Recenze Thief – Ostatním recenzím nevěřte, nový Thief je skvělý!!!

Nového Thiefa jsem měl předobjednaného již delší dobu. Přiznám se, jedničku ani dvojku jsem nehrál, zato trojka se řadí k perličkám mého mládí a dodnes na ni vzhlížím se značnou úctou. Square Enix zatím dokázal povedeně restartovat série jako Tomb Raider, Deus Ex i nový Hitman se jim skutečně povedl. Neměl jsem tedy důvod obávat se, že se Square Enixu podaří Thiefa nějakým způsobem pokazit. O to více jsem byl překvapen, když jsem viděl mnohé zahraniční recenze, které se v mnohých případech nebály udělit hodnocení nižší než sedm. Povím vám na rovinu, zahraniční recenze lžou. Lžou, jelikož se nový Thief povedl. Lžou, jelikož se jedná o kvalitní, zábavnou, čistokrevnou stealth akci. Lžou a já vám teď lépe osvětlím proč. Jak již možná tušíte, hrajete v této hře za Garetta, samozvaného mistra zloděje. O Garettovi toho moc vědět nemusíte. Že je to zloděj již víte, ještě by se hodilo dodat, že jde o kleptomana jak vrata. Onehdy byl jednou takhle krást se svou společnicí Erin. Byla noc, že by se dala krájet a ti dva si takhle lozili po střechách a navzájem si promlouvali do duše. Z jejich rozhovoru šlo znát, že jsou tihle dva naprosté opaky. Agresivní a zbrklá Erin neměla nejmenší problém nemilosrdně zavraždit okolní strážné, zatímco Garret se držel svého personálního lex generalis: „Nezabíjím, a pakliže to jinak nejde, omračuju“. Vzájemný konflikt těchto dvou vrcholí v okamžiku, kdy Erin propadne skleněným oknem a spadne na jakousi podivnou modrou energii. Garett se následně probouzí rok po onom incidentu uvědomivše si skutečnosti, že neví, co se s ním ten rok dělo. Je vhodná chvíle vyvrátit jeden častý bod zahraniční kritiky, a sice „Slabý příběh“. No víte, věc se má takto. Příběh hry rozhodně není žádný Bioshock Infinite, ale ve srovnání se čtvrtým Battlefieldem vypadá Thiefův scénář, jako žhavý kandidát na Oscara. Abyste necítili křivdu, že zde příběh Thiefa připodobňuji ke hře prioritně založené na akci, budu zde krátce citovat oficiální slova distributora… „Kromě typicky propracovaného multiplayeru obsahuje Battlefield 4 NAPÍNAVÝ PŘÍBĚH sledující osudy hlavní postavy. Jeho děj se začíná odvíjet od evakuace amerických VIP z čínské Šanghaje, po které se hráčův oddíl musí probít do bezpečí. Poddejte se úžasně chaotické atmosféře všude zuřícího válečného konfliktu, kterou najdete jen v Battlefieldu.“ Abych to shrnul, u hry nabízející „napínavý příběh“ byly všichni s příběhem spokojeni, zatímco u Thiefa je to chyba číslo jedna? Tento přístup nebyl od recenzentů zrovna dvakrát spravedlivý. A já bych jen dodal, že z mého pohledu byl příběh Thiefa…obstojný. Garetta v jakémsi otevřeném městě čeká osm hlavních, 7 vedlejších a přes 20 postranních misí. Hlavní mise jsou poměrně dlouhé a skvěle zpracované. Každá se pyšní svou vlastní atmosférou a úctyhodně dlouhou herní dobou. Jednou se podíváte do nevěstince ne nepodobnému tomu z Dishonored, jindy se budete klepat strachy v ústavu ne nepodobnému tomu z Outlast (ne vážně, tahle mise je opravdu děsivá, skoro děsivější, než Outlast samotný). Těch sedm vedlejších misí, se tvůrcům povedly neméně. Jsou poněkud kratší, menší a postrádají příběh, avšak se vlastně jedná o jakési jednorázové zkoušky vašich zlodějských dovedností, které též neskutečně baví. 20 postranních misí chápejte jako prostý dodatek k prodloužení herní doby a hlavně k zaplnění města. Město, jak já