Recenze Persona 3 Reload - všichni jednou umřeme

Sérii Persona naštěstí není potřeba příliš představovat ani českým hráčům, jelikož její velkolepý a veleúspěšný pátý díl dost dobře nemohl vynechat nikdo, kdo se alespoň okrajově zajímá o žánr JRPG. Řada nových fanoušků vděčně přijala následné vydání remasterovaného třetího a čtvrtého dílu na všech moderních platformách. Většině hráčů učarovala u těchto her kombinace temného fantasy s běžným životem středoškoláků v současném Japonsku. Třetí díl je v mnoha ohledech pro sérii ten nejdůležitější a tak se nyní, v době všemožných remaků, dočkal kompletního přepracování do moderní podoby.

• Platforma: PS5 (recenzováno) PS4, X1, XSX|S, PC
• Datum vydání: 2. 2. 2024
• Výrobce: Atlus (Japonsko)
• Žánr: JRPG
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: ne
• Dat ke stažení: 25 GB
• Herní doba: 70+ hodin
• Cena: 1 739,- Kč (Steam)

Filozofické veledílo nebo prostě parta kamarádů?

Hlavní hrdina příběhu je mlčenlivý školák (jehož jméno a příjmení vybere hráč), který se v roce 2009, deset let po tragické nehodě jeho rodičů, přestěhoval zpátky do rodného města, aby zde dostudoval. Hned během úvodní cesty na školní ubytovnu se ale nechtěně zdrží a úderem půlnoci je svědkem příchodu "skryté hodiny" mezi starým a novým dnem, kdy se město na hodinu zastaví a do našeho světa pronikají démoni. Existuje ale organizace podobně obdařených školáků s názvem S.E.E.S., která vašeho hrdinu přijme do svých řad a společně se pokusí invazi démonů zbrzdit, prozkoumat a pokud možno zastavit úplně.

Jednou z nejlepších vlastností hry je kombinování naprosto odlišných žánrů a témat. Zatímco polovina hry funguje jako sofistikovaný propletenec moderní psychologie s hlubokým ponorem do mytologií všeho druhu, stavějíce průběžně silné filozofické myšlenky a témata, druhá polovina hry je naprosto nenucenou příjemnou sondou do životů party kluků a holek, včetně jejich balancování mezi školou a zálibami, hledání prvních lásek a tak dále. Přes den tak budete chodit do školy, skládat zkoušky, navštěvovat zájmové kluby nebo chodit na brigády... abyste se po nocích vydávali do útrob démonického labyrintu. Celá hra operuje na bázi kalendáře a pečlivého plánování vašeho volného času, což je úzce spojeno s ústředním tématem příběhu, kterým není nic jiného než smrtelnost každého z nás - byť v tomto případě se ten omezený čas týká blížícího se předpovězeného konce světa, pokud démony nezastavíte.

Úderem půlnoci nastane příchod "skryté hodiny" mezi starým a novým dnem.

Skvělé postavy a strhující příběh jsou každopádně největším tahounem této hry a to do té míry, že občas budete hrát celé hodiny, aniž by došlo na nějaký boj - spoustu času strávíte rozhovory s postavami a průzkumem města za denního světla. Tempo hry je díky tomu občas poněkud nevyvážené a některé pasáže mohou být celkem zdlouhavé. Možná ale i to je důvodem, proč se vám zdejší postavy dokáží dostat tak hluboko pod kůži. Tohle je jedno z těch RPG, kde vám členové vaší družiny opravdu mimořádně přirostou k srdci a jejich osobnosti jsou stejně skvěle napsané, jako zahrané. Také díky tomu vás velmi účinně zasáhne každá zrada nebo ztráta. Finále hry pak patří k tomu nejlepšímu, co tahle série kdy nabídla a dokonale se zde všechno to vaše sžívání s oblíbenými postavami zúročí, včetně jedné z nejslavnějších písní v sérii.

Puntičkářsky pečlivý remake

Tohle je ten případ remaku, kde si autoři dali velmi záležet na tom, aby nezkazili nic z kouzla originálu přehnanými změnami, obzvláště pokud jde o příběh. Ten je zde přítomen prakticky v totožné podobě jako v původní hře z roku 2006, nicméně řada klíčových scén je přepracovaná do plnokrevné filmové animace, ať již v engine s herními modely, nebo jako klasické "kreslené" anime. Zbrusu nově nahraná byla také všechna hudba, stejně jako veškerý dabing (s novými herci). Nic z toho ale nemá vliv na osobnosti postav nebo tón hry, očividně autorům velmi záleželo na tom, aby všichni a všechno působilo tak, jak jsou fanoušci zvyklí - jen mnohem hezčí a modernější po technické stránce. Místy jsou zanořené i nějaké ty nové scény nebo dialogy navíc, ale dokonale zapadají do původní mozaiky.

O příběh se tedy pamětníci a fanouškové originálu rozhodně nemusí bát a naopak si jej užijí ve vylepšené podobě, díky které jsou některé pasáže více hororové či strašidelné a jiné zase ještě dojemnější, než tenkrát. Skutečnost, že původně izometrická hra s místy omezenou 2D navigací byla překopána do moderního kabátku z pohledu třetí osoby asi není potřeba příliš komentovat, je to ta nejviditelnější vlastnost remaku. Velký otazník ale visel nad hratelností, konkrétně nad explorací jediného (ale naštěstí proměnlivého) dungeonu v celé hře. Nechvalně proslulý Tartaros je sice stále ještě sérií několika stovek generovaných podlaží, nicméně vizuálně je přeci jen mnohem poutavější než v původní hře a celá plejáda drobných herních vylepšení způsobuje, že je mnohem zábavnější jej prozkoumávat. Víceméně po celých 70 hodin hraní jsem se během bojů těšil na upovídané pasáže v realitě a během těch jsem se zase naopak těšil zpátky do dungeonu. Obě složky hry zkrátka fungují době a skvěle se doplňují.

Autoři si dali velmi záležet na tom, aby nezkazili nic z kouzla originálu.

Po technické stránce byl můj průchod hrou naprosto bez problému, nenarazil jsem na žádný bug a naopak jsem v PS5 verzi obdivoval jak nádheru grafiky a svérázné moderní stylizace, tak plynulost a hlavně rychlost, s jakou hra střídá scény (všechny přesuny mezi lokacemi jsou plynule maskovány stylovými animacemi, které trvají jen pár vteřin nebo jsou dokonce zcela instantní). Někteří fanoušci jsou nespokojení s tím, že ve hře chybí obsah z pozdější FES edice originálu, především hra za ženskou postavu a dodatečný DLC epilog "The Answer". Zatímco s prvním bodem souhlasím (bylo by zajímavé si hru napodruhé zahrát za jinou postavu), tak tím druhým si nejsem jistý: The Answer do značné míry narušila perfektní zakončení původní hry a počítám se mezi ty, kdo jej považují za natolik dokonalé, že není na místě k němu cokoliv přidávat.