Unit 13 - pořádné hardcore střílení

Rovnou z kