Recenze Until Dawn – Od soumraku do úsvitu

Hra Until Dawn mne zaujala ještě před jejím samotným vydáním. Internet byl plný novinek, videí a dokonce i kvalitních interaktivních filmů. Vzhledem k tomu, že jsem tehdy nevlastnil konzoli tak jsem ani nepočítal s tím, že si jí jednou zahraji. Popravdě bych se ani nedozvěděl o jaký skvost bych se připravil.

Ráno bezpečnější večera

Příběh začíná 2. února 2014. Deset náctiletých kamarádů (Samantha, Jessica, Mike, Emilly, Matt, Ashley, Chris a Josh se sestrami Beth a Hannah Washingtonovi) se každý rok schází v horské chatě v Blackwood Pines aby si orazili od povinností a pořádně se pobavili. Pozemek v horách patří rodině Washingtonových, kteří si též vyrazili na dovolenou a tedy mají studenti chatu jenom pro sebe. Nikdo by však ani nečekal jaké se tu letos stane neštěstí. Začalo to nevinným žertem na Hannah. Všem bylo jasné, že se jí líbí Mike, který je však ve vztahu s Emily a tak naplánovali, že jí nechá dopis, že se s ní chce sejít o samotě. Nadšená Hannah neváhá a využije této příležitosti. Sam se tohle však nelíbí a pokusí se jí varovat.

Hannah po rozhovoru s Mikem zjišťuje, že to na ní pouze nahráli což jí zlomí srdce a poté co zbytek party vylézá ze svých úkrytů v pokoji uteče z chaty někam do lesa. Josh, který s Chrisem podlehl alkoholovému spánku na barovém stole nebyli k probuzení a tak se za ní vydává samotná Beth. Nikdo z nich ale netušil, že tehdy to bylo naposledy co je obě uvidí.

O rok později se Josh rozhodl je všechny opět pozvat na počest jeho sester. Jejich těla se v horách nikdy nenašla a případ tedy nebyl doposud uzavřen. Zbylých osm přátel se tedy vrací na ono místo. Nikdo z nich netušil, že si zde zažijí víc než jen pár hádek. Místo skrývá mnohá tajemství, která budou postupně odhalovat a zjišťovat, že to co je ohrožuje sahá až do legend a mýtů. V těchto horách je něco zlého a chce si to zalovit.

Buterfly Effect, QTE momenty a jiné prvky

Příběh samotný nezačíná zrovna něco co už jsme dávno neviděli v klasických Slasher hororech (Slash horror – jeden z podžánru hororu mezi kterými najdeme Noční můru v Elm Street, Pátek 13, Halloween nebo Texaský masakr motorovou pilou), avšak je to pouze začátek. Celým tahounem a největším lákadlem hry, který dělá příběh něčím víc je tzv. Efekt motýlích křídel. Hra je v podstatě takovým interaktivním filmem, ale např. na rozdíl od The Order 1886 si ho mnohem více projdeme bez odloženého ovladače.

Hra nám dá na výběr z nepřeberného množství rozhodnutí ať už od maličkostí po velmi důležitá rozhodnutí. Může se zdát, že některá jsou opravdu maličkostí avšak i ty nejbanálnější můžou mít veliký dopad do budoucna například pro to jaký si mezi postavami vytvoříte vztah nebo vlastnosti.

Můžete narazit na rozhodnutí kdy musíte obětovat jednu z postav aby přežila ta druhá. Vtip je v tom, že se do této situace vůbec nemusíte dostat pokud jste se předtím rozhodli jinak.

Další důležitá rozhodování budete konat v krizových situacích, ve kterých budete většinou utíkat. Jedná se tedy o možnosti utéct, schovat se, zaútočit, pomoct a další. Ty se pak rozvětvují do dalších možností při výběru cest kdy si můžete vybrat delší, kratší, bezpečnější nebo riskantní. Toto hlavně ovlivní způsob pohybu a vy si budete muset připravit své reflexy v QTE momentech. Některé vám dají více času, jiné proběhnou klidně i ve zlomku vteřiny a jejich úspěšné či neúspěšné chycení bude mít za následek zda postava úspěšně přejde překážku nebo ne a spadne což může mít za následek zdržení nebo dokonce zranění.

V některých případech vám hra dovolí si i vystřelit ze zbraně. Ale jak píši „dovolí“ a tedy si vystřelíte v momentech kdy musíte ustřelit zámek nebo když po vás něco jde a to po dobu dokud postava o zbraň nepřijde nebo jí nezahodí.

Kromě těchto prvků je tu ještě jedna zkouška a to jak v klidu dokážete držet ovladač v ruce. V momentě kdy vás hra vyzve aby jste se nehýbali je nutné držet nehybně ovladač v ruce. Toto se využije převážně v momentech kdy se postavy snaží v tichosti ukrýt před hrozbou. Ono to jde jednoduše obelstít položením ovladače na rovný povrch, ale pokud to nečekáte můžete na to doplatit. Já na to doplatil dvakrát s tím, že podruhé to stálo život postavy. V některých situací se tohle může opakovat několikrát po sobě.

V záznamech Butterfly Effectu a stop se můžeme podívat na učiněná rozhodnutí či nalezené stopy. Postupem dál a dál se tato zaznamenání budou aktualizovat a všechno poté začne do sebe zapadat. Právě i to jak aktivně budete nacházet stopy značně ovlivní vývoj příběhu.

