Recenze S.T.A.L.K.E.R.: Shadow Of Chernobyl

Stalker: Shadow of Chernobyl je akční post-apokalyptická 1st person střílečka odehrávající se v radiací zničené oblasti Chernobylu. O této katastrofě jistě každý z vás slyšel, jestli ne, najděte si to na wikipedii, s herní náplní to dosti souvisí. V tomto nepřístupném prostředí, vyjma mutantů a radiace narazíte na stalkery. Nemějte strach, nejsou to žádní úchylové, jak by z názvu mohlo plynout. Jedná se o různé trestance, žoldáky či pomatence, kteří si usmysleli, že zbohatnou na nálezu artefaktů. Ani zde se nejedná o žádné bájné předměty, jde o obyčejné kameny, které vlivem radiace nabraly speciálních vlastností a okolní svět o ně má logicky zájem. Vy za jednoho takového stalkera hrajete, i když…. V úvodní sekvenci vás polomrtvého zachrání nějaký žoldák. Vy však nevíte, kdo jste ani co se stalo. Jediná stopa po vaší minulosti je napsána ve vašem PDA a zní: "zabij střelce." Celá hra je tedy o tom najít střelce a zjistit co se stalo. Zápletka, kdy ztratíte paměť a snažíte se vzpomenout si, co se stalo je poněkud tuctová, avšak pořád lepší než nejčastější střílečková zápletka, a sice "najdi data." Celou hru lze dohrát stylem, kdy vypustíte veškeré questy a jiné předpřipravené šablony a hrdinsky si to nakráčíte do Chernobylské elektrárny kde všechno skončíte. Hra skýtá obrovskou svobodu. Herní svět je skutečně obrovský. To samé lze říci i o herní době, kdy je podstatné zmínit, že se na její délce ze všeho nejvíce podepíše styl vašeho hraní. Jde o to, že drtivá většina úkolů jsou úkoly vedlejší a jejich plnění není vlastně ani vůbec nutné.  Questy celkově jsou jedním velikým zklamáním. Zápletka všech spočívá v tom, že jednou máte sebrat mrtvole PDAčko, jindy pobít 6 mutantů. Questy jsou navíc časově limitované a vy časem zjistíte, že se je plnit jednoduše nevyplácí. I tak jsem hru hrál velmi slušných 30 hodin, však rozhodně nemohu tvrdit, že jsem se po celou dobu skvěle bavil. Až zbytečně dlouhou dobu budete po mapě nesmyslně pobíhat a honit se za questem, jehož lhůta stejně vyprší dříve, než jej odevzdáte.  Fakt, že nemůžete rychle cestovat (tedy alespoň já jsem na to po celou dobu hraní nepřišel) vás bude iritovat od chvíle, kdy zjistíte, že zde ta možnost chybí. Stalker obsahuje i RPG prvky a myslí opravdu na hodně. Musíte pravidelně konzumovat, udržovat své tělo bez úhony a svůj baťůžek poloprázdný. Minimálně s posledním bodem budete mít zaručeně problém. Všechno váží nějak moc a váš rek toho unese jen málo. Geniální však je, že můžete až o 10kg překročit svou nosnost (standartně 50kg), avšak obdržíte pohybovou penalizaci. Artefakty, o kterých jsem mluvil na začátku recenze vám zlepší nějaké atributy. Jejich nošení vás ale ozařuje a při dlouhodobém nošení zemřete na nemoc z ozáření. Nakonec je důležité zmínit, že hra není pro svou skutečně drsnou obtížnost určena pro casual hráče. Mám rád vyšší herní obtížnost, jenže v tomto případě to tvůrci z mého pohledu trochu přehnali. Hrál jsem na normální a nebylo neobvyklé, když jsem nějaký safe načítal desetkrát.