The Collider 2 – arkádový průlet vesmírem

V poslední době se na nás ze všech stran valí stále propracovanější a důmyslnější hry, které na hráčovo myšlení a taktický postup kladou nesmírný důraz. Ostatně hráči sami chtějí co nejdokonalejší hry, které je přinutí přemýšlet a zároveň pobavit. Proti tomu samozřejmě nemáme námitek, nicméně čas od času není k zahození si tak trošku odpočinout a krapet procvičit naše zakrnělé reflexy. Možná takhle nějak přemýšleli pánové z týmu Shortbreak Studios, kteří po dvou letech dokončili pokračování vesmírné arkády The Collider 2. Hru jsme vyzkoušeli a tleskáme…

Místo vykecávání samý manévr a střelba

Hned na úvod můžeme s klidným svědomím říci, že je druhý díl zase o něco lepší než ten první. Vývojáři splnili svůj úděl a hráči se tak mohou bez obav pustit do pokračování vesmírných bitek. Pro neznalé je třeba osvětlit, že se The Collider 2 odehrává nad lidskou planetou v hlubokém vesmírném prostoru, kde krouží kolosální nepřátelská mateřská loď, kterou je nutné zničit a tak zachránit lidskou rasu. Samotné hráčovo zápolení probíhá uvnitř tohoto korábu, do jehož útrob se naše vesmírná stíhačka automaticky před začátkem každé mise střemhlav vřítí. Po přečtení si ale nemusíte nic z uvedeného pamatovat, protože vás tyto informace nebudou po celou dobu nijak ovlivňovat. Jedná se totiž o čistou arkádovku, ve které se lítá a střílí.

Zvukový doprovod není nijak velkolepý, ale ve hře sedí jako zadek na hrnci.

Dočkali jsme se šesti unikátních stíhaček, které jsme využili v šesti sektorech, z nichž každý nabídl devět unikátních misí. Při použití jednoduché násobilky nám tedy hra servíruje celkem 54 jedinečných úrovní. Každá úroveň se od té druhé liší svojí délkou a celkovou náročností, která se odvíjí od počtu a náročnosti překážet, přes počet agresivních nepřátel a rotujících laserů. Mise lze v jednotlivých sektorech přeskakovat dle své libosti, nicméně většina z nabízených musí být dokončena. Pokud totiž nenasbíráte určitý počet bodů, následující sektor se zkrátka neodemkne. Misi lze zdolat s různými výsledky a hodnocením. Hráč se musí soustředit nejen na sesbírání zlatavých mincí, ale také na celkovou rychlost. Pokud je mise dokončena, na konci kola se automaticky vyhodnotí všechny výsledky a hráč je dle svého snažení odměněn cennými kredity.

Z počátku sranda, ale později peklo

První klání jsou takřka procházka růžovým sadem, což je pro seznámení s ovládáním a hrou příhodné. Zprvu postačí sesbírat pár poletujících mincí, nenarazit do narafičených bariér a přežít. Postupem času však pocítíte zvyšující se náročnost, která klade důraz na efektivní manévrování a rychlé rozhodování. Překážky se začnout stupňovat a jejich náročnost zvyšovat. Zprvu statické průhledy a průrvy se budou různě otáčet, přetáčet a pohybovat. Z roviny se stane několikanásobná točna, až vám půjde hlava kolem! Mincí bude víc a víc, rychlost se bude neustále stupňovat a čas nezadržitelně plynout. Zprvu zřídka využívaný boost se tak stane povinností, bez které misi nedokončíte. Nechceme strašit, ale uvidíte sami, že některé mise vám budou připomínat spíše sebevražedné kamikaze nežli záchranu lidstva. Stačí jedna vypečená překážka a danou úroveň budete opakovat klidně 50x :-) Vše se samozřejmě odvíjí od šikovnosti a přístupu každého jednotlivce.

Vaše vesmírné plavidlo můžete při akci pozorovat z pohledu první nebo třetí osoby, přičemž ovládání podporuje myš a gamepad. My jsme dali přednost první volbě a naše loď nás vždy poslouchala na slovo. Jak již bylo zmíněno v začátcích našeho povídání, hra nabízí celkem šestici vizuálně rozličných plavidel. I zde platí pravidlo čím dražší tím lepší. Například takový Taurus má oproti lodi Scorpio vyšší score boost a rychlejší regeneraci štítu. No ale to je tak všechno. Pokud nepočítáme možnost výběru z několika barevných provedení, jednotlivá vozítka se mimo uvedeného ničím jiným neliší. Zde bychom si dovolili připsat menší mínusko, protože nás z fleku napadá hned několik atributů, o které by mohla být každá loď obohacena. Mimo dvě základní hodnoty, které mají vliv na řízení a celkový výkon každého stroje, lze dále virtuální kredity utrácet za tzv. power-upy jako je například doba trvání ochranného štítu či zdvojnásobování bodů při multiplayeru.

Svoje výsledky můžete porovnat s celým světem. Záleží na vaší šikovnosti, zdali se budete převážně stydět nebo kasat.

Ano, i v The Collider 2 je přítomen multiplayer. Nejde však o klasické zápolení mezi několika hráči najednou, ve kterém skřípají plechy a v sociálním chatu lítají neslušné nadávky. V našem případě jde o řekněme online statistiku, která udává skóre desítky nejlepších hráčů včetně toho vašeho. I zde jsme narazili na šílence, který měl celkem 17 miliónů kreditů (dělá vůbec něco jiného?) namísto našich směšných 400 tisíců. WTF? Turnajová statistika je automaticky nulována hned po skončení několika denního turnaje, jehož čas je k vidění nad výsledky. Vítězstvím v turnaji si každý hráč nezaslouží mezi ostatními pouze prestiž a pokoru, ale také odměnu v podobě vítané finanční injekce. Za první místo je samozřejmě nejvíce, ale odměn se dočkají i ti hráči, kteří se nikde neumístí. Tady se snad sluší vývojářům poděkovat, že se tak i mi drobné odměny dočkáme :-) Zkrátka si myslíme, že je online turnaj pro hru tohoto typu velmi přínosný, protože po dokončení singleplayeru hráči nabízí možnost zábavy, která hned tak nepustí. Chyby jsou totiž všudypřítomné a stále se je kde zlepšovat.

Závěrem nutno podotknout, že nás The The Collider 2 po celou dobu hraní nesmírně bavil a baví stále dál. Hra skutečně nabízí hezkou porci jednoduché zábavy a adrenalinu, který láskyplně vítáme. K tomu všemu hra plně podporuje HTC Vive a Oculus Rift. To všechno za necelých tři sta korun, kterými v dnešní době nepoplatíte ani páteční hospodskou pijatyku.

Hru The Collider 2 koupíte na Steamu za 9,99€.

Počítač do redakce zapůjčil Grunex.com.