Seasons after Fall – čtvero ročních dob po francouzsku

Seasons after Fall už si můžete zahrát téměř půl roku. Nám bohužel propadl recenzentským sítem, ale aktuální vydání ručně malované plošinovky na Playstation 4 a Xbox One nám dává prostor k nápravě. Pokud jste se do temného a tajemstvím opředeného hvozdu ještě nevydali, nechte se nalákat naší recenzí.

Jak posednout lišku

Francouzské studio Swing Swing Submarine vás zve do záhadného pralesa, v němž se něco porouchalo. Vy jste jedním z vyvolených semínek, které může svůj domov zachránit. Jako bezbranný tvor obestřen pulzující korónou podivné záře však mnoho nezmůžete. Podmanivý ženský hlas vám poradí, ať posednete nejbližšího živočicha a vrhnete se vstříc rituálům, které mají znovunastolit přírodní rovnováhu.

„Jak už to u správné záchrany světa bývá, přijde příběhový kotrmelec a budete muset napnout všechny své síly, abyste uspěli.“

Na břehu potůčku objevíte roztomilou lišku, jejíž osud je od té doby spojen s vaším. Nazrzlá psovitá šelma se v každém příběhu představuje jako mazaný tvor, který se umí vyhnout nástrahám, patří k nejlepším akrobatům lesa a nezalekne se žádné překážky. Proto se s ní můžete směle vydat za Strážci ročních období, Medvědem, Jeřábem, Úhořem a Cikádou, a s pomocí energií, které vám propůjčí, vyřešit přírodní krizi.

Získávání mytických sil je ve své podstatě tréninkovým programem, jenž vás naučí, jak s mocnými silami léta, podzimu, zimy a jara nakládat. Po hodině hraní mezi nimi můžete volně přepínat a možná se trošku vyděsíte, že příběh bude končit. Kdepak, jak už to u správné záchrany světa bývá, přijde příběhový kotrmelec a budete muset napnout všechny své síly, abyste uspěli. Celkově se v příběhu pošmourného hvozdu budete toulat asi pěti hodin.

Jaro střídá podzim, kdo se v tom má vyznat?

Na Zingu se málokdy objeví hra, kterou můžete s klidem doporučit všem věkovým kategoriím. Starší hráči si budou užívat mírně filozoficky laděný příběh o dospívání a mladickém vzdoru, zatímco děti mají roztomilou skákačku, v níž nelze zemřít, protože má minimum akčních prvků.

„Proměna období proběhne v řádu sekund v doprovodu nádherných vizuálních efektů.“

Samotná liška moc věcí neumí. Svým štěkáním probouzí rostliny a malé tvory lesa, kteří by se neztratili ani v českém Samorostu. Druhou schopností ryšavé hrdinky jsou charakteristické skoky, s nimiž se váže jeden menší nešvar. Občas vám z okraje útesu, houby či jiné překážky liška místo ladného skoku prostě spadne dolů a musíte celou část podstoupit znovu. Není to zdržení v řádu minut, ale znepříjemní vám to pohodový zážitek.

V lesním dobrodružství totiž budete řešit řadu logických hádanek, k jejichž překonání budete nuceni mimo poskakování libovolně kombinovat vlastnosti jednotlivých ročních dob. Během jara neustále prší, takže se probudí vodní živly a jednotlivé rostlinky rostou o sto šest, zatímco v létě je sucho, ale můžete využívat různých úponků rostlin. Z mého pohledu nejhezčím a nejpoužívanějším obdobím byl podzim, během nějž proroste les houbami, a po jejich kloboučcích můžete libovolně poskakovat. Pro dosáhnutí vyšších plošin je třeba zamrazit vodní sloupce zimním živlem. Proměna období proběhne v řádu sekund v doprovodu nádherných vizuálních efektů.

Překonání jedné překážky závisí na správném řetězení ročních období, protože efekt zimy zmizí při aplikaci jara a podobně. Musíte tedy taktizovat, protože není více způsobů, jak překonat obtíže. Po několika úspěších by pro průměrného hráče neměl být problém zvolna postupovat hrou. Míra stereotypu se postupem času nebezpečně zvětšuje, ještěže tvůrci občas přijdou s inovativní hádankou, která se zaměřuje na nové užití živlů. Příkladem může být probuzení Cikády, což je podle mě jedna z nejtěžších, ale zároveň nejkouzelnějších hádanek Seasons after Fall.

Umělecké dílo

Hráčovo oko zcela jistě potěší neotřelá a kvalitně provedená grafická část, která zavání až uměleckými ambicemi. Není divu, že do hry investovalo francouzské centrum pro podporu kinematografie. Již od prvního pohledu vidíte jednotlivé tahy štětcem a s každou novou zpřístupněnou lokací se budete rozplývat nad jejich vizuálním zpracováním. Hustý les, horské výšiny či mlhou zatažené pobřeží vystřídá temné podzemí či jezerní krajina a je velkou škodou, že úrovní není více, ale kvantita padla ve prospěch kvality, což nelze vývojářům vyčítat.

„Náladu citlivě doplňuje symfonická hudba Yanna Van Der Cruyssena, která stojí i za samostatný poslech.“

Kvůli nedostatku nových lokací se proto podíváme do stejných míst nejméně třikrát. Po každém splněném úkolu se mírně promění, ale ve své podstatě se pohybujete stále stejnou cestou, což se může negativně projevit na herním zážitku. Díky kratší době se však nemusíte obávat stereotypu.

Náladu jednotlivých příběhových zvratů, ročních dob a lokací citlivě doplňuje symfonická hudba Yanna Van Der Cruyssena, která stojí i za samostatný poslech. Je neuvěřitelné, co skladatel dokázal s kvartetem dvou houslí a dvou cell. Jednotlivé motivy vám uvíznout v ušních bubíncích a budete si je broukat ještě nějaký čas po opuštění čarovného lesa.

Poetický výlet do přírody

Pokud přemýšlíte, zda investovat do půl roku staré hry, když se valí další zástupy plošinovek, tak u Seasons after Fall není čas k otálení. Audiovizuálně kouzelný příběh Semínka za záchranou tajemného hvozdu v těle roztomilé lišky chytne za srdce nejen vás, ale taky vaše děti, rodiče, prarodiče, kamarády a dokonce i psa, kdyby si mohl zahrát. Samotný příběh bude atraktivní jak pro menší publikum, tak pro dospělé, kteří uvidí v podtextu řadu námětů k zamyšlení. Je to jako číst Malého prince.

Nebýt menšího počtu úrovní, kratší herní doby a sporadických nepřesností v ovládání, mohla hra pomýšlet na mety nejvyšší. Přesto se jedná o velmi kvalitní a především zábavnou plošinovku, která se místo obsahu zaměřuje spíše na mistrné zpracování, které cíleně útočí na vaše emoce. Jestli máte rádi pohádky, nebojte se do začarovaného lesa vkročit.