Další ročník zavedené série simulující drsný sport ostrých a namakaných chlapů s sebou přináší celou řadu novinek a potřebných úprav. Sestřelování láhve z branky je minulostí, teď frčí lámání hokejek a propracovanější fyzika bodyčeků.
EA si to u hojného zastoupení PCčkářů nepochybně rozházelo. Zatímco každoroční FIFA na počítačovou platformu vychází bez sebemenšího problému a nyní dokonce v next-gen podobě, NHL se vyvíjí již nějaký ten rok primárně na konzole a kombinaci klávesnice + myš se úspěšně vyhýbá. Důvody jsou k tomu bohužel pádné. Hokej je méně oblíbený sport, než kopaná, díky čemuž se hry ze série NHL prodávají znatelně méně. PC verze pak tvoří jen malý zlomek, což může být jedna z příčin. Druhá spočívá v ovládání. Vývojáři se rozhodli přiřadit důležitou roli analogovým páčkám (manipulace s hokejkou, nápřahy, střely zápěstím, a také bodyčeky) – konverze by se tedy dělala velmi složitě a dost možná by se nezdařila. S NHL na PC tedy pravděpodobně EA nepočítá ani do dalších let.
Nicméně, vlastníte-li Xbox 360 nebo PlayStation 3 a vašim hlavním sportem je hokej, můžete si mnout ruce. NHL 11 je totiž pro vás titul jako ušitý na míru a při jeho koupi rozhodně nešlápnete vedle. Nabízí totiž opravdu skvěle simulovaný a nefalšovaný sportovní zážitek. Má ovšem smysl kupovat nový přírůstek, když mám teprve rok starý? S touto otázkou se pojí další – kolik inovací a celkových úprav NHL 11 doopravdy nabízí a jaký posun v žánru zprostředkovává? Přesně tyto dotazy hrají v nadcházejícím textu prim.
O kousek blíž k hokeji
Ať už máte s předchozími díly zkušenosti či ne, před každým zápasem nebo obsáhlejším herním módem nepochybně zaskočíte do nastavení a poladíte celkovou obtížnost. Tentokráte nestačí vybrat jen hlavní, ale také obtížnost míření. Zvolíte-li casual styl střelby (v češtině je to přeložene nešťastně jako „běžný“), prakticky každý pokus půjde do jednoho z horních růžků branky. Gólman buď stihne zareagovat a střelu chytí/vytěsní, v opačném případě puk vymete pavučinu, načež se rozsvítí červené světlo. Pakliže hrajete NHLko poprvé, zvolne nejnižší možnou obtížnost a nejprve si hru vyzkoušejte. Jakmile se do toho dostanete, nebude vám dělat žádný soupeř sebemenší problémy. Pokud se můžu pochlubit, s Flyers jsem rozstřílel Colorado 34:0. Proto jsem také později znovu zabrousil do nastavení, abych to neměl tak snadné.
Pochybuju, že by mnoho hráčů bavilo bruslit po ledě, úspěšně objíždět soupeře, kteří ani nehrají tělem, a střílet klidně od modré čáry neomylně do šibenice. Další obtížnost, profesionál, nabízí již zcela jiný pohled na hokejovou hru. Protihráči se nebojí používat hokejky, snaží se vám puk vyškrábnout, a také se neostychají využít rameno k „odzbrojení“. Gamepad realisticky zavibruje a vy víte, že tohle zřejmě muselo opravdu bolet. Další obtížnostní stupínek je jen pro ty nejzdatnější (já se k nim bohužel neřadím), ale pokud to umíte, proč ne? Akorát už nepadá tolik gólů do soupeřovy klece.
Zmiňovaný styl míření lze tedy rovněž nastavit. Pokud nezvolíte casual (běžný), obyčejná střela půjde většinou do náruče nebo betonů brankáře. Nápřahy či prosté použití zápěstí se dělají pomocí pravé analogové páčky. Druhý se používá právě na zamíření do správného místa branky. Vše je vysvětleno již při prvním spuštění hry (dokonce v českém mluveném znění), takže se nemusíte bát, že by vám snad něco uteklo. Naštěstí lze kdykoliv zapnout tutoriál nebo tréninkový mód. Navíc při zápase se v levém horním rohu objevuje užitečná nápověda.
