Recenze Fort Solis - výpravné sci-fi drama

V poslední době zažívá žánr "strašidelných vesmírných her" renesanci, odstartovanou na přelomu roku dvojicí The Callisto Protocol a Dead Space remake. Na první pohled podobně vypadá také tato hra od nového anglicko-polského týmu Fallen Leaf, který je ale složen z mnoha vývojářských veteránů. Je to na něm vidět, protože hra využívá Unreal Engine 5 takovým způsobem, že na pohled zcela bez problému snese srovnání s mnohem dražšími a většími hrami, jako je třeba zmíněná The Callisto Protocol. Na rozdíl od ní jde ale o kratší a levnější titul, který místo na akci vsadil na příběh a lze jej přirovnat spíš k titulům jako je Soma nebo Deliver us Mars. Důraz na příběh navíc podpořilo vyloženě hvězdné herecké obsazení.

• Platforma: PS5 (recenzováno) PC (Steam)
• Datum vydání: 22. 8. 2023
• Výrobce: Fallen Leaf (Anglie/Polsko)
• Žánr: příběhová adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 7,5 GB
• Herní doba: 5 hodin
• Cena: 779 Kč (Krabicová verze)

Tajemná zápletka, vynikající herci

V blízké budoucnosti na Marsu existuje již několik různých vědeckých stanic. Jack Leary je údržbářem na jedné z nich a právě zajišťoval venkovní vybavení před příchodem mimořádné silné bouře, když zachytil nouzový signál ze stanice jménem Fort Solis. Spuštění nouzového alarmu ale nedoprovázela žádná hlasová ani textová zpráva, teoreticky možná díky přerušení signálu onou bouří. Jack se tedy vydává situaci na základně prozkoumat osobně, aniž by tušil, že se tam stalo něco opravdu špatného a že jej čeká jedna z nejhorších nocí jeho života.

Hra zcela záměrně docela dlouho skrývá, co přesně je příčina spuštěného alarmu na základně, kam se všichni poděli a o jaký příběhový žánr se vlastně jedná. Nebudu jí to tedy kazit žádným vyzrazováním, ale povím na to téma alespoň tolik, že tohle rozhodně není primitivní nebo hloupý příběh. Spíše naopak, jak už to u kvalitních a příběhově silných titulů bývá, staví spíše na reálných lidských vlastnostech a emocích, než na nějakých sci-fi nebo hororových prvcích. K tomu je kromě výborného scénáře vyzbrojena trojicí naprosto špičkových herců: Troy Baker (Joel z The Last of Us), Roger Clark (Arthur z Red Dead Redemption 2) i Julia Brown (např. TV seriál Nadace) podávají i během extrémních situací ve hře naprosto přirozené výkony, díky kterým prožíváte příběh mnohem účinněji.

Joel z The Last of Us, Arthur z Red Dead Redemption 2.

Co v případě mého průchodu hrou trošku nezafungovalo, to je bohužel konkrétní vysvětlení celé pointy příběhu, protože je částečně rozloženo do řady zvukových i obrazových nahrávek, které během svého průzkumu opuštěné základny musíte nacházet a zkoumat. Podle statistiky přímo ve hře jsem jich několik minul a bylo to docela poznat na tom, že mi unikly důležité nuance toho, co a proč přesně se stalo. Tento nedostatek ale více než vyvážilo několik naprosto nezapomenutelných příběhových scén, kde ze sebe výše zmínění herci dostávají to nejlepší, podpořeni nejen parádní grafikou a animací, ale také filmařinou jako takovou, ať už jde o kameru, střih nebo třeba hudbu.

Špičková výprava, skromná hratelnost

Když se podíváte prakticky na jakýkoliv screenshot nebo záběr ze hry, není možné si nevšimnout, jak obrovskou péči tvůrci věnovali výpravě. Podobně jako třeba první Hellblade, tohle je ten vzácný případ, kdy menší - tzv. "budgetová" nebo AA hra vypadá stejně dobře nebo i lépe, než většina těch největších her. Ačkoliv je nastavení PS5 verze poměrně skromné, máte na výběr mezi režimem grafiky a výkonu. Zvolil jsem výkon a většinu času hra běžela velmi plynule, s hrstkou výjimek. Je vhodné říct, že tohle je jedna z těch her, které nepoužívají nahrávací obrazovky, přechody mezi lokacemi jsou plynulé.

Pokud jde o hratelnost, sami tvůrci trochu váhavě přiznávají, že jejich titul má nejblíže k žánru tzv. "chodících simulátorů". Nečekejte tedy nějakou střelbu nebo skákací pasáže apod. Na co byste se ale připravit měli, to je několik poměrně intenzivních QTE sekvencí během nejvypjatějších momentů. Přiznám se, že jsem byl tak strhnutý dějem a pohyby/výrazy/hlasy postav, že jsem často nestihl na QTE zareagovat dostatečně pružně, což se mi u podobných her děje málokdy. Proto si říkám, jestli ty QTE zde nejsou spíše na škodu a že by vlastně ta celková jízda dobře fungovala i bez nich: procházení potemnělou zmlknutou základnou má rozhodně co do sebe a zápletka i zasazení mě strhly na tolik, že jsem velmi ochotně hledal a přehrával zmíněné zvukové i video nahrávky. Mimochodem, hra má údajně také "tajný" druhý konec, ale ten se mi během přípravy recenze nepovedlo odemknout.