ho zde nazývám, je místo, kde se odehrává vedlejší část hry, přičemž také slouží jako spojnice mezi hlavními misemi. Na stealth poměry je docela otevřené a hodně propracované. Takřka na každém kroku na vás čeká nějaký ten ukrytý měšec a bude-li se dívat pořádně, narazíte na spínač, který odkryje místnost ve které je obraz, za nímž je sejf, který v sobě skýtá drahocenný šperk do Garettovy sbírky. Garettova sbírka, je soubor nejcennějších cetek, co se Garettovi podařilo ukrást. Sbírka šesti prstenů s podobiznami motýlů, či dvanácti obrazů s motivy z bajek. Teď je pravý čas vyvrátit další z mnoha lživých pomluv na Thiefovu adresu… „Město je moc malé moc chaotické a plné otravných loadingů“. Inu, je šílené čekat od stealth hry rozlohu Skyrimu. Z mého pohledu je město adekvátně rozsáhlé. Chaotické je, jen co je pravda, ale tuto pomluvu, přiznám se, vůbec nechápu. Fakt, že je město komplikované a složité je přeci u stealthu naprosto v pořádku. Jen si představte, jaké by to byl, kdyby se Thief odehrával v útlém koridoru. Šli byste místo doprava, jak by po vás hra chtěla, doleva a ejhle, prsten, jsem já to ale skvělý hledač… Složité město představuje ideální výzvu pro zkušené zloděje a nováčci se takhle můžou alespoň zlepšit. Ale zde musím dát drahým kolegům částečně za pravdu, otravné všudypřítomné loadingy jsou vážným problémem. Jsou natolik frekventované, až občas znechucují hraní.   Na svých cestách používá Garett různé pomůcky. Jmenoval bych například nůž na vyřezávání obrazů, šroubovák na otevření skrytých kanalizačních cest, či kleště na štípání kabelů a ničení pastí. Všechny tyto věci vám ale hlavně slouží k získání hledané kořisti. Za nalezenou kořist dostanete jistý finanční obnos, který následně investujete do nějaké z mnoha možností. A že je z čeho vybírat! Můžete nakupovat munici, vylepšení Garettova zevnějšku, ony již zmíněné pomůcky.  Dále legendární předměty a ještě své finance můžete svěřit žebračce, která vás odmění bodíkem, který lze investovat do nějakého z atributů. Garett je zloděj, nikoliv bojovník a proto z bojového vybavení nosí akorát obušek k omračování a luk k případnému zabití soka z dálky. A nyní přichází čas vyvrátit poslední, taktéž velice frekventovanou pomluvu. „Hra obsahuje veliké množství bugů. Garett je schopen unést tuny stříbrných misek, zato obyčejný meč strážnému ukrást nemůže. S těmi bugy recenzenti bez debat přehánějí. Jednou se mi stalo, že se strážný podíval ke zdi a už se neotočil (ne snad proto, že bych ho omráčil, prostě se bugnul). Zde výčet mnou zažitých bugů začíná a končí. Fakt, že Garett unese tunu stříbrných pohárů a nožů na dopisy je uzpůsoben hratelnosti a já tvůrcům rozumím, že do hry nechtěli vměšovat něco jako „nosnost“. To, že Garett nedovede sebrat meč strážným, mi ale přijde úplně v pořádku. Jak tady pořád dokola opakuji, Thief je stealth hra, nikoliv béčková střílečka. Jestli vám vadí fakt, že nemůže všechny rozsekat mečem, běžte si zahrát desáté Call od Duty… Shrnuto a podtrženo, Thief je hra která má své chyby, ale ani omylem ne takové, na jaké poukazují kolegové recenzenti. Thief je skvělá hra a pokud se vám alespoň trochu líbí stealth žánr, jděte do toho. Square Enixu se hra povedla a vysloužila si mou spokojenost. A co vy, jak vám se nový Thief líbil. Souhlasíte s kritikou ostatních recenzentů, nebo jste byli spokojeni. Pln očekávání se na vaše poznatky a komentáře, těším dole pod výsledným hodnocením…