Uncharted 2: Among Thieves - Recenze

Už dlouho jsem hledal titul, který by disponoval vkusnou grafikou, dobrou hratelností, dlouhou herní dobou a hutným příběhem. Pak se mi na monitoru objevila hra, která se špatně řadila do jakéhokoliv žánru. Vydím krytí jako z Mass Effectu, lezení po nedostupných místech jako v Assasins Creed a výbornou grafiku! No tohle! Prostě jsem se nemohl ubránit tlačítku "do košíku" v nejmenovaném e-shopu.

Neuvěřitelně neuvěřitelná filmovost

Vím že by se asi nemělo začínat takhle zhurta, ale tady to vážně jinak nejde. Už v prvních minutách jste připoutáni k televizím a hltáte neuvěřitelně strhující cutscénu a ta se plynule přepne v téměř okamžitý gameplay. No vážně, někdy jsem ani pořádně nevěděl co je cutscéna a co už gameplay! Příběh Vás vtáhne a ze strhujících cutscén se gameplay přepne v nervydrásájící gameplay, který Vás nenechá chladným až do závěrečné cutscény na konci mise.

Ano, ano slovo cutscéna zde zaznělo asi třikrát, ale ono to vážně jinak nejde. Někomu by se z recenze mohlo zdát, že celá hra jsou jenom samé cutscény, ale tohle prostě nepochopíte, pokud jste hru nehráli, takže se touto recenzí nenechte odradit.

S filmovostí souvisí samozřejmě i grafika, která překonala veškerá má očekávání. Zpracování postav je místy úchvatné a místy ještě úchvatnější. To ale neznamená, že by zpracování okolí nějak zaostávalo. Troufám si říct že některé místa jsou zde jen proto, aby jste se mohli kochat tím, jak se tvůrci na hře vyblbli.

Díry v hratelnosti se nezakryli

Když jsem se díval na gameplay, připadala mi hratelnost bezproblémová a svižná.

Né že by taková nebyla, ale jako téměř všechno i ta má své mouchy. Největší problém se asi skýtá v systému krytí, který je někdy opravdu nepřehledný. Jeden příklad za všechny: Chcete se odlepit od zdi a teď příjde něco nervy drásajícího. K vám se dere chlapík v obleku, který není zrovna lehké rozstřílet a vy nevíte co udělat, aby jste se od zdi odlepily. Jedno tlačítko totiž může znamenat hned tři věci. Odlepit, kotoul a zaběhnout za druhou zeď. A co teď?! Necháte Drake (hlavní postavu), aby udělal co mu jeho srdce říká a Vy se musíte pořádně snažit, aby jste to ustál.

A tohle je sice jediná, ale hodně výrazná díra v hratelnosti. Dále tu máme zcela geniálně vymyšlený systém souboje kde stačí mačkat jedno (popřípadě dvě) tlačítka. I když systém krytí moc geniality nepobral neznamená to, že by střílení bylo na podbné stupnici, právě že naopak, střílení ke hře naprosto pasuje.

Stěžejní bod recenze zde:

Tohle je nejen stěžejní bod recenze, ale taky stěžejní bod celé hry. PŘÍBĚH - Pojednává o Drakeu Nathovi, který je parkourista, dobrodruh, a takzvaný LUCKER. No vážně divím se že do této hry nezasadily Fortune bar (čili bar štěstí), protože do této hry by se nejspíš hodil daleko víc než health bar, který zde mimochodem není. Pkusím se příběh nakousnou jen velmi jemně, abych Vám nepokazil ten zážitek. Řekněme, že máte přítelé který chce najít poklad Marca Pola a ten Vás zradí a ponechá v muzeu, ze kterého jste ukradli mapu k tomuto pokladu.  Následně zjistíte, že tento Váš "přítel" spolupracuje s milionářem Lazarowicem a poklad krade pro něj.

Potkáte zde dvě ženy, které budou pro příběh také stěžejní a budou vám docela výtaně pomáhat. Příběh je svou epičností až neuvěřitelný, ale to už byste měli zakusit na vlastní pěst.