Otevřený svět původních Hvězdných válek láká k prozkoumání.
Švédské vývojářské studio Massive Entertainment se pod taktovkou Ubisoftu profiluje stále slibněji. Jejich Division nadělila hráčům kromě skvělé hry také úžasný Snowdrop engine, který dokáže vykreslit herní svět s detaily a efekty, o jakých se většině her ani nesnilo. Kromě skvělých programátorů stojí za zmínku, že s tvorbou enginu pomáhali zkušení Hollywoodští odborníci na nasvětlování a speciální efekty. Tato mimořádná prezentace byla aplikována jak na oba díly Division, tak i na loňského Avatara: Frontiers of Pandora a nyní také na Star Wars Outlaws. Ačkoliv zde výsledek technicky nedopadl až tak dobře, fanoušci původní filmové trilogie budou nejspíš spokojení.
- Platforma: PS5 (recenzováno) XSX|S, PC
- Datum vydání: 30. 8. 2024 (EA 28.8.)
- Výrobce: Massive Entertainment (Švédsko)
- Žánr: Akční adventura v otevřeném světě
- Česká lokalizace: ne
- Multiplayer: ne
- Dat ke stažení: 50 GB
- Herní doba: 20+ hodin
- Cena: 1 899,- Kč (Alza) nebo 450,- Kč měsíční předplatné Ubisoft+
Pestrý život psance
Kay Vess neměla snadný život a prokousávala se jím za pomoci všelijakých drobných zlodějin i triků v dělnické čtvrti pod zdánlivě blýskavým povrchem kasina Canto Blight na planetě Cantonica. Po všemožných drobných přešlapech se ale při jedné ze zlodějských výprav zaplete do machinací zločineckého podsvětí způsobem, že jediné řešení je úplně z planety utéct. Naneštěstí si k tomu vybere ukradenou vesmírnou loď Trailblazer, což jí na záda pověsí ještě větší terč. S vysokou odměnou na její hlavu musí Kay využít veškerý svůj důvtip, schopnosti jejího “vesmírného psíka” Nixe a dalších spojenců, aby provedla největší loupež své kariéry a díky získanému bohatství mohla konečně žít svobodně podle svého. Její trampoty ji zapletou nejen do smrtící pavučiny znepřátelených zločineckých syndikátů, ale také do války Rebelů proti Impériu. Nacházíme se mezi pátou a šestou epizodou Hvězdných válek.
Nacházíme se mezi pátou a šestou epizodou Hvězdných válek.
Příběh této hry, stejně jako její zasazení a celkový styl se velmi citelně nese v duchu původní filmové trilogie. To na jednu stranu znamená příjemnou dávku nostalgie pro pamětníky a fanoušky, ale na druhou stranu se to bohužel pojí s určitou naivností, zastaralostí a předvídatelností. Čekejte tedy spíše popcornovou zábavu ve stylu filmu Solo: Star Wars Story, než dojemné drama v duchu Rogue One: Star Wars Story. Jak ukázal seriál Andor, Hvězdné války dokážou vyprávět mnohem modernější a silnější příběhy, nicméně tohle není ten případ. Retro styl Star Wars Outlaws má ale svoje kouzlo a postupné budování party pro ultimátní loupež funguje jako dobrý příběhový oblouk pro zhruba dvacet hodin hlavních příběhových misí. Kay i Nix jsou sympaťáci, stejně jako bojový droid ND-5, který se k nim přidá později. Trochu mi ale s veselou povahou vtipkující a hláškující Kay nesedlo, kolik lidí během hry bez mrknutí oka postřílí - to je ovšem problém snad u všech her tohoto žánru, včetně třeba série Uncharted.
Zdaleka nejzajímavějším elementem v příběhové rovině hry jsou průběžná rozhodnutí, jakým způsobem si nakloníte nebo znepřátelíte jednotlivé zločinecké syndikáty. Řada větších i menších misí vás buďto vyloženě nutí poškodit jednu stranu na úkor druhé, nebo vám dá na konci mise na výběr, jak s výsledkem naložit ve prospěch či neprospěch jednoho z kartelů. Jakožto osamělý psanec nemůžete nikomu tak docela věřit, zrady čekají na každém kroku, nicméně potřebujete mít alespoň natolik dobrý vztah s některými stranami, aby vám prodali své vybavení či zásoby. Balancování těchto vztahů je zábavné a napínavé, sledování celkové rovnováhy vám přitom usnadní přehledné ukazatele vaší reputace u jednotlivých zločineckých organizací v herním menu. Ústřední příběh sice příliš neovlivníte, ale dílčí osudy jednotlivých postav či lokací rozhodně ano.
