Recenze PC verze Final Fantasy VII Remake Intergrade

Ačkoliv jsem se sérií Final Fantasy samozřejmě obeznámen, mohu se považovat spíše za zelenáče. Nejvíce času jsem strávil v MMORPG iteraci - Final Fantasy XIV, která ale značně vybočuje ze zažitých standardů tolik milovaného japonského díla. Žánr JRPG klade důraz na propracované příběhy ve světech, které disponují pohlcujícím magičnem a nejednou se budete divit, kam na ty nápady tvůrci chodí. Původní Final Fantasy VII, které vyšlo v roce 1997 bylo jako blesk z čistého nebe. Tehdy se jednalo o špičku jak technologickou, tak i co se týká scénáře. Právě proto je tento díl mnohými považován za nejlepší ze série. Když 10. dubna roku 2020 vyšel remake (recenze PS4 verze), splnil se sen mnoha dlouholetých fanoušků. Titul si odnášel velmi kladná hodnocení, ale našli se i tací, kteří byli zklamáni. Převážně kvůli rozdělení příběhu na více dílů a zásahům do původního děje. V prosinci, více jak rok a půl po vydání na PlayStation 4, hra zavítala i na obrazovky počítačů a spousta nováčků se tak může vydat do spletitých uliček Midgaru. Města, které nikdy nespí.

• Platforma: PC (PS4, PS5)
• Datum vydání: 16. 12. 2021
• Výrobce: Square Enix (Japonsko)
• Žánr: JRPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: cca 100 GB
• Herní doba: 30 – 60 hodin
• Přístupnost: 16+
• Prodejní verze: digitální
• Cena: 2.119,- Kč Epic Games Store

Avalanche vs. Shinra

Hlavním hrdinou je Cloud Strife - bývalý elitní voják, který pracoval pro korporaci Shinra. Ta za pomoci svých elektráren a jejich reaktorů doluje Mako - životní energii planety Gaia, na které se nachází město Midgar (neplést s Midgardem v God of War). Shinra díky Maku vládne Midgaru technologickou pěstí, kterou neustále posiluje novými vynálezy. Cloud si jako voják prošel opravdu kde čím, a tak se po tom, co během služby ztratí naivní představy o společnosti, pro kterou bojuje, přidává ke své kamarádce z dětství Tifě Lockhart, která spolupracuje s ekoteroristickou skupinou Avalanche( Greta approves). Zde se uchytí jako žoldák. Mimo Clouda a Tify se v partě odhodlaných bojovníků za lepší budoucnost nachází hrubián Barret Wallace, Biggs, tlouštík Wedge a Jessie Raspberry. Později se přidá ještě jedna postava (teoreticky dvě), ale to vám prozrazovat nebudu, narušil bych tak dojem z příběhu. Tažení proti korporaci Shinra může začít.

Hlavním hrdinou je Cloud Strife.

Děj hry se soustředí převážně na ulice města Midgar a vnitřní prostory elektráren Shinra. Na výlety do okolního světa jako ve Final Fantasy XV rovnou zapomeňte. Midgar na mne ale působil nevídaně dobře. Industriální architektura je protkána magií ve velmi dobrém poměru a vertikální uspořádání města je skvělým designovým rozhodnutím. Nejednou jsem zastavil, abych se ze slumů na samotném dně pokochal výhledem vzhůru, kde se v závratné výšce tyčí další úrovně metropole. Problém jsem ovšem měl s celkovou přehledností příběhu a v pozdějších fázích jeho překombinovaností. Často jsem ztrácel nit. Trochu sice pomáhaly flashbacky, i tak bych ale ocenil jednodušší formu. Předpokládám, že pro letité fanoušky série to nicméně nebude problém. Možná spíše zanadávají na předělávky a úpravy. Mimo hlavní příběhovou linii hra nabízí spoustu vedlejších úkolů se svými vlastními zápletkami. Hráči, kteří rádi prošmejdí každé zákoutí, se mohou těšit na více jak padesát hodin obsahu. Remake navíc obsahuje dodatečné rozšíření příběhu - INTERmission (recenze PS5 verze), které ale rozhodně hrajte až po hlavní lince. DLC zabere zhruba sedm hodin.

Spektakulární souboje

Boj v remaku Final Fantasy VII je prostě a jednoduše parádní. Na rozdíl od originálu, kdy souboje probíhaly na tahové bázi, se nyní můžete plně zapojit. Odměnou je tak akční řežba s efekty, které jako by vypadly z anime klasiky. Nebojte, stále zadáváte příkazy členům vašeho týmu, ale je to celé svižnější, akčnější a interaktivnější. Pokud jste ale přilnuli k soubojovému formátu z původní Sedmičky, tak tvůrci nabízí tzv. Classic mód. V něm souboje probíhají automaticky a vy pouze zadáváte příkazy jednotlivým postavám. Na vyšší obtížnost je to nicméně poněkud problematické. Postavy totiž mnohdy reagují krkolomně a zpomaleně a tak bych klasický mód doporučoval pouze na easy variantu. Jednoznačně musím vyzdvihnout souboje s bossy, kterých je napříč hrou opravdu dostatek. Jedná se o spektakulární podívanou, kterou doprovází skvělá hudba a na vyšší obtížnost se dost často zapotíte.

U soubojů s bossy se zapotíte.

