Troufnete se skolit mocného T-Rexe?
The Hunter Primal si konečně po čtyřech měsících probojoval cestu z Early Accessu. Postupem času se hra určitým způsobem vyvíjela do vcelku zajímavého projektu. Jak ale nakonec její současná cesta skončila, se dočtete v naší recenzi.
Stopy minulosti
Daleká budoucnost bude rozhodně vyžadovat opuštění naší planety a hledání jiného alternativního domova. Lidé si v theHunter: Primal vybrali Primal Eden. Prvotní kolonizace se jim ale moc nepovedla, protože planetu obývají i dávno zapomenuté formy života ze Země. Situace tedy nyní vyžaduje průzkumníky, kteří by zabezpečili povrch pro rekolonizaci. V tom jim ale budou bránit nevrlí dinosauři, kteří si nenechají nic líbit. Vaší hlavní prioritou bude průzkum a lov, díky kterému opatříte zásoby pro zbytek hladovějící kolonie.
Na planetě jsou husté pralesy, širé pláně a impozantní hory. Střídá se tu jak denní doba, tak i počasí, které vám čas od času nabídne dech beroucí scenérie. Mapa, na které se vaše dobrodružství odehrává, je gigantická a hlavně plná nebezpečí. Na její povrch se dostáváte za pomoci evakuačních modulů; obsahují luk, deset šípů a souřadnice na lokaci se zásobami. Při úmrtí můžete do modulu vložit zbraně, které zakoupíte za herní peníze. Ty získáte za ulovené dinosaury, hodnotu určuje hlavně jejich váha. Na velikosti jednoduše záleží.
„Dinosauři jsou extrémně nebezpečná kořist.“
Zbraně z transportu ale můžete získat jen za předpokladu, že máte dostatečnou úroveň. Takže nedoufejte v to, že na prvním levelu koupíte ostřelovačskou pušku. Výbavu můžete ale naleznout v ruinách, které tu zůstaly po původních kolonizátorech. Ty mají jasně danou pozici, takže po čase už budete mít určitou představu, kam po příletu vyrazit. Krom pušek, však budete mít k dispozici i mačetu. Ta vám sice proti větším dinosaurům nepomůže, ale menší potvůrky dokáže rozsekat celkem obstojně. T-Rexovi s ní ale můžete maximálně očistit zuby od zbytků vašich kolegů.
Gigantická kořist
Vašim hlavním úkolem v theHunter: Primal ale nebude čistit T-Rexovi zuby, nýbrž ho lovit. Tento dinosaurus ale stojí na samém vrcholu potravního řetězce, před ním je ještě řada dalších slabších kousků, které na rozdíl od zmíněného obra nepotřebují jedno kousnutí k tomu, aby vás poslali na onen svět. Na úplném dně jsou velociraptoři, kteří se dorůstají podobné velikosti jako dospělý krocan. Útočí většinou ze zálohy ve skupinách. Osvědčeným lékem proti tomuto otravnému druhu je brokovnice, která je na jeden zásah pošle do říše mrtvých. V praxi se mi u této odrůdy osvědčila i mačeta.
O něco výraznějším nebezpečím je rozhodně utahraptor. Tenou druh loví podobně jako velociraptor ve smečce, která může mít až osm jedinců. Jednotliví členové tlupy se mezi sebou dorozumívají a navzájem se informují o vaší poloze a společně koordinují útok. Při střetu s těmito nebezpečnými dinosaury musíte stále počítat s jejich počtem a intelektem, hlavní je nenechat se obklíčit. Nejúčinnější způsob jak je můžete eliminovat, je střelou do krků, kterou jim většinou přerušíte páteř.
Neutrální postoj k vám chovají triceratopsové. Tito býložravci se po většinu času pasou na otevřených pláních Primal Edenu. Sami od sebe neútočí, v 90 procentech případů se snaží prchnout, když je ale zaženete do kouta, nebojí se pro svou obranu použít své gigantické rohy. Účinným způsobem jak se jim dostat na kobylku je rozhodně vábnička, s kterou je k sobě přilákáte a následně jednou ranou do srdce odpravíte.
Novým přírůstkem ostrova se stal Quetzalcoatlus, kterého autoři vložili do hry těsně před vystoupením z Early Accessu. Jestliže se T-Rex dá považovat za krále na pláni, Quetzalcoatlus se dá označit za absolutního vládce oblohy. Na své nebohé oběti se tento druh vrhá z nebeských výšin, uchopuje je do drápů a následně vynáší vzhůru do oblak. V oblacích nechá svou kořist chvíli rozhlédnout a po chvíli jí propustí ze svého sevření a nechá jí volně padat. Většinou lovec tento pád nepřežije. Vyhnout se mu můžete, když si při náletu rychle lehnete na zem. Naštěstí se tento létající netvor dá při dobré mušce zabít na jednu ránu, což je asi to jediné, co tvůrce šlechtí.
„theHunter: Primal je jedna z mála her, které Early Access skutečně prospěl.“
Jak již bylo řečeno, králem na pláních je dozajista Tyrannosaurus Rex. Tento šestitunový obr je prakticky strojem na zabíjení. Jeho lov je velmi náročný a většinou je lepší na něj jít s dobře vyzbrojenou družinou. Za cíl by si lovec měl vybrat oblast okolo jeho malých ručiček. Střílet do hlavy je zbytečné, protože jeho mozek je miniaturní. Při zásahu do důležitých orgánů ho můžete zabít na +-7 ran. Když se vám ale nebude moc dařit, padne klidně až po padesáti výstřelech. Je celkem škoda, že paleta dinosaurů není zrovna široká.
Dinosauři ale nebudou vašimi jedinými protivníky. Autoři theHunter: Primal si vzali totiž za vzor třeba DayZ či jiné survival tituly. I v tomto díle vás mohou hráči střelit do zad, popřípadě když už vás nezabijí, tak vám ukradnou vaši těžce ulovenou kořist. Stačí jen, když jí oskenují dříve než vy a máte po ptákách. Naštěstí je možné zařadit se do jednoho z týmů. Abych ale pravdu řekl, nevím, jestli mi zrovna do loveckého žánru sedí PvP, které může naprosto zničit několik hodin pracného stopování a lovení. Na jednom serveru může být jen 16 hráčů.
Čekání se vyplatilo
theHunter: Primal je jedna z mála her, které Early Access skutečně prospěl. Většina aspektů a chyb se v jeho průběhu podařila vyladit. Krom menších chyb a bugů se jedná o perfektní simulátor lovu dinosaurů, za který se jeho tvůrci rozhodně nemusí stydět. Stejně jako řada jiných her, si ale asi nenajde zrovna početnou komunitu. Fanoušky tohoto žánru ale dozajista osloví.
Verdikt
Již dlouho jsem neměl v ruce tak povedený simulátor lovu dinosaurů. Early Access, který většinou kritizuji, této hře pomohl dosáhnout stádia, ve kterém se dá označit za hotový titul, který se dá bez problému doporučit fanouškům lovu velkých i malých tvorů.