Relativní (budoucí?) nádhera
Snowdrop engine v rukou těchto vývojářů nám v minulosti nadělil některé z nejhezčích her v oboru a nejinak je tomu i v tomto případě. Nejen rozlehlé pláně s výhledy na kaskádové vodopády, západy mimozemských sluncí či megalomanské sci-fi stavby jsou půvabné. Vizuální hostinu nabídnou také interiéry některých příběhových misí, ať už se odehrávají v poblikávajících troskách gigantického zříceného křižníku nebo v notoricky sterilních, lesklých labyrintech základen impéria. Estetický design i citelná porce speciálních efektů (ohýbání trávy ve větru, ray tracing odlesky atd.) jsou na vysoké úrovni a dodávají hře obrovskou porci atmosféry i nostalgického kouzla v duchu původní filmové trilogie, navíc bez rušivých loadingů (případně jsou šikovně maskovány), včetně vzlétávání a přistávání na planetách.
Problém ale je, že současné konzole (hrál jsem na PS5) tuhle rozlohu a detailnost očividně nezvládají dobře, což se bohužel dost citelně projevuje hned dvěma způsoby: tím prvním je obecně nižší rozlišení a ostrost obrazu, obzvláště pokud si hru přepnete z režimu kvality do režimu výkonu. Docela mne to zaskočilo s ohledem na vynikající poměr výpravnosti a kvality obrazu v loňském Avatarovi, postaveném stejným studiem na stejné technologii. Je nicméně pravda, že svět Star Wars Outlaws je poněkud živější a dynamičtější.
Druhý problém jsou výrazné černé pruhy (21:9) během celého hraní, což sice můžete v nastavení změnit na “fill screen”, jenže tohle nastavení působí, jako kdybyste prostě zazoomovali do toho širokoúhlého obrazu, který už tak neměl příliš líbivé rozlišení. Na větší 4K televizi je tedy tento režim vyplněné obrazovky prakticky nepoužitelný, hra vypadá citelně lépe v tom širokoúhlém. Pokud jde o technický stav, jsou ve hře přítomné drobné chyby, ale vývojáři mají jejich seznam a pracují na dopilování. Nenarazil jsem v tomto směru na nic, co by blokovalo postup nebo vyloženě kazilo zážitek.
Výrazné černé pruhy (21:9) během celého hraní.
Navzdory jasně viditelným kompromisům jsem velmi vděčný, že vývojáři režim výkonu, cílící (a většinou úspěšně dosahující) na 60fps v konzolové verzi hry nabídli, patřím k těm, kdo hry ve 30fps prostě již odmítají hrát, obzvláště pokud se jedná o akční záležitost. V tomto případě tedy docela závidím PC hráčům s novějšími kartami a ultraširokoúhlými monitory, kde hra nejspíš bude vypadat mnohem lépe. Nezbývá než doufat, že podobně jako některé další hry z poslední doby také Star Wars Outlaws dostane novou krev do žil a prokoukne na konzolích s příchodem “Pro” vylepšených modelů hardware. Co ale nejspíš silnější železo nespraví, to je podivně deformovaný (s ohledem na reálný vzhled herečky) obličej Kay, který při některých animacích opravdu nevypadá přirozeně. Vzhledem k tomu že obličeje a animace jiných postav jsou na citelně lepší úrovni se obávám, že jde o záměr v duchu trendu “zabraňme objektifikaci půvabných žen ve videohrách”, který poslední roky můžeme pozorovat v některých západních videohrách.
Pestrý život galaktického psance
Jedním z největších lákadel hry je svobodné toulání se po planetách z oblíbeného vesmíru a musím uznat, že tento aspekt hra zvládá prakticky na jedničku. Nejen že máte velkou míru svobody pro cestování vesmírem i po planetách, ale rozlehlé otevřené exteriéry zvládají skvěle trefit ten pomyslný zlatý střed mezi osamělým touláním nádhernou krajinou a dostatečným kořením v podobě drobných i větších lokací se zajímavou kořistí či aktivitami. Několikrát jsem se přistihl, jak užasle stojím a nasávám atmosféru vlnící se trávy ve větru nebo hledím na krásný (dynamický) západ mimozemského slunce. Toulání těmito světy je opravdu působivý zážitek. Planety jsou zároveň přiměřeně pestré, od savany, přes zasněžené hory či vyprahlé pouště až po divokou džungli.
Toulání těmito světy je opravdu působivý zážitek.
Zároveň mi ale připadne, že tvůrci chtěli možná až příliš vsadit na objevování hráčem a nevést hráče příliš za ručičku, nejspíš po vzoru Elden Ringu. Jenže jejich design konkrétních cestiček a lokací není zdaleka tak vybroušený, což vedlo k tomu, že jsem nejednou oběhl celou základnu nepřítele dvakrát dokola, než jsem konečně našel tu jednu chodbičku, kterou se mělo jít “nepozorovaně” dovnitř. Není to problém všude, ale objeví se to dostatečně často na to, abych si toho všiml. Podobně mi chybí lepší navigace během cestování krajinou na Speederu - docela narušuje zážitek z té rychlé jízdy, když pravidelně musíte otevřít mapu, abyste se podívali, zda jedete správně. Chápu, že někteří hráči schválně veškerou navigaci vypínají, ale uvítal bych možnost lépe a podrobněji tyto věci nastavit dle mojí chuti, obzvláště když je hra jinak vybavena velmi podrobným nastavováním všeho možného (obtížnost, minihry, pomůcky pro handicapované atd.) a třeba nedávné díly ze série Assassin´s Creed zrovna tohle zvládly lépe.
