Návyková tahovka, která vám nedá klid.
Série Civilization má řadu následovníků. Někteří jsou relativně úspěšní, avšak většině se příliš nepodařilo vystoupit ze stínu známé značky. Nejnovějším pokusem odlišit se od legendárního výtvoru Sida Meiera je osobitá tahovka Ara: History Untold, schopná zaujmout v mnoha směrech. V čem vyniká a čím se vyloženě odlišuje, vám poví následující řádky této recenze.
- Platforma: PC (recenzováno),
- Datum vydání: 24. 9. 2024
- Výrobce: Oxide Games
- Žánr: 4X strategie
- Česká lokalizace: ano
- Multiplayer: ano
- Dat ke stažení: 32 GB
- Herní doba: 15 - 30 hodin
- Cena: 1500,- Kč nebo skrze Game Pass
Do vedení národů se v Ara: History Untold dostávají různé osobnosti
Tahová série Civilization je známá tím, že v ní, coby vyložení vůdci, ukazujete nabídnutému světu, kdo je v něm pánem a kdo naopak patří do prachu. Od tohoto trendu se chtějí autoři Ara: History Untold odklonit skrze formát, v jehož rámci máte k dispozici jak různé panovníky, tak i postavy formující osudy svých národů nikoli za pomoci síly, nýbrž skrze vědu či relativně nenásilné prosazování svých myšlenek. Samotná paleta nabízených osobností je díky tomu nebývale pestrá. Najdete v ní více než čtyřicet zástupců unikátních kultur, kteří vynikají v různých směrech.
Někteří zdejší vůdci jsou primárně válečníci, což se odráží na většině jejich benefitů. Mezi postavami naleznete ale také vynikající hrdinky v oblasti zemědělství, jeptišky, hvězdáře, básnířky, právníky nebo politické aktivistky, které reprezentují dobročinnost, moudrost a touhu po lepším životě. Osobně jsem nakonec skončil u zakladatele Tokugawského šógunátu, legendárního Iejasua Tokugawy, jenž dokáže vyvíjet na své nepřátele ve stavu války daleko větší tlak než jiní vůdci. Jeho jednotky mají navíc mimo jím kontrolované teritorium vyšší sílu, takže vyhlazovací válka je za něj zábavou.
První krůčky vám nepřijdou cizí
Jakmile jsem si vybral, za koho se vydám na cestu historií, nic mi nebránilo ponořit se do budování říše. Základní myšlenka Ara: History Untold se příliš neliší od Civilization či jiných projektů kráčejících ve stopách známé značky. V praxi to znamená, že na začátku máte nějaké město, které expandujete, zatímco vynalézáte nové technologie. Právě technologie jsou tu však něčím, čím se hra liší od řady konkurenčních projektů. Tato cesta má opravdu mnoho odboček, což vede k tomu, že se na některá rozcestí dostanete dříve než jiní, zatímco jiným se budete dlouho vyhýbat, popřípadě je ve jménu rychlejšího postupu zcela vyignorujete. Já jsem se třeba dlouho vyhýbal vynalezení obléhacích strojů, načež jsem ve středověku zjistil, že to nebyl ideální nápad, protože většina měst měla už v té době slušné hradby.
Tento formát výzkumu, postavený na určitých volbách, se mi tu hodně zamlouvá, protože žádný z národů díky tomu nemá po ruce totožný výčet technologií jako konkurence. Vždy existuje řada odboček, kterými se dá vydat, a AI ani ostatní hráči nemají problém vybrat si vlastní směr ve jménu dosažení svých cílů. Někdy svůj národ zaměříte primárně na infrastrukturu a objevy točící se kolem spokojenosti lidu a triumfů nahrazujících divy světa. Nic vám však nebrání úplně se na tuto možnost vykašlat a stát se válečným štváčem, jehož prioritou je objevování nových zbraní a také formací, které mohou jednotky využívat. Tempo pak často určuje národ s rychlejším vývojem, protože právě on vytváří tlak na ostatní, aby v rámci výzkumu neustále postupovali vpřed a nechávali staré vynálezy ladem.