Ovládání se může zpočátku jevit jako těžkopádné – to se ovšem ztratí již po několika odehraných zápasech. I tak nicméně přijde na situace, kdy špatně pohnete analogem a hráč vykoná jiný pohyb než jste chtěli. Nejčastěji se mi to stávalo při střelách. V rychlosti jsem páčkou nepohl přesně směrem dolů a hokejista místo napřáhnutí přemístil hokejku na stranu. Kvůli setrvačnosti jsem okamžitě vykonal pohyb směrem nahoru a hráč vystřelil vysoko nad zápěstím. Tento problém se bohužel opakuje zejména při nájezdech, kde je potřeba nejenom rychlost, ale rovněž přesnost.
Televizní buly
Jako rozjezdovku si vyzkoušejte pár rychlých zápasů. To platí i pro zkušenější, jelikož NHL 11 doznalo několika změn. První si všimnete hned na začátku. Kamera je při vhazování buly kolmo nad středem stadionu, což působí „televizně“. Jakmile rozhodčí upustí puk, máte na výběr z několika pohybů. Můžete protihráče odstrčit stranou, dozadu a puk bezpečně čepelí poslat ke svým spoluhráčům. Další varianta je o mnoho prostší – kotouč jedním pohybem seberete a necháte jej proplout mezi nohami dozadu. Zda-li vyhrajete, nebo ne záleží na momentu, kdy danou akci provedete. Musím však říct, že pokud víte, jak na to, puk získáte velmi snadno. V každém zápase mi statistiky ukazovaly průměrně 70% vyhraných vhazování, což je dost.
Co se stane s hokejkou, když při nápřahu nechtěně škrknete o led? Ano, zlomí se. Stejně tak při tvrdším nárazu nebo zásahu pukem. Vývojáři z EA dávali na hodinách fyziky pozor a praskání holí do nejnovějšího ročníku NHL implantovali, přičemž to působí opravdu propracovaně a realisticky. Do očí bijící je však fakt, že na lámání dojde poměrně často. Působí to tedy spíše na efekt – čím víc toho praskne, tím líp. V každé třetině se může podařit i několik zaškobrnutí. Někdy si říkám, kolik na té střídačce asi musí být náhradních hokejek?
Když totiž jednu zlomíte, její vlastník si dojede dřív nebo později pro novou. To záleží na situaci. Bránite-li nápor protihráčů například v oslabení, jste nuceni pokračovat dál i bez svého střeleckého náčiní. Kdybyste odjeli, vracet byste se mohli za zvuku sirény, která ohlašuje gól. Pokud jste navíc obránce a ztratíte hůl, útočník vám automaticky půjčí vlastní a do soupěřů jde pouze tělem, případně si lehne do střely. Au, to opravdu bolí. Ani chrániče, jež hokejisti nosí, nedokáží utlumit ránu pukem, který letí klidně i 150km/h. Což takhle to dostat do holeně od Ovečkina? Nedivil bych se, kdyby se většina z nás složila.
Na led občas bolestí padnou i drsní hráči, kteří zásah kulatým projektilem nebo tělem silnějšího protihráče jen tak nerozdýchají. Na brusle mu musí pomoci kolegové a odvést jej na ošetřovnu. V průběhu zápasu pak přijde zpráva od doktora, zda je zraněný člen našeho týmu schopen dál pokračovat, nebo pro něj hra pro dnešek skončila. Na vás pak spočívá volba, zda jej nechat dál hrát i se zraněním. Jesliže tak učiníte, riskujete další zhoršení jeho stavu. Navíc produktivita jde automaticky rapidně dolů. Střídání jednotlivých formací není navíc na nižší obtížnosti vůbec nutné - jako kdybyste ovládali roboty. Na druhou stranu, casual konzumenty to alespoň nikterak nezatěžuje.