Kromě půvabných rozlehlých exteriérů s dostatkem malých i velkých překvapení k objevení a zmapování hra samozřejmě nabízí několik větších i menších měst, která úspěšně navozují dojem onoho zakouřeného živelného podsvětí, plného všelijakých zlodějíčků, obchodníků a podezřelých existencí. Do role galaktického psance se snadno vžijete také díky přítomnosti řady tematických miniher, ať už se jedná o páčení zámků, hackovací minihry v databázích nebo třeba dostihové sázky. Naprosto nejlepší je ale karetní hra Sabacc, která je nejen mechanicky zábavná, ale také skvěle audiovizuálně zpracovaná, včetně možnosti podvádět a rizika, že to soupeři zpozorují. Jak se na hru tohoto žánru sluší a patří, obsahuje také několik kategorií “collectibles” předmětů k sesbírání, včetně bonusových karet pro Sabacc. Pokud budete chtít tento herní svět prozkoumat se vším všudy a navíc si k tomu nastavíte nejvyšší obtížnost, snadno si dovedu představit, že ve hře strávíte místo dvaceti hodin třeba i stovku.
Potichu nebo nahlas
Když dojde na konfrontaci s nepřítelem, máte většinou možnost zvolit tichou nebo hlasitou cestu, tedy buď se proplížit nebo spustit střelbu. Některé příběhové mise vás samozřejmě uvrtají do konkrétního přístupu dle kontextu (například vystřelit uprostřed obří základny impéria, plné stovek vojáků, není tak docela taktické, zatímco jinde je vaše plížení odhaleno příběhovou událostí a nemáte tedy na výběr než vytáhnout blaster). Umělá inteligence není žádný zázrak, ale dostačuje pro klasickou hratelnost, jakou známe z minulých her Ubisoftu. Co mi přišlo vyloženě (nechtěně) komické, to je přítomnost vysoké trávy pro plížení UVNITŘ základen nepřátel, stejně jako fakt, že drobná Kay zvládne holýma rukama (doslova jednou fackou) omráčit vojáka v brnění. Mohli jí pro tento účel dát do rukou alespoň nějaký obušek.
Drobná Kay zvládne holýma rukama omráčit vojáka v brnění.
Na druhou stranu je docela příjemné, že (dle nastavené obtížnosti) jsou přestřelky relativně smrtící, takže musíte brát vaše nepřátele vážně a během boje smysluplně manévrovat. Váš čtyřnohý pomocník Nix přitom tak trochu nahrazuje vesmírnou Sílu, protože jeho pomocí můžete přepínat vzdálená tlačítka, aktivovat “šestý smysl” nebo odvést pozornost nepřátel na určité místo. Ačkoliv je ve hře docela pestrý arzenál střelných zbraní, většinou je pouze zvednete ze země, vystřílíte zásobník a zase je odhodíte. Jediná zbraň, kterou máte trvale, je váš osobní blaster. Tomu naštěstí můžete odemykat a vylepšovat nové režimy střelby, například EMP (proti štítům a robotům), omráčení nebo explozivní střely. Docela zábavné jsou také přestřelky vesmírných lodí ve vesmíru - mechanicky jsou sice jednodušší, ale audiovizuálně jsou tyto pasáže působivé.
Za pozornost určitě stojí unikátní systém získávání nových schopností či vybavení - místo zvyšování úrovně vaší postavy zde aktivně hledáte konkrétní postavy, tzv. experty, kteří vás po splnění určitých misí naučí nové triky. Podobně budete nacházet také informace, vedoucí ke konkrétním předmětům pro vylepšení vašeho blasteru, “motorky” i rakety. Díky tomu působí průzkum herních lokací i poznávání nových NPC mnohem užitečněji a hodnotněji, k čemuž přispívají také docela zdařilé vedlejší mise. Pokud jde o celkovou atmosféru, musím zmínit tak hudbu, která pro mne byla poněkud rozporuplná. Na jednu stranu je z ní cítit snahu o nástroje a stylizaci blízké hudbě z původních filmů, ale na druhou stranu chybí klasické melodie. Zároveň mi hudba přišla absurdně hlasitá v poměru k ostatním zvukům, což jsem kompenzoval jejím ztišením v nastavení hry, ale to zřejmě nezabírá na před-renderované filmečky a některé speciální skriptované pasáže.
Verdikt
Zatímco většina nových filmů i seriálů ze světa Hvězdných válek jde od desíti k pěti, Ubisoft vás zve na návrat do starých dobrých časů původní trilogie. Užít si ho můžete ve vytoužené roli psance, svobodně se toulajícího s blasterem, speederem a raketou po planetách i vesmírem. Působivé zpracování, tematické minihry či mechaniky a vtipná hlavní hrdinka zajistí, že si tohle dobrodružství nejspíš užijete, navzdory kompromisům konzolové verze hry. Obzvláště pokud jste fanoušky předlohy.