Kdo zpomalí ten zmizí
Poté, co určitý počet hráčů postoupí do určité éry, vždy následuje vyřazení těch, kteří nemají dost sil a především prestiže, aby jejich národ byl schopen zapsat se do dějin. Tento formát často vede k dosti divokým situacím. Jednou jsem se kupříkladu rozhodl vyhlásit válku sousednímu Německu, ale než mohla uspokojivě skončit, pohltila ho historie, což vedlo k tomu, že vše pod jeho kontrolou najednou zkolabovalo. Města byla ztracena a po krajině se začaly potulovat divoké tlupy toužící po krvi. Tento prostor jsem však využil k expanzi na původně Němci ovládané území.
Pohlcování nepřátelských teritorií je vždy spojeno s budováním. Městům musíte zajistit dostatečný přísun materiálů, financí a jídla, které zajišťuje jejich růst. Kromě těchto prvků ovšem následně řešíte také bezpečnost, štěstí obyvatelstva a jejich vzdělávání. Část zmíněných bodů vyřešíte výstavbou správných budov, většinou to však nestačí. Tvůrci tu hodně sází na nutnost velmi aktivně přemýšlet nad každou metropolí a především nad optimalizací jednotlivých procesů, kdy skrze vyrobené suroviny cíleně posilujete produkci. Vše ale musíte rozdělovat pěkně ručně, což na první pohled vypadá jednoduše, ale když máte dvacet farem, několik továren a měst plných budov, už to taková zábava není.
Když zrovna nebudujete, nevyvíjíte technologie nebo neprozkoumáváte svět plný výzev, máte prostor na diplomatická jednání. Ta jsou tu však na můj vkus příliš osekaná. Rozhodně tu nedostanete nic, co by připomínalo Total War nebo komplexní formát z jiných 4X her. Všechny problémy v komunikaci naštěstí dokážete vyřešit skrze na expanzi či odplatu orientované války, které jsou postaveny na principu jasně orientovaných jednotek, jež hravě eliminují vybrané konkurenty.
Když však dojde na střet s jejich nemesis, výsledek není zrovna příznivý. Zajímavé je, že do čela vojsk je možné postavit ikony, což jsou osobnosti, k nimž se dostanete během putování dějinami a které vašim institucím přinášejí různé bonusy podle toho, jak je přiřadíte. Jsou dokonce schopny vytvářet umělecká díla, která přinášejí prestiž potřebnou k finálnímu vítězství.
Skrze některé prvky se Ara: History Untold daří vybočit z řady
Relativně zásadním problémem her napříč spektrem je to, že se nedokáží odlišit od svých konkurentů. V případě Ara: History Untold se to podle mého daří díky mnoha aspektům zkombinovaným do jednoho fungujícího celku. Hráčům nabízí tradiční hratelnost obohacenou o několik zajímavých prvků. Dost zásadní je například formát prestiže, napojený na postupné vyřazování těch, kteří zkrátka nemají dostatek sil na expanzi. Dobře jsou zpracovány také ikony, vývojový strom a jednotlivé národy. Bez větších obtíží funguje i soubojový systém.
Za hlavní nedostatek považuji přehnanou nutnost mít vše pod kontrolou. Mikromanagementu by zkrátka mohlo být méně. Kdyby hra méně pracovala s detailem a více se zaměřila na celkový obraz, prospělo by jí to a hráč by nemusel přemýšlet, proč v jednom tahu má značně mínusové příjmy, zatímco v dalším je opět zázračně v plusu bez jakéhokoli podniknutého kroku.
Při správě měst jsem se pak díky přehnanému důrazu na detailní optimalizaci setkal i s bugy spojenými s absencí možnosti přesouvat položky v rámci daných metropolí. Jediné co bych kompletu vytkl je AI, která se chová občas možná až příliš agresivně a moc nepracuje se svými možnostmi, či mapou. Někdy ale překvapí. Dokázal bych si ovšem představit, že předvede větší rodeo.
Verdikt
Ara: History Untold je povedená 4X strategie, která zaujme hratelností i vysokou návykovostí. Jestliže se vám už omrzela série Civilization, nebo si chcete ukrátit čekání na její další díl, je to takřka sázka na jistotu.
