Recenze Princess Peach: Showtime! – divadlo v nesnázích

Životní cyklus Nintenda Switch se pomalu blíží ke konci, ale přestože už vyhlížíme nevyhnutelného nástupce, japonská společnost na své 7 let staré zařízení až s neuvěřitelnou pravidelností stále vydává hry. Jistě, často jde o různé remaky, remastery či porty, dnes ale bude řeč o vyloženě novém titulu, jež sice vychází z ikonické série Super Mario Bros., ale trochu netradičně se v ní místo samotného instalatéra chopíme role princezny Peach. Ta tentokrát zachránit rozhodně nepotřebuje, právě naopak. Je to ona, kdo má odvrátit zkázu divadla, které chce ovládnout zlotřilá madam Grape.

• Platforma: Nintendo Switch
• Datum vydání: 22. 3. 2024
• Vývojář: Good-Feel
• Vydavatel: Nintendo
• Žánr: Akční adventura, plošinovka
• Česká lokalizace: Ne
• Multiplayer: Ne
• Dat ke stažení: 4,6 GB
• Herní doba: ~5+ hodin?
• Cena: 1 399 Kč (Alza)

Deset her v jedné

Hned na úvod je třeba říct, že Princess Peach: Showtime! není úplně klasicky strukturovaná hra, ale v podstatě jde o 10 malých her v jedné. Samotné divadlo slouží jako hub, v rámci něhož se přesouváte mezi jednotlivými úrovněmi. V samotných levelech si nicméně Peach vyzkouší řadu odlišných disciplín. Ukáže se tak být výbornou krasobruslařkou, zdatnou šermířkou, chytrou detektivkou či skvělou cukrářkou. Jak už jsem zmínil, těchto proměn Peach je celkem 10 a každá samozřejmě funguje více či méně jinak.

Opět se ale vracím ke zmíněné struktuře, neboť levely fungují v podstatě jako minihry s unikátní mechanikou. Všechny úrovně vám zaberou jen několik minut, takže jsou poměrně krátké, a není moc prostor na nějaké prohloubení dané mechaniky, které jsou tak v zásadě omezeny na jedno tlačítko. Stejně tak je levelů docela málo, konkrétně 30 (3 pro každou proměnu), a přestože titul nabízí i docela dost bonusového materiálů či výzev, přece jen bych toho obsahu čekal o něco víc. Na konec jsem se dostal za něco přes 5 hodin. Přesné číslo bohužel Switch neukazuje, ale myslím, že o moc vyšší asi nebude.

Je to škoda, protože základ je vystavěný opravdu dobře. Už jen samotný nápad je velmi zajímavý, ale i v praxi jsou jednotlivé „minihry“ vážně zábava. Několik z nich patří mezi akčnější typy a na první pohled se mohou zdát podobné, nicméně jsou mezi nimi docela zásadní rozdíly. Zatímco šermířka Peach bude bojovat docela klasicky, v kung fu si princezna vyzkouší skoky či správné načasování úderů, jakožto „cowgirl“ může jezdit na koni a ohánět se svým lasem, zatímco Mighty Peach může jako správná superhrdinka zvednout těžké předměty a pomáhat civilistům v nesnázích.

Neohrožená princezna

Ale nenechte se zmást, nejde čistě o akční hru, hratelnost se může poněkud zpomalit. Nejvíc je to samozřejmě patrné u vyšetřování, kde budete jako detektiv zkoumat všechny podrobnosti a řešit hádanky. Všechno je to velmi banální (a to platí i pro všechny ostatní mechaniky), což však není pro Nintendo nic netradičního a hru si díky tomu mohou užít také menší děti. I tyhle pomalejší levely jsou navíc velmi zábavné, protože se od zbytku výrazně liší. Kromě detektivky je to ještě cukrářka Peach, kde pečete sušenky a zdobíte dorty na čas, mořská panna, jež dokáže pomocí svého zpěvu navigovat okolní ryby, či krasobruslařka s piruetami a skoky.

Zapomenout nesmíme ani na poslední kategorii – stealth. Tady bych zařadil jednak nindžu, kde musíte chytře používat krytí a útočit na nepřátele ze stínů, a nakonec tajnou agentku, která dokáže hackovat a používat grappling hook. Tyto dvě proměny jsou podle mě z celé hry zdaleka nejzábavnější, protože už se svými mechanikami zachází trochu dál a využívají je poměrně zajímavým způsobem. Pohyb s grappling hookem je, jako snad ve všech hrách s touto funkcí, extrémně zábavný, a úrovně za nindžu si zase dokážou pěkně pohrát s prostředím.

Stejně zábavné a velmi působivé jsou pak boss fighty, které vás čekají na konci jednotlivých pater divadla. Souboje s nimi už chtějí trochu zručnosti a po stránce designu i mechanik jde o příjemnou změnu. Hudbou i pojetím mimochodem příjemně připomínají geniální Cuphead. Jenom je škoda, že samotné vyvrcholení v podobě finálního bosse je výborné pouze po té vizuální stránce, ale hratelnostně až příliš přímočaré.

Působivý audiovizuál...

Vrátím se nicméně ještě k již zmíněnému prostředí. Určitě stojí za to ho vypíchnout, protože s jednotlivými lokacemi si vývojáři parádně vyhráli. Úrovně jsou zasazením mimořádně různorodé a s parádní estetikou. Ať už jde o potemnělé Japonsko, město z budoucnosti, podmořský svět či divoký západ, všechny lokace jsou geniálně vystavěné a mají silnou atmosféru. Variabilita je zkrátka něco, v čem hra vyloženě exceluje.

Pomáhá tomu i fakt, že samotný vizuální styl je, jak už bývá u Nintenda zvykem (byť tady jde o studio Good-Feel), krásný a pestrobarevný. O to víc to platí ve skvěle střižených cutscénách, které vypadají jako z animovaného filmu. Atmosféru pak ještě doplňuje skvělé ozvučení, a hlavně absolutně fantastický soundtrack, jenž je snad ještě víc různorodý než samotné prostředí, melodie jsou navíc mimořádně povedené.

...který sráží hardware a Unreal Engine

Bohužel ale pochvala po audiovizuální stránce nemůže být tak velká, jak bychom si asi přáli. Na hře je totiž silně znát fakt, že už je hardware Switche značně zastaralý, a taky že je postavena na Unreal Enginu. Jednak totiž titul běží ve viditelně nízkém rozlišení, takže i na samotném displeji Switche (OLED) vypadá velmi rozmazaně, navíc obraz trpí na silný aliasing. A k tomu ještě přidejte fakt, že ani výkon není úplně stabilní, cíl na 30 FPS se sice hra snaží držet, ale v nejnáročnějších pasážích jde snímková frekvence dolů a poměrně často narazíte také na stuttering. Novinka od Good-Feel zkrátka postrádá onen „Nintendo polish“.

Něco tomu chybí

A to asi dokonale vystihuje i celou hru. V základu jde totiž opravdu zábavný titul, který dokáže být neskutečně variabilní ve všem, co dělá, a podat to v pěkné podobě. Pokud do hry s tímto půjdete, zklamaní určitě nebudete. Přesto jsem ale od titulu přece jen čekal trochu víc a myslím si, že jeho potenciál nebyl plně využit.