Obzvláště na vyšších úrovních obtížnosti hojně využijete materie. Magické kameny, které disponují různorodými schopnostmi. Velké plus vidím v možnosti vybavit postavy jakoukoliv kombinací materií, díky čemuž si každého člena týmu uzpůsobíte dle vašich preferencí. Z Clouda se tak rázem může stát léčitel či ohnivý mág. Kromě úpravy schopností a jejich vylepšování je kladen důraz také na výbavu postav. A to ve formě zbraní a armoru. Zbraně levelujete jejich používáním a následně za pomoci skill pointů odemykáte talenty. RPG prvky jsou solidní a variabilita buildů rozhodně neurazí. Samotnou kapitolu poté tvoří tzv. summony. Po dobití ukazatele můžete vyvolat entitu, která vám přijde na pomoc. Například takový Ifrit dokáže na obrazovce rozpoutat ohnivé vizuální hody.

Trapností se nešetří

Jelikož nejsem příliš kovaný v žánru JRPG, tak následující odstavce prosím berte s rezervou. Jedná se o čistě subjektivní dojmy. Třetinu herního času tvoří cutscény a filmečky. To by nebyl až takový problém, ale dialogy jsou místy naprosto příšerné, infantilní a trapné. Ano, tuto formu vyjadřování znám např. z asijské filmové a seriálové tvorby, ale v remaku Final Fantasy VII se jedná o něco pro mne naprosto rušivého a otravného. Neustálé hekání hlavních charakterů, nepovedené vtípky, přestřelená gesta a grimasy. To vše se ve hře nachází až příliš často a vyloženě mi to kazilo dojem z příběhu.

Dialogy jsou místy naprosto příšerné.

Nemohu ovšem říci, že mezi postavami není chemie, to bych vám lhal. Například takový vztah Clouda s Tifou má solidní základy, ale to je pravděpodobně Tifou. Protože Tifa je vážně kus. Výtky nemám ani proti charakterům Clouda a Biggse, ale rádoby tvrďák Barret, nenasyta Wedge a stíhačka Jessie mi opravdu nesedli. Ani ti ale nesahají po kotníky Rochemu a jeho kouskům na motorce. Ach bože, za co... Pro matadory JRPG žánru to nebude pravděpodobně překážka a jsou na to zvyklí, ale vás, kteří jste spíše nováčky, čeká mnoho udivených pohledů směrem k obrazovce. Ano, mluvím o scéně z tanečního klubu. Brrr.

Technický paskvil

Povedl se port na PC? Ne. Absolutně ne. Jedná se o naprosto odfláknutou práci a osobně považuji prodejní cenu, která je stanovena na více jak 2100 Kč za drzost. Prvních několik hodin jsem místo hraní strávil úpravou a konfigurací herních souborů, aby hra vypadala a hrála se alespoň obstojně. Remake sice vypadá velice hezky a není náročný na hardware, ale mnohdy dochází k tzv. stutteringu - zasekávání a propadům využití grafické karty (obzvláště v otevřenějších lokacích). Tomu všemu kraluje dynamické rozlišení, které v menu nelze vypnout. Je totiž kamuflováno za limit snímků za vteřinu, který se dělí na 30 až 120. Čím vyšší fps limit zvolíte, tím více bude obraz rozmazaný. Hra se totiž snaží za každou cenu držet na vámi zvolené hodnotě. Obejít to lze stažením modu a následnou úpravou souborů v poznámkovém bloku. Jakmile jsem zvýšil touto cestou fps limit a vypnul dynamické rozlišení, hra vypadala a hrála se o poznání lépe. Dále jsem pak musel změnit užitou verzi DirectX přímo v Epic Games launcheru, abych co nejvíce eliminoval zmíněné zasekávání.

Jedná se o naprosto odfláknutý PC port.

Ničemu nepřidává ani fakt, že nastavení nabízí pouze dva typy kvality - nízkou a vysokou. V roce 2021 bych čekal, že nám vývojáři naservírují poněkud obšírnější možnosti. Zvláště u tak očekávané hry, jakou Final Fantasy bezesporu je. Katastrofální je rovněž ovládání na klávesnici, které vyloženě hraničí s šílenstvím. Neintuitivní, komplikované a nesmyslné. Tato hra byla dělána na ovladače a pokud žádný kompatibilní nemáte, čeká vás peklo v podobě propletených končetin. Tím to ale nekončí. Ono i připojení Xbox ovladače se neobešlo bez komplikací. Hra ovladač nerozezná a pro jeho aktivaci se musíte proklikat skrze několik obrazovek. Jako vstupní zařízení mi totiž hra neustále vybírala joystick, který jsem neměl ani zapnutý. Po technické stránce se tedy jedná o solidní průser. Hanba. Obzvláště za tu cenu.

Pro fanoušky jasná volba, pro nováčky risk

Vím, poslední dvě kapitoly recenze jsou tvrdé, ale mohu vám říct, že naprosto upřímné. Final Fantasy VII Remake Intergrade rozhodně není špatnou hrou. PC verze je ale velmi špatným portem. Jedním z nejhorších, jaké jsem za poslední dobu hrál. Bez úprav souborů vás čekají útrapy v podobě dynamického rozlišení a stutteringu i na velmi silných sestavách. Ovládání na klávesnici je spíše mučením, než hraním. Pro ty, kteří hráli a milovali originál, se pravděpodobně jedná o povinnost, která ale bude místy provázena trpkostí ze zásahu do původní hry. Noví příchozí podstupují risk. Pokud vám vadí chování postav typické pro japonské hry, filmy a seriály, tak se hře vyhněte obloukem. Pokud máte JRPG žánr rádi a jste na to zvyklí, směle do toho. Odměnou vám bude skvělý soubojový systém, nádherná estetika Midgaru, solidní příběh a Tifa. Nad Sedmičkou ale rozhodně nelámu hůl. Snad se brzy dočkáme pokračování příběhu, který si oprávněně dokázal získat srdce milionů hráčů. První část si ale raději zahrajte na PlayStationu. Nastavená cenovka totiž "kvalitám" PC portu rozhodně nesluší. Škoda.