Brutální soulsovka vsadila na propojení sfér.

Reklama

Přijde vám, že je soulslike her na trhu tolik, že se v nich dá jen těžko orientovat? Do jisté míry máte pravdu. Řada z nich opravdu výrazně nevyčnívá z řady, občas se ale přeci jen v davu objeví kousek, z něhož je cítit jistá míra atraktivity. A přesně něčím takovým je akční RPG Lords of the Fallen od vývojářů z HexWorks, kteří sice mají zkušenosti, avšak v rámci existence studia se jedná o jejich prvotinu. Jak moc se povedla a zda je nový LotF lepším dílem než stejně pojmenovaná hra z roku 2014, vám řeknou následující odstavce.

Platforma: PC (recenzovaná verze), PlayStation 5 , Xbox Series X/S

Datum vydání: 13. 10. 2023

Vývojář: HEXWORKS

Vydavatel: CI Games

Žánr: Akční RPG

Česká lokalizace: ne

Multiplayer: Ano

Dat ke stažení: 32 GB

Herní doba: 30 až 40 hodin

Cena: 1270 Kč (Steam)

Bez lampičky se v Lords of the Fallen daleko nedostanete

Bohové občas zlobí a tak je třeba někdy uštědřit jim lekci, na kterou nikdy nezapomenou. Démonický bůh Adyr trápil lidstvo tak dlouho, až se proti němu postavilo a po dlouhé bitvě jej nakonec porazilo. Většina světa myslela, že konečně nastal navždy klid, jenže pak se na scéně objevila „milá“ paní, která odstartovala další kolo konce světa plného démonických hord a krve nevinných. Na scéně sice byla parta, jejímž cílem bylo dát vše do pořádku. Jenže jak už to tak bývá, vše nešlo dle plánu a realita nakonec byla natolik děsivá, že se řada z nich pomátla a to jsem v jejich hodnocení možná ještě mírný.

Jisté je pouze to, že jediný, kdo dokáže nastolit pořádek jste vy. Vyvolená postavička, které se do rukou dostala magická lampa, díky níž pro ni smrt není konečnou, ale pouze další kapitolou v příběhu plném bolesti a beznaděje. Právě kouzelná svítilna je jedním z hlavních faktorů, jimiž se Lords of the Fallen liší od konkurence. Vidíte s ní totiž do světa mrtvých. A nemusíte do něj pouze nahlížet. Když chcete, nic vám nebrání v tom jí aktivovat, a tak své tělo přenést do sféry ovládané zlovolnými dušemi, které nemají moc velké ambice. Jediné po čem touží je to, zabít vetřelce, který jim běhá po jejich domovském světě plném hnátů a lebek, s nimiž často pracujete když chcete zdolat nějakou to průrvu.

Bez světa mrtvých se v Lords of the Fallen zkrátka neobejdete, protože právě on představuje často jedinou možnost, jak překonat některé překážky, které před ve sféře živých překonat nelze. Jak už však bylo řečeno výše, nejste v tomto prostoru úplně oblíbení, což vede k tomu, že na vás místní pořádají hony. Čím déle se v této říši pohybujete, tím více nepřátel na vás útočí. Sice to až na brutální výjimky nejsou žádní velcí zabijáci, ale když je jich dostatek snadno vás přečíslí a umlátí bez ohledu na to, zda máte po ruce meč, kopí, či válečné kladivo. Netvorům bez tváře je to fuk, chtějí pouze mít svůj klid. Jakmile vás zabijí, opět se ukládají ke spánku, než se znovu objevíte v jejich domovině.

Do království smrti se dá dostat dobrovolně, nebo tak, že vás někdo zabije. Smrt v dimenzi živých sice bolí, ale vše vám zůstane. Horší to je, když umřete ve druhém světě, protože tam už vás nic nezachrání a putujete rovnou ke zdejší verzi ohniště, kterou v Lords of the Fallen představuje statická lampa odhánějící vše zlé. Zajímavé je, že vedle těchto záchytných bodů si můžete také vytvářet své vlastní na specificky vypadajících místech plných kytiček. Není to ale zadarmo, takže je třeba se vždy pořádně rozmyslet kam si pozici dáte. Jejich počet je v reálném čase navíc omezen, takže když aktivujete jednu, automaticky ztratíte druhou. Dost často se tyto přenosné stanoviště hodí a minimálně já jsem na ně nejednou sázel.

Smrt tu čeká všude

Herní svět Lords of the Fallen je totiž dost brutálním místem, kde na vás čeká smrt takřka na každém kroku. Jednou vám jí „nadělí“ děsivě vypadající kostlivec s ohnivým obouručákem, zatímco jindy dostane podobu lidského střelce s kuší, který si vás vybral za cíl. Přestože v tomto univerzu jsou lidé, rozhodně nepředstavují sílu o kterou by se dalo opřít. Nejsou to žádní vaši kamarádi. Víceméně všichni vám jdou po krku a je jen na vás, zda se dokážete postavit svým nepřátel dostatečně efektivně na to, aby si smrt vzala je a ne vás. Soubojový systém stojí na tradiční myšlence soulslike žánru.

Během střetů spotřebováváte skrze výpady výdrž, která se vám pomaličku doplňuje. Mizí vám za všech okolností, takže i mág házející ohnivé koule se v Lords of the Fallen nakonec vyčerpá a když neuskočí (neudělá kotrmelec) schytá ránu ukrajující mu určité procento jeho životů. Samozřejmě je tu také vykrývání, po němž se můžete vždy vrhnout do protiútoku a část životů pokrytých bílou barvičkou si obnovit dobře mířenými údery. Mana vám však po většinu herního času zůstává prázdná. V případě, že jí nedoplníte za pomoci předmětů, máte smůlu, což je zde největší nevýhoda mágů, proti nimž jsou stavěni čím dále silnější nepřátelé, avšak jejich výzbroj není vždy tak efektivní, jako řádně nabroušené hračky, s nimiž operují rytíři a jiné kontaktní třídy.