Totemy

Během procházení oblastmi je dobré vyhledávat části totemů, které vám ukáží střípky toho co se může stát. Těch je celkem pět druhů a budeme je nacházet vždy po jedné z části, kterých je celkem asi 22. Totemy jsou různé a ukazují nám střípky ze smrti, nebezpečí, ztráty, návody a štěstěnu. Nejedná se však o úplné vyzrazení jak a kdy k tomu dojde… Ehm – taky k tomu vůbec dojít nemusí.

Při nacházení totemů se vám po částech zpřístupňuje krátký filmeček vysvětlující několik otázek z minulosti záhadné postavy – kdo to je, co bylo důvodem jeho úmyslů.

Funkce ovládání

Hra vám nabídne celkově dva druhy ovládaní. V prvním bude jednoduše využívat analogové páčky a tlačítka. Všechno funguje jak má a ovladač je tedy využit na 100%. Budete využívat Touchpad k listování stránkami knih nebo si všimnete, že je i plně využit reproduktor zabudovaný přímo v ovladači (především v momentech odtikávaného času při QTE momentech).

Druhou možností je ovládání pohybem. Zde si všimnete výrazné podobnosti s ovladačem předchůdce a to PS3 Move jelikož hra byla původně vyvíjena pro tuto generace konzolí. Zde to však plně obstarává samotný Dual Schock 4. Pořád platí ovládání postavy analogovou páčkou a všechny původní funkce tlačítek. Abych tuto funkci lépe popsal – nacházíte se v momentu kdy musíte vyrazit dveře. Hra vám dá povel stisknout R2 a namísto analogové páčky jak je to v prvním nastavení máchnete ovladačem do směru určeného hrou (samozřejmě v tomto případě to bude do předu).

Stejně tak to funguje i při míření. Hra vám vyznačí bod do kterého se musíte trefit pohybem ovladače a stisknout R2 pro výstřel. V prvním typu nastavení se to provádí pravou analogovou páčkou. Stejně tak i situace, kterou jsem popisoval výše a to kdy s ovladačem v ruce nesmíte ani pohnout. Senzory jsou velice citlivé takže na to můžete doplatit i v momentu kdy si myslíte, že to musíte dát a už vám dochází dech v plicích. V situacích kdy to jednoduše čekáte stačí ovladač hodit na nějaké rovné místo a během této procedury ho nemusíte vůbec v ruce. Jednoduché QTE, nebo nějaká rozhodnutí už jednoduše odklikáte.

Grafický vzhled hry a funkce

Hra má velmi pěknou a skvěle propracovanou grafiku. Postavy, interiery a exteriery vypadají výborně. Postavy mají velice propracované pohyby i mimiku čemuž posloužili výkony profesionálních herců s Motion Capture. Kamera hry, která vám umožní sledovat dění na obrazovce je filmová a to tak, že vás sleduje z různých koutů z různých vzdáleností nebo jde před vámi. Můžete jí i částečně natáčet při čemž můžete sledovat postavu jak otáčí hlavou nebo baterkou či mobilem co drží v ruce a míří na cílené místo. Podobnost kamery můžete hledat ve starých Survival horrorech z čehož nejpodobnější bude mít Resident Evil.

Po grafické stránce vám hra nabídne opravdu skvělý zážitek a ještě si ho můžete sami podpořit – pokud váš televizor podporuje převod obrazu z 2D do 3D nastavení neváhejte a zkuste to.

Zajímavosti

Jak jsem psal výše tak postavy byli vytvoření profesionálními herci v Motion Capture avšak to není jediné. Tyto herci jim propůjčili i své tváře a tedy je můžeme klidně i poznat. Mezi ty které zaručeně budete znát jsou Peter Stormare (Fargo, Útěk z vězení), Hayden Panettiere (Hrdinové, Vřískot 4) a Rami Malek (Noc v Muzeu, Need for Speed). Po dohrání hry je možné shlédnout bonusový materiál v podobě rozhovorů s herci, tvorbu scén, Motion Capture nebo návrhů.

O hudbu Soundtrack se postaral oceňovaný skladatel Jason Graves, který se postaral o hudbu u titulů jako Dead Space, Tomb Raider 2013 nebo nebo k loňskému steampunkovému The Order 1886. Skladbu k intru nazvanou „O Death“ složil a produkoval Jeff Grace nazpívala jí Amy Van Roekel. Během hraní hudbu málokdy zaregistrujete takže vám to může přijít jako by tam ani žádná nebyla. Ozvučení skvěle podtrhuje hororovou atmosféru a opět zde působí to, že se s přibývajícím nebezpečím stupňuje. Nechybí zde ani ten klasický pisklavý tón při scénách kdy se přece máte leknout!

Závěr a moje pocity

Během prvního hraní mne hra od začátku do konce chytla a už nechtěla pustit ani ve čtyři hodiny ráno. Co jsem se všemu dostával na kloub tak jsem chtěl pořád víc a víc. Hrou jsem mohl projít za nějakých 12 hodin a konečný výsledek mi sčítal dva mrtvý z čehož ta druhá smrt byla naprosto zbytečně zapříčiněná pohybem. Ať už své o své postavy přijdete během hraní nebo si je udržujete pěkně na živu tak ještě není vyhráno. Před samotným koncem můžete přijít třeba o všechny. Šance, že hru dohraji vícekrát než jednou, dvakrát, třikrát… je vysoce pravděpodobná.

Hra je interaktivní dramatický Survival Horror vytvořený studiem Supermassive Games a vydaný Sony Computer Entertainment. Hra vyšla letos 26. srpna exkluzivně pro platformu PS4 v Anglickém jazyce.