The Franz Kafka Videogame – pro ty, co neradi čtou

Recenzovaná verze: PC

Denis „mif2000“ Galanin se v roce 2008 osamostatnil a od té doby pracuje jako nezávislý vývojář. Po první hře inspirované Hamletem se vrhnul na dalšího literárního velikána – českého rodáka Franze Kafku. Toto dílo bylo již na Intel Level Up 2015 oceněno tituly „Game of the Year“ a „Best Adventure/Role Playing Game“. V nadějné point-and-click adventuře se nám snaží přiblížit atmosféru a obsah díla tohoto spisovatele. Daří se mu to?

Inspirace dílem

Franz Kafka je světoznámý autor, který kromě třech románů napsal také množství kratších či delších povídek a podobenství. Ve hře se nachází jasné reference na některá z jeho děl. Inspirace Kafkou se objevuje v názvech kapitol, je graficky znázorněna na načítacích obrazovkách (Zámek) a hlavně hraje roli v jednotlivých částech hry. Především v druhé půlce hry je jasná převaha Proměny, kdy se z Gregora Samsy stal nejen brouk, ale také soukromý detektiv. Ti, kteří dílo Kafky znají, zaregistrují části děl (třeba podobenství z Procesu nebo cesta hlavního hrdiny do Ameriky) nebo faktické údaje z Kafkova života. Obsah této adventury je jinak celkem plytký a absurdní, což Kafkovu dílu do značné míry odpovídá.

„Nejznámějším dílem F. Kafky je Proměna,ve hře hraje velkou roli. Ale není zdaleka jediným dílem, kterým se autor inspiroval.“

Tento způsob absurdního dění se nazývá po autorovi kafkovský (anglicky kafkaesque), což je pojem, který je pravděpodobně známý i těm, kteří Kafku nečetli. Odehrává se zde cosi surrealistického a nepochopitelného a nikdo se nenamáhá tím, že by podal nějaké vysvětlení. V tomto ohledu nám to autor trochu ulehčil, s poskytnutými informacemi jste schopni „příběh“ složit dohromady. Problém je však ten, že o postavách, respektive o té jedné hlavní, se dozvíte tak málo, že je vám vlastně úplně jedno, co se s ní stane, a tak možná její rozčarování a zmatení nebudete sdílet.

Spousta hádanek

Rozhodně se nedá říct, že by toto dílo bylo jednotvárné. Úkoly, které ve hře potkáváte, jsou opravdu rozmanité. Existuje několik hádanek, které sice rámcově vypadají podobně (jako třeba pohyb po mapě nebo divadelní scény během hypnózy), vždy se však jejich řešení liší. Čeká na vás třeba odemykání zámků, podepisování dopisů, přelaďování kanálů na hromadě televizí nebo skládání origami. Malou nevýhodou je v tomto ohledu fakt, že občas se nedá pracovat jinak, než metodou pokus omyl.

„Pohyb po mapě vás čeká dvakrát. Poprvé budete házet kostkou a bojovat proti zdržením v podobě šachového koně či kávy, podruhé budete muset přecházet po desce podle toho, jakého hracího žetonu se zrovna budete muset zbavit.“

Po dlouhé době jsem měla při hraní problémy s angličtinou. Vyskytnul se zde úkol, se kterým jsem si nebyla schopna poradit, protože jsem prostě myslela na úplně jiné slovo. Naštěstí to ale nebyla příliš velká komplikace. Hra je rozdělena do mnoha částí a v každé části máte k dispozici dvě nápovědy, které vás mohou navigovat k cíli. Jste navíc motivováni k tomu, abyste zkoušeli hádanku vyřešit sami, protože nápověda se vždy zpřístupní až po dvou a půl minutách, a to vám bude občas připadat jako pěkně dlouho. Především proto, že po aktivování některého místa se z něj nehnete, dokud hádanku nevyřešíte. To pak budete odpočítávat vteřiny a doufat, že vám nápověda opravdu pomůže.

Myš stačí

The Franz Kafka Videogame je normální point-and-click hra. Na začátku se dočkáte krátkého tutoriálu a pak už se proklikáváte sami. Jednotlivé části jsou velmi přímočaře ztvárněné, není moc míst, na která se dá klikat, a tak vždy celkem rychle přijdete na to, co se po vás chce. Samozřejmě ale neuškodí, když se budete dívat po okolí, občas tam najdete i nápovědy (kterých si ale možná všimnete až poté, co úkol splníte).

Vizuál je spíše jednoduchý, rozhodně ale není ošklivý. Prostředí i postavy mají svůj půvab a jsou dobře doplněny hudebním doprovodem, kde se dočkáme dramatických melodií, zvuků psacího stroje nebo bučení krávy.

Hlavním negativem tohoto počinu je jeho délka. I když vás některé úkoly jistě potrápí, nestrávíte s hrou o moc déle než hodinu a půl. Pokud pak víte, co a jak, sfouknete ji klidně za půl hodiny. Přitom ale není kromě achievementů na Steamu důvod, hrát znovu. Spíše se obávám, že velmi brzy zapomenete, že jste něco takového vůbec hráli, protože svým nenápadným příběhem toto dílko možná nedokáže upoutat natolik, aby vás skutečně ohromilo.

Jako krátká adventura The Franz Kafka Videogame funguje, ale nabízí toho příliš málo, aby mohla skutečně udělat dojem. Znalci Kafky si jistě všimnou všech narážek, které ve hře jsou, je ale také možné, že u titulu pojmenovaného po známém spisovateli budou zklamání příliš volnou inspirací, kdy z děl Kafky mohlo být do celku zakomponováno mnohem víc.