U těch ale musíte počítat s limitací v rámci počtu, protože munice si nesete omezený počet a aby toho nebylo málo, jednotlivé házecí hračky jsou navzájem pevně provázány, takže jakýkoliv útok na dálku vypotřebovává zdroje. Ty si lze obnovit za pomoci odpočinku u záchytného bodu, nebo také konzumovatelnými předměty, jichž je v Lords of the Fallen slušná škála. Regenerujete si skrze ně manu, navyšujete různé odolnosti, nebo posilujete sílu vašich zbraní. Léčivé kameny i další podobně laděné nástroje nacházíte při průchodu herním světem. Když máte ale dost „duší“, klidně je ale můžete nakoupit u některého z obchodníků nakloněných vaší věci. Vždy však pracujete s tím, že získané zkušenosti slouží především k vývoji vašeho hrdiny, a že těch cest není málo.

Hned ze startu si v Lords of the Fallen můžete zvolit určitý směr. V nabídce postav jsou rytíři, divocí válečníci, členové městské hlídky, mágové s orientací na specifický typ magie a také hrdina bez jasného zacílení. S každým lze aktivně pracovat rozdělováním do nabízených statistik posilujících magické nadání, navyšujících životní energii nebo zlepšující výdrž, která je tak potřebná při sázení úderů. Své zaměření je pak možné podtrhnout správným výběrem zbraně, jíž navíc můžete vylepšit za pomoci rudy a magických run. Možných specializací je díky tomu opravdu hodně, takže se nemusíte bát toho, že by vás hra příliš limitovala.

Temný herní svět je vás v Lords of the Fallen schopen pohltit

Jedním z aspektů, kvůli nimž na Lords of the Fallen rozhodně nezapomenu je to, jak jsou v něm zpracovány jednotlivé lokace. Opravdu vždy je co objevovat, takže je možné, že v rámci jednoho průchodu nenarazíte na vše zajímavé. Každé místo do něhož se tu je možné vydat, má navíc velmi hutnou atmosféru. U některých se jedná čistě o prostory, z nichž čpí temnota a beznaděj. Určité destinace jsou ale vyloženě hororového ražení. Kupříkladu takové město Carlach představovalo destinaci, z níž jsem dlouho nemohl spát, protože při vstupu mi do uší proudil šepot a nářek těch, jimž osud nepřál a nechal je zahynout v plamenech a pod meči krvelačných bestií.

Všechny ze zmíněných destinací jsou velmi hustě „zalidněny“. Jedním z nejzajímavějších soků, který se mi během hraní Lords of the Fallen nejvíce zažral do mysli však byla zdejší obdoba mimica mající namísto truhly podobu žlutého světýlka ukazujícího na zemi ležící předmět. Musím říct, že jsem na něj klikl tolikrát, že mi to hlava nebrala. Světlo bylo ale tak lákavé, že jsem nemohl odolat, což mi často přineslo dosti bolestivou smrt. Pokud jde o bosse, tak jejich škála není vůbec malá. Můžete v ní nalézt drsného obra, prokleté rytíře a monstra tvořená masem svých obětí. Střety s nimi jsou relativně náročné. Osobně jsem s tím ale neměl zásadní potíž. Zkrátka jsem se vždy přizpůsobil a prosekal k dalšímu záchytnému bodu.

Hlavní potíž při hraní Lords of the Fallen jsem měl s bugy. Ne že bych na ně narážel na každém kroku, ale při střetech s bossy jsem jich zažil dostatek. Když jsem totiž kooperoval, nebo si přizval k hraní NPC, boss si ho nejednou vybral jako hlavní cíl, což sám o sobě nebyl problém, jenže když už se na postavu zaměřil nebyl se schopen od ní odrhnout ani v případě, že byl jeho soupeř mrtev, takže často mlátil pařáty do země, než mi bylo umožněno ho dorazit a pomoci mu tak od trápení. Tento nedostatek však byl tím jediným, co mě při hraní štvalo, protože kooperace mě dost bavila, a právě kvůli tomuto nešvaru jsem často musel bitvy restartovat, jelikož jsem zkrátka nechtěl zabít svého protivníka ve stavu, kdy se není schopen bránit.

Lords of the Fallen je pro fandy brutálních fantasy jasnou volbou

Po středně vyvedené první hře s názvem Lords of the Fallen, která je řadou hráčů považována za průměrnou, tu konečně máme titul se schopností zaujmout. Vývojářům z HexWorks se podařilo vytvořit zajímavý soulslike titul u něhož se rozhodně nebojím toho, že by zapadl. Jedná se totiž o osobitý kousek nebojící se pracovat s myšlenkou dvou dimenzí, temným herním univerzem plným brutálních příběhů, pěkně navrženým soubojovým systémem, výborně zvládnutou kooperací bez hranic a hromadou nepřátel, kterým se budete muset postavit. Někomu mohou vadit skoky v rámci obtížnosti, hlavním problémem jsou však bugy, se kterými se tento kousek snad dlouhodobě dokáže vypořádat.

Verdikt

Lords of the Fallen se zbavil všech nedostatků svého předchůdce a přinesl si novinky s jejichž pomocí si získá vaše srdce. Herní svět plný temnoty a zoufalství dokáže vtáhnout a vy se z něj budete jen těžko dostávat. Jestli hledáte ponurou fantasy, tak po této akci rozhodně sáhněte. Rozhodně stojí za pozornost.