Recenze Super Mario Bros. Wonder - zábava pro celou rodinu

Možná vám to ani nepřijde, ale je to už více než deset let, co jsme naposledy dostali zbrusu novou Super Mario 2D hru. Ačkoliv 3D tituly s oblíbeným kníratým instalatérem jsou také vynikající a velmi úspěšné, přeci jen je něco ryzího a mimořádně přístupného na klasickém dvourozměrném zpracování. V tomto konkrétním případě je navíc obohacené velkou porcí nových nápadů, ať už jde o jednotlivé mechaniky a prvky hratelnosti nebo celkový design jednotlivých úrovní. Jako kdyby se tvůrci podívali na výtvory hráčů v Super Mario Maker 2 a vzali to jako hozenou rukavici. Wonder vás tak dostane především svojí pestrostí a nápaditostí, ale kromě toho má ve výzbroji také nádherné audiovizuální zpracování a samozřejmě, povedený multiplayer pro lokální i online hraní s rodinou, přáteli či náhodnými spoluhráči.

• Platforma: Switch
• Datum vydání: 20. 10. 2023
• Výrobce: Nintendo (Japonsko)
• Žánr: plošinovka
• Česká lokalizace: ne
• Multiplayer: lokální i online, až 4 hráči
• Dat ke stažení: 3,5 GB
• Herní doba: 10+ hodin
• Cena: 1 449 Kč (Nintendo)

Wonder znamená úžas

Na první pohled může Wonder vypadat relativně tradičně - k dispozici máte herní mapu rozdělenou na několik tematických regionů, po které chodíte mezi jednotlivými úrovněmi. Herní mapu sledujete v nadhledu shora, úrovně jsou tradičně zboku. Již tady ale najdete všemožné "vylomeniny", kdy například určité části mapy neobsahují onu kolejnici pro lineární přesun mezi úrovněmi, ale můžete se na nich pohybovat zcela svobodně. To tvůrci využili k tomu, aby vás i zde překvapovali všemožnými skrytými zákoutími, mechanikami a nápady. Tohle je zkrátka hra, kde se vyplatí prozkoumat úplně každičký kousek - v některých případech dokonce skrývá neviditelné věci, které odhalíte až se správným předmětem.

Tohle všechno ovšem platí stonásobně, jakmile vlezete do jedné z úrovní. Většinu jich můžete proběhnout relativně přímočaře, ale na konci zjistíte, že vám nějaké ze sběratelských předmětů chybí. Vrátíte se tedy a začnete zkoumat znovu. Nezřídka pak zjistíte, že mapa měla ne jednu, ale několik možných cest, včetně pár opravdu rafinovaně schovaných. To dále podporují jednak nové powerupy (předměty typu ohnivá květina, až na to, že tady jsou třeba takové, které vás promění ve slona nebo umožní vypouštět bubliny) a jednak nové nasazovací "odznaky", které mohou trvale modifikovat například výšku vašeho skoku, přidat plachtění nebo ovlivnit i úrovně samotné či vaše nepřátele.

Tohle je hra, kde se vyplatí prozkoumat úplně každičký kousek.

Ta největší divočina je ale spojená s "Wonder" květinami - ty jsou většinou v úrovních dvě: jedna za odměnu na konci a jedna pečlivě schovaná někde v úrovni. Pokud tu schovanou najdete a seberete, celá úroveň se promění (včetně vizuálu a hudby) a přidá nějakou unikátní divokou mechaniku, někdy dokonce promění i vás. Tyto změny zahrnují třeba "zhasnutí" a sledování všeho jen jako siluety nebo přiběhnutí stáda divokých zvířat, po kterých musíte přeskakovat. Wonder květiny zároveň slouží jako podmínka pro odemykání dalšího postupu - musíte jich shromáždit určitý počet pro odemknutí dalších úrovní a regionů. Regiony samozřejmě vrcholí soubojem s bossem, což je pochopitelně parta kolem Bowsera.

Prakticky bezchybné provedení

Celou hru samozřejmě můžete procházet sami, v offline režimu. Pokud jste na 2D hopsačkách s Mariem vyrostli, nejspíš budete chtít hru projít právě za něj, což při hře jednoho hráče znamená hlídat si počet životů a vyrovnat se místy s docela divokými skoky v obtížnosti (úrovně jsou označeny počtem hvězdiček podle náročnosti a ty těžší jsou namíchány s lehčími průběžně, nikoliv až ke konci - některé ale nejsou povinné). Ještě lepší je ale hraní s dalšími lidmi. Můžete si vybrat z dvanácti klasických postaviček, přičemž některé z nich (např. Yoshi) jsou záměrně nesmrtelné, aby si hru užili i ti nejmenší nebo nehráči ve vaší rodině. V multiplayeru jsou také všemožné metody pomáhání, kdy padlého hráče můžete oživit apod.

Některé hratelné postavičky (např. Yoshi) jsou záměrně nesmrtelné.

Z hlediska zpracování je hra také vynikající - ačkoliv se v prostředí úrovní pohybujete dvojrozměrně, grafika je 3D a dodává zdání hmatatelnosti, jako kdyby to byly oživlé plastové hračky nebo oživlá plastelína. Zároveň jednotlivé regiony hýří barvami a speciálními efekty, kromě jiného můžete občas přecházet mezi prostředím vepředu a vzadu. Nejspíš vás nepřekvapí, že vše doprovází skvělá hudba, remixující klasické melodie i nabízející zcela nové. Po Metroid Dread zde tak máme další 2D hru, která vás svým zpracováním ohromí i na velké televizi, natož pokud hrajete v handheld módu. Designérská vybroušenost ale zasáhla i zde, takže hra nikdy není díky všem těm barvám a efektům nepřehledná. Každopádně těžko se to popisuje slovy a screenshoty to také nedokáží vystihnout - pro lepší představu si pusťte ukázku v pohybu.

Není tak docela snadné se více rozepisovat o hře, jejíž kouzlo spočívá do takové míry v radosti z objevování a hraní na vlastní kůži. Pokud bych měl zmínit nějakou slabinu, napadá mne snad pouze místy lehce chaotické střídání obtížnosti jednotlivých úrovní, ale často to souvisí s těmi nepovinnými a vždy máte k dispozici nástroje, jak si danou věc usnadnit. Pro někoho by možná navzdory parádnímu novému kabátku a mnoha novým mechanikům mohlo být záporem, že pod tím vším je stále "ten samý klasický Mario", ale to bude pro jiné hráče naopak na celé hře to nejlepší. Jako obvykle, i zde se po dohrání můžete vracet a objevovat další a další schované bonusy. Pokud bych měl vybrat nějakou multiplayerovou hru pro párty s rodinou nebo přáteli na letošní vánoční svátky, byla by to nejspíš tato.