Těla do sebe vráží, jen to duní
Zlepšení, kterého si všimne snad každý, se jednoznačně dočkal fyzikální model, s nímž se pojí oblíbené bodyčeky. Zatímco v předchozích ročnících NHL byl tento aspekt poměrně nevyspělý, v nejnovějším dílu si s ním EA Sports opravdu vyhrálo. Výsledek je vskutku brilantní. Jak zastavit rychlý break? Co takhle vzít obránce-hromotluka a vší silou najet do protihráče váhou celého těla? Perfektní podívaná, když se sok po nárazu sbírá na zemi a hůl mu odletěla dobrých deset metrů od srážky. Bodyčeky na mě zanechaly kladný dojem. Občas však pád působí křečovitě. To snad autoři v nadcházejících letech vychytají a dopilují k dokonalosti.
Potěšilo mě, že každý hráč má své unikátní statistiky, jež jsou založené na jeho skutečném představiteli. Takový „malý“ příklad je ruský útočník Ovečkin, kterého většina lidí moc dobře zná. Ten když má příležitost a jde sám na brankáře, většinou (opravdu většinou) se nemýlí a skóruje. Jarda Jágr také z letošního olympijského turnaje ví, že jeho svalnaté tělo vás při srážce dostane okamžitě na led. Jen málo hráčů z NHL mu dokáže fyzicky konkurovat. Přesně takhle je to i v konzolovém hokeji. Co člověk, to unikát. Každý má své specifické vlastnosti, které uplatňuje ve svůj prospěch.
Pakliže nejste fandové NHL a neznáte tamnější sportovce, nepochybně zaplesáte díky možnosti zahrát si za české kluby patřící do Extraligy. Trochu ovšem zamrzí fakt, že soupisky jsou opět jen loňské a ty aktuální se pravděpodobně objeví až v NHL 12. Mimo NHL a Extraligy si můžete vyzkošet také CHL a AHL. Ruská KHL bohužel chybí, což je opravdu velká škoda. Českých hochů a zajímavých klubů je tam nespočet. Nechybí ani ligy Finska, Německa, Švédska a Švýcarska. Zahrát si můžete i za nároďáky, ty jsou však značně odfláklé (chybí dokonce reálné dresy). Chtělo by to zlatou sestavu z letošního mistroství! Světový turnaj by mohl být zpracován lépe, když už po vzoru FIFY nevychází žádná doplňující hra.
Dalších výrazných změn jsme se nedočkali. Zavedené herní módy fungují tak, jak mají a inovovat je by nemělo prakticky žádný smysl. NHL 11 nabízí poměrně rozsáhlé online možnosti, jež dokáží zabavit na hodně dlouhou dobu. Chcete-li hru pro více hráčů vyzkoušet, měli byste se řadit k těm zkušenejším – jinak se dostaví frustrace z velmi častých debaklů. V případě, že budete chtít vyhrávat, velmi pomůže načasované střídání formací a taktéž rovnovážná taktika. Pokud to zvládnete, stanete se hokejovými mazáky. To je ale dlouhodobější cíl.
Mám to koupit?
Jestli máte rádi hokej a na konzolích jste doposud žádný nevyzkoušeli, teď nastala ta pravá chvíle. Lepší simulaci tohoto sportu nenajdete. Zapeklitější to ale mají vlastníci předchozího ročníku. Ačkoliv NHL 11 přináší hned několik novinek a inovací, nemohu říci, že by se koupě vyloženě vyplatila. Dostanete sice nové soupisky, možnost lámat hokejky, propracovanější fyzikální model, ale vyplatí se to za plnou cenu? Kdybych měl doma NHL 10, tyto vylepšení bych bral jako větší DLC. Pakliže jste ale opravdovým fandou, utracených peněz byste litovat neměli. Nový ročník je navíc i technicky dokonalejší. A moudro na závěr - hokej je drsný sport plný nepříjemných zranění. Hrát ho na konzoli je však bezpečné a hlavně zábavné!
Verdikt
Nejlepší hokejový simulátor, jaký kdy vyšel. EA si vyhrála s detaily, přidala další potřebné novinky a výsledek je opravdu skvělý. Nudit se rozhodně nebudete, hra má navíc skvělou trvanlivost. Kladně bych též hodnotil přeložené texty do češtiny, i když občas jsou některá slova zvolena špatně. Nevlastníte-li minulý ročník, jděte do toho. Vy ostatní si to nejdříve řádně rozmyslete.
