Recenze Lost Judgment - výpravná mlátička

Japonské studio Ryu Ga Gotoku se vývoji herní série Yakuza věnuje již skoro dvě dekády a za tu dobu zvládli vybrousit její šablonu téměř k dokonalosti - přinejmenším pro její fanoušky, kteří si každý návrat do tohoto světa japonského organizovaného zločinu užívají plnými doušky. Lost Judgment je sice jednou z mnoha "odboček" Yakuza série, ale v praxi ji od hlavních titulů odlišují jen hrdinové - herní svět i jeho náplň jsou téměř identické. Podobně jako u několika posledních her z této série přitom nemusíte mít žádnou znalost ostatních dílů, abyste si tento užili. Dokonce to považuji svým způsobem za výhodu.

• Platforma: PS5 (recenzovaná verze), PS4, X1, XSX|S
• Datum vydání: 21. 9. 2021
• Výrobce: Ryu Ga Gotoku Studio (Japonsko)
• Žánr: akční adventura
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: jen minihry pro 2
• Dat ke stažení: 44 GB
• Herní doba: 20+ hodin
• Cena: 1499 Kč (Xzone)

Školní mafie

Yagami býval kdysi právníkem, ale po jednom obzvláště tragickém případu tuto profesi opustil. Nyní je soukromým detektivem a společně se svým parťákem, ex-yakuzou Kaitem řeší menší trable přímo v ulicích. Jejich nejnovějším klientem je ředitel střední školy, který prosí o nenápadné prošetření potenciální šikany mezi žáky - v minulosti totiž jeden takový případ vedl až k sebevraždě. Tohle je ožehavé téma i ve skutečném Japonsku, nejspíš proto si jej tvůrci hry vybrali. Zároveň s Yagamiho vyšetřováním se ale rozjíždí složitý případ jeho bývalých právnických kolegů, který se ze zdánlivě jednoznačného osahávání v metru zvrhne v brutální vraždu s dokonalým alibi očividného vraha. Jak se brzy ukáže, všechno spolu souvisí.

Je očividné, že se tato herní série snaží držet krok s dobou a poněkud dospět - od nekonečného fantazírování o válkách gangů se přesouváme k tématům jako jsou sexuální zločiny, výchova mládeže a sebevraždy. To mi samo o sobě přišlo vhodné a zajímavé, ale bohužel Lost Judgment s těmito tématy nakládá prostřednictvím relativně omezeného arzenálu interakcí, což někdy končí vyloženě nesmyslně - v tomto případě třeba budete jako dospělý detektiv několikrát mlátit partičky puberťáků do bezvědomí, z čehož jsem rozhodně neměl dobrý pocit. Stejně tak ústřední koncept "mstitele šikanovaných" je těžké brát jako vážnou krizi, ve které se hrdinové mají rozhodovat mezi "spravedlností nebo zákonem", když na té druhé misce vah je prachsprostý vrah, jakkoliv byl jeho čin motivovaný. Jedna z klíčových myšlenek - "právo ani zákony nejsou dokonalé a musí se vyvíjet s dobou" - se mi ale líbila hodně.

Série se snaží držet krok s dobou a poněkud dospět.

Ludonarativní disonance stranou, Lost Judgment obecně místy trpí problematickým střetem vypravěčství s hratelností. Příliš dlouhé pasáže obsahují pouze dialogové sekvence a chození z místa na místo, zatímco jinde na vás hra vrhne několik těžkých povinných soubojů v řadě za sebou, bez možnosti uložit pozici. Tempo zde zkrátka není tak vyvážené, jak by mělo být. Samozřejmě tomu ale můžete pomoci tím, že si sami budete dávkovat plejádu vedlejších herních aktivit mezi pasáže hlavního příběhu tak, abyste našli rovnováhu vám na míru. To nejdůležitější každopádně je, že detektivní zápletka funguje a pestrá plejáda postav vám nabídne spolehlivou porci napětí, dojetí i zábavy, jak jsme u této série zvyklí. Jen velká škoda, že samotný Yagami je takový "studený čumák", protože vám s takovou nikdy nemá šanci přirůst k srdci tolik, jako zdařilejší hrdinové minulých her. Tvůrcům zazlívám také obří spoiler v oficiální upoutávce.

Výpravná mlátička

Navzdory snaze o detektivní minihry je ve svém jádru Lost Judgment stále mlátičkou, založenou na starých principech her jako Streets of Rage nebo Final Fight. Po této stránce se zřejmě budou fanoušci radovat nejvíce, protože souboje jsou tradičně parádní a trojice "postojů" s vlastními odemykatelnými komby či vylepšeními nabízí solidní taktickou hloubku - některý postoj se hodí pro větší skupiny, jiný na jednotlivce a další pomáhá odzbrojit protivníka. Obtížnost hry si můžete nastavit, nicméně i na tu nejjednodušší vás budou trápit bossové a minibossové, kteří občas dokáží velmi neférově zabít jednou ranou (jeden mě třeba zastřelil, když jsem se po odhození sbíral ze země). Detektivní minihry jsou příliš často pouhou variací na "hidden object" skenování obrazovky, ale na druhou stranu mne hodně bavilo ve vypjatých rozhovorech hledat správný důkaz nebo argument k přesvědčení protivníka.

Z předchozích odstavců je zřejmě patrné, že pro mne byl Lost Judgment poněkud rozporuplným zážitkem. Na jednu stranu mne opět naprosto uchvátila mimořádná výprava hry (v čele s výborným zpracováním obličejů postav), strhlo mne napínavé vyšetřování hlavního zločinu a užil jsem si parádní souboje. Na druhou stranu ale příběh občas zaskřípal a hratelnost by snesla lepší vybalancování aktivit i síly bossů. Když k tomu ale přidáme opět obrovskou záplavu vedlejších miniher a aktivit, díky kterým se herní doba velmi snadno nafoukne na dvojnásobek (40 hodin místo 20), musím kajícně uznat, že jsem si tenhle návrat do známých ulic opět skvěle užil, ačkoliv už je znám z minulých her této série skoro nazpaměť.