Roku 2004 spustilo Epic games pro svou hru Unreal Tournament soutěž "Make Something Unreal", kdy výherci mohli obdržet jako cenu peněžní obnos,…
Začátky hry...
Roku 2004 spustilo Epic games pro svou hru Unreal Tournament soutěž "Make Something Unreal", kdy výherci mohli obdržet jako cenu peněžní obnos, počítačové komponenty a konec konců licenci pro komerční použití Unreal Enginu 2 a 3. Jako výherce byl tehdy vyhodnocen projekt od Amerických tvůrců zvaný Red Orchestra: Combined Arms odehrávající se v bojích východní fronty Druhé světové války, který byl zaměřen na realistickou hratelnost. Tvůrci modu po svém vítězství založili studio Tripwire Interactive, jež se rozhodlo pokračovat na svém módu a vytvořit z něj plnohodnotnou hru. Povedlo se a v roce 2006 svět spatřil hru Red Orchestra: Ostfront 41-45. Hra se stějně jako původní mod odehrává na kruté východní frontě v krvavých začatcích německého tažení, až po postup sovětských vojsk do nitra Třetí říše.
Herní mechanismy
Red Orchestra přináší úplně jiný zážitek, než hry, jako Call of Duty, Medal of Honor anebo Battlefield. Největší rozdíl je v herních mechanismech, které se hra snaží realisticky vykreslit, tudiž nenarazíte na žádné zkvravení obrazovky, které zmízí do 10 sekund po vydáchání. Na to se tu nehraje, a jde tu opravdu o život, každá kulka je pro vás nebezpečná, jelikož je zde použit jedinečný systém zranění, který rozděluje celé tělo na hlavu, torzo a čtyři končetiny, kde při náhlému zranění určité končetiny můžete v tom lepším případě ztratit zbraň, anebo začít kulhat. V oblastí zbraní je použita realistická balistika, zpětný ráz, či zasekávání zbraní, ale o tom si povíme později. Vzhledem k tomu, že Red Orchestra je v podstatě simulátorem, není určena pro každého hráče.
Jak to celé funguje ? Není to nuda ?
Hra je založená pouze a opravdu pouze na hraní s více hráčí, tudiž bohužel (anebo bohudík ?) nečekejte žádný epický příběh pro jednoho hráče, ale spíše na spolupraci s vašimi "lidskými" kolegy ve hře více hráču. V menu sice naleznete položku "Practise", což je mod, kde můžete bojovat po boku AI, ale spoluhrači řízení počítáčem moc inteligence nepobrali, a hru si v tomto případě vůbec neužijete. Každý hráč má v boji svou pozici a AI je neumí pořádně využít. Na výběr je až ze sedmi míst, jako je posádka tanku, velitel tanku, velitel čety, střelec z minometu či jeho pomocník, který dodává střelci potřebnou munici, dále zde můžeme najít odstřelovače a kulometčíka. Každé z těchto povolání má své výhody a nevýhody a musí plnit určíte úkoly, například velitel má za úkol rozdávat rozkazy mužstvu, kulometčík podporovat pěchotu, a obyčejní vojaci se samopaly a puškami vést hlavní boje. Pozice v každém týmu jsou omezené na dva, až tři členy, a po připojení do rozehrané hry většinou nemáte šanci okusit kulomet nebo odstřelovací pušku a zbývá jen místo střelce s obyčejnou puškou, ktere není nijak limitováno. Standartně, jako ve většině her, založených na multiplayeru, začínáte na "spawn pointu", kde se znovuobjevujete vy a vaši spolubojovníci, odtud postupujete na bojiště, kde máte za úkol bránit, či zničit nějaký cíl. Úkoly jsou ve všech mapách vesměs podobné, avšak hra je z válečného prostředí odehrávájicí se v realných scenařích tehdejší doby, v případě, že mezi vaše zájmy patří historie, hru si tak ještě více užijete, že se budete moci zúčastnit v bitvách jako je Kursk, či dobývat berlínský Reichstag.
Zbraně a technika
Herní arsenál je opravdu veliký a můžete se těšit až z 28 dobových zbraní a vybušnin, mezi které patří takzvaně německé "emgéčko" nebo známý Mosin Nagant. Ve hře nenajdete žádný zaměřovací křížek, nebo pomocnou těčku, učinně se dá střílet pouze přes mířidla, a i to je u některých zbraní problém. V případě samopalů nepočítejte s nějakým kropením, munice je málo a kvůli reálnému zpětnému rázy samopaly využijete jenom v bitvách na kratkou vzdálenost, k bojům na dlouhé vzdalenosti jsou určeny dlouhé a nemotorné pušky. Zajimavým ekvivalentem mezi výše zmínenými zbraněmi jsou polo-automatické pušky, dají se využít i v bojích na krátké vzdálenosti, avšak už nejsou tak učinné na dálku. Mezi další zajimavosti jistě patří i možnost nasadit bodák, což se hodí u pušek v zastavených oblastech, či zákopech, dále bych sem zařadil takovou perličku, kterou jsem ještě v žádné hře neviděl, a tím je možnost výměnit hlaveň u kulometu kvůli opotřebení, což je povinnost po několika zásobnících. V tomto herním skvostu všák nechodíte pouze po svých, ale svezete se i ve vozidlech, od obyčejných pásáků až po težké tanky, které mohou lehce zvrátit bitvu. Záléží však na typu mapy, protože některé bitvy se odehrájí na malých prostranctvích, kde se vozidla vůbec nevyužijí, ale najdou se tu i takové scénáře, kdy velkou roli hrají tanky, a transportéry, které dopravý pěchotu až k bojišti.
Technická stránka
Použitý Unreal engine už je trochu postarší, avšak po grafické stránce to na menších mapách hře stále sluší, to se však nedá říci o velkých mapách, kdy les vypadá jako zelený kopec, a kolem obvodu je dáno pár stromů. Je to sice škoda, a kazí to na kráse i celkové atmosféře, ale vzhledem ke staří se to dá ospravedlnit. Modely vojáku jsou na svou dobu precizně vymodelovány a totéž platí i o vozidlech, jež mají špičkové interiery. Hra využívá všechny tehdejší prvky enginu a snaží se navodit co nejlepší pocit z boje, jako je lehké rozmazání a otřesy, pokud se nacházýte pod palbou, či pískání uší po silném výbuchu granátu.Abych však hru jen nechválil, zmínil bych animace, které nejsou dotaženy do konce a vojáci se přesouvají, jako by měli něco v kalhotech, což vypadá docela komicky. Dále je tu problém se servery, jelikož v jedné hře může být až 70 hráčů, tak můžeme očekávat zrovna nemalou odezvu.
Závěrečný verdikt
Verdikt
Suma sumárům, mámé tu perfektní simulátor druhé světové války, který nemá dodnes konkurenci.
