Nenechte se oblbnout líbivým vizuálem; tohle je tak trochu zklamání.
Bylo by nefér posílat ScaryGirl do horoucích pekel a škodolibě vypichovat každý její nedostatek, když je na trhu spousta mnohem horších plošinovek. Stejně tak ale nemá smysl přivírat oči a dělat, že je vlastně všechno v pořádku. TikGames pod hlavičkou Square Enix jednoduše pustili na trh ničím nevýraznou arkádu, která sice asi neurazí, ale jen málokoho potěší. A to i navzdory kouzelnému level designu a po čertech sympatické hlavní hrdince, která jako by vypadla z nějaké klasické „burtonovky“. Myšleno jako poklona.
ScaryGirl je zkrátka jednou velkou promarněnou šancí, jež stejně jako spousty her před ní dojela na neschopné vývojáře, kteří ve hře prokázali minimum invence a ve finále vypadají jako banda břídilů, která si ukousla mnohem větší sousto než je schopna polknout. To je jasně patrné od prvního spuštění kdy si uvědomíte, že TikGames tak trochu nevěděli jakým směrem se s gamesou vlastně vydat. Ačkoliv jde o vcelku klasickou side-scrollovku, autoři se do hry pokusili propašovat i propracovanější soubojový systém, čímž ovšem dosáhli pouze toho, že za prd stojí oboje.
Prvních pár desítek minut to ještě lze přehlížet, především díky rozmanitým úrovním, v nichž navštívíte surrealistické bažiny, lesy i hory a kromě zarostlých cestiček se budete propracovávat i přes nejrůznější lávky, ať už statické či pohyblivé. V jedné chvíli se to ale zlomí a vy si bohužel uvědomíte, že ke štěstí je toho třeba o trochu víc. A náladu vám pravděpodobně nezvednou ani nepřátelé. Během hraní se jich na obrazovce sice vystřídá slušný zástup, ovšem absolutně nezvládající jakékoliv překvapení. Všechny potvory, od těch létajících až po ty vyskakující ze země v místě kudy jste prošli, jsou totiž hrozně jednotvárné a jejich likvidování navíc dokáže být vcelku iritující.
Všichni protivníci se objevují v dostatečně vysokém počtu abyste je nemohli ignorovat, avšak ne v tak velkém, aby poskytovali nějakou větší výzvu. Jejich šance rapidně vzrůstají v podstatě jen s přítomností prapodivné rostliny, jejíž úponky vás zraňují a musíte se s nimi pravidelně vypořádávat. Problém ovšem je, že chvíli poté co je úspěšně vymýtíte se na tom samém místě vesele rozpučí znovu. Nelogické, otravné. Nepomáhá ani výše zmiňovaný „propracovaný“ soubojový systém zahrnující celou řadu speciálních úderů, dejme tomu. Ty je možné kupovat za gemy, které cestou sbíráte, ale trochu to ztrácí smysl.
Souboje jako takové totiž nijak výrazně neovlivňují a úplně stejného výsledku dosáhnete i když budete zuřivě mačkat základní tlačítko útoku. Většinu času se proto budete snažit dělat vše pro to, aby se vám podařilo naplnit speciální ukazatel, po čemž následuje aktivování vaší ultimátním schopnosti, jež vám umožní vypořádat se v podstatě s jakýmkoliv nepřítelem na jeden dotek. Sympatický efekt, jehož trvání je ovšem silně limitováno a propracování se k němu trvá docela dlouho. Jediné plusové body v tomto směru můžeme přiřknout tak akorát bossům, na nichž TikGames podle všeho vyplácalo veškerou originalitu.
Jejich poražení vyžaduje mnohem víc než frenetické mačkání oblíbeného čudlíku a stejně jako ve spoustě jiných titulů i zde musíte vysledovat specifický vzorec, jímž je následně třeba se při útočení řídit. Chvíli to trvá a konečně se od vás očekává trocha té snahy a čistokrevného hráčského umu. Jediným háčkem je, že střety s bossy jsou vesměs sporadické a během přibližně šestihodinové herní doby si jich užijete pravděpodobně mnohem méně než by se vám líbilo. Proč jich je tak málo a proč je vzdálenost od jednoho k druhému tak zatraceně dlouhá je otázka za milion dolarů. Kdyby na ni vývojáři znali odpověď, ScaryGirl by pravděpodobně bylo mnohem lepším výtvorem.
Na závěr ještě nesmím zapomenout zmínit kooperativní mód, jenž je tu přítomný, a který ovšem stejně jako celá hra nestojí za zdržování. Druhý hráč se jeho prostřednictvím ujme králíka, mistra bojových umění, který je mnohem silnější než ScaryGirl a umí vyskočit podstatně výše, ale na druhou stranu je hůř než nepoužitelný, když dojde na tu mrchu popínavou rostlinu. Navíc je i v multiplayeru kamera stabilně vycentrovaná na naši malou holčičku, což vede k tomu, že se s kamarádem musíte neustále držet u sebe jak dva heterosexuální chlapci na srazu NAMBLA. Kdykoliv se totiž králík trochu víc vzdálí je automaticky přenesen ke ScaryGirl.
Verdikt
Povedených arkádovek je na X360 i PS3 pět prde… hodně. Neztrácejte čas ani peníze s tímhle. A to i přesto, že jako jedna z mála her tohoto typu vyšlo ScaryGirl i na PC.
