Recenze Outlast - Jak sem se nudil.

Posledních pár let je zde tolik hororů jako hub po dešti. Autoři zjistili, že když dají pár mentálně chorých jedinců do rozbořeného či jinak strašidelného domu, mohou utržit pár eur na steamu, tak proč do toho nejít. Občas jde vidět, že reakce vystrašení lze vyprodukovat z naprostého minima tvůrci, proto nejsou nuceni do svých děl vkládat skutečně děsivé věci. Jak moc se od těchto kousků liší Outlast?

Co na úvod?

Ručička na hodinách pomalu přechází půlnoc. Sedím u PC, sluchátka na uších snažím se nepozorovaně projít na druhou stranu chodby a tu se najednou se přede mnou objevuje obří silueta. Na chvilku zamrzám, ale po pár milisekundách se ve mně probouzí pud sebezáchovy,  obracím se a mizím v prvních dveřích, které mi chodba naskytla. Bušení na dveře dokazuje, že o mě ta podivnost ještě neztratila zájem. Vsoukám se do úzké roury, zapínám kameru doufám, že je baterie dostatečná, před koncem roury můj display odhaluje ostatky jiného nebožáka, který se zde pokoušel schovat. Pomalu se soukám kolem něj, seskakuji dolů na krví prosáklou podlahu. Dostal jsem se do druhého patra hlavního sálu, pomaličku postupuji k dalšímu úkrytu, v momentu ke mně přistupuje zezadu postava a vráží mi nůž do slabin. Je zde vůbec možnost dostat se pryč z tohoto pekla? Co po mě občas ti autoři vůbec chtějí? Pomyslí si hráč v průběhu hry.

Autoři nám zde servírují příběh mladého novináře, jenž je pro slávu ochoten udělat skoro cokoliv. Vydává se tedy do psychiatrické léčebny v horách, kde by na něj dle nepodložených zdrojů mělo čekat nejedno překvapení v podobě obyvatelů blázince. Berete svou složku a kameru a vyrážíte do temnot blázince s touhou najít pravdu za každou cenu. Větší část příběhu je neforemná poskládaná jen z útržků novin a zápisků, které najdete na zemi či na skrytých místech. Jak daleko byste byly ochotní pro pravdu zajít vy? Dokázali byste pro ní i zemřít?

Kdo uteče, ten vyhraje

Hra samotná ze začátku přitahuje bezmocností. Přeci jen přicházíte jen s prázdnýma rukama a kamerou s par baterkami. Jak se bránit celé várce psychopatů? Běh vás provází větší částí hry, jelikož některá zastavení pro vás mohou být smrtelná. Postupem času však zjišťujete, že nemusíme tolik utíkat, protože i naprosto dementní ukryty jsou díky mizerné AI použitelné. Jak by asi jinak bylo možné, že když zavřete dveře a ukryjete se ve skříni v místnosti s jediným východem, tak vás chovanec po vyražení dveří a prozkoumáním místnosti, již dále nehledá? Možná ve vás vidí upíra, který se ve formě mlhy nepozorovaně dostal z místnosti pryč, jeho logika mi v tento moment naprosto uniká. Hlavní postava vydrží více ran, takže občas se z něj stává celkem slušný otloukánek, ale se stylem neboj, to vydýcháš, je prakticky nesmrtelný, takže můžete být v klidu.

Blázen všude kam se podíváš

Psychopati jsou zde na každém kroku. Většinou existují ve svém vlastním vesmíru, mlátí hlavou do zdi nebo prostě jen koukají na televizi. Někteří se s vámi  pokouší komunikovat, pravděpodobně hledají pomoc a pochopení v jediné příčetné osobě v ústavu, ale hrstka z nich je trošku víc aktivní či dokonce agresivní. Pár z nich se vás pokouší zabít či zavést do zákoutí své šílené mysli. Nevýhodou v této oblasti je že většina osazenstva blázince vypadá jako hitmanovy klony, jediné co tento nešvar zachraňuje, jsou různé obličejové deformace. Popřípadě naprosto kazajkou a bandáží obalené tělo pochodující s notnou dávkou vůle vašim směrem. Objevuje se tu pár skutečně raritních postav od tlustého obříka, naprosto šíleného profesora až po zapáleného kněze. Mohou však tyto postavy plně vyplnit obrovskou krvácející díru při průchodu příběhem?

Dobrý hororový zážitek?

Z oficiálních trailerů jsem očekával, že se ve hře budu bát od začátku až do konce, ale bylo tomu skutečně tak? Ani náhodou hra je značně přescriptovaná. Příběh samotný je průměrný srovnatelný s céčkovým hororem. Jediné co tuto situaci zachraňuje je dobré ozvučení, atmosféra a grafické pojetí blázince. Shrnuto podtrženo hra se dá rychle proběhnout, ale vracet se do ní už nemusíte, nenaleznete tu už nic nového.