic nedělají stejně jako konkurence z Codemasters.

Jako den a noc

Jednotlivé mise se odehrávají v kteroukoli denní i noční dobu. Dokonce občas nastane průtrž mračen. Proměnlivého počasí se bohužel přesto nedočkáme. Každý závod má předem přidělené podmínky, což je trochu škoda. Jízda za postupného úsvitu by mohla v této povedené síti přírodních silnic vypadat opravdu úžasně.

Ano je to opravdu tak. Kromě malých budov u pouštního letiště, autobusového nádraží a důlních zkratek se v celém Seacrest Country nenachází vůbec nic. Všude samá příroda protkaná pár silnicemi. Rozpoznávání zmíněných zkratek patří mezi důležité faktory úspěchu. Některé přinesou kýžené ovoce, v jiných se člověk leda vybourá a ztratí drahocenný čas.

Trabant v akci

Zvukový doprovod motorů dokládá arkádové pojetí. Není sice Lambo jako Poršák, ale i tak jsou zvuky nereálné až má člověk někdy pocit, že vůz jeho rodiny zní prostě výrazně lépe. Divně je i skřípání gum při jízdě smykem. Oproti tomu stojí povedená policejní komunikace dodávající honičkám šťávu.

V noci světla kupodivu vytváří celkem reálný světelný kužel. Denní průjezdy skrze tunely v kombinaci s automatickým zapínáním prozradí, že mají nepřirozené barevné spektrum, ze kterého bolí oči. Jinak nemá grafický kabátek snad žádnou chybu. Vysoké rozlišení dovoluje včasné rozpoznání překážek. Díky tomu se s trochou šikovnosti daří používat turbo bez větší nehody.

Remake záchranou série

Rozhodnutí o vzkříšení legendy nemělo chybu. Skomírající sérii Need for Speed zachraňuje rovnou nejlepší díl od dob Undergroundů! Testovaná verze pro Xbox 360 nemá žádné velké bugy a příslib v podobě DLC jí může udržet fanoušky minimálně do vydání dalšího pokračování. To mimochodem přijde již na jaře 2011. V den vydání Hot Pursuit byl totiž oznámen titul Shift 2: Unleashed.

Autor recenzoval Xbox 360 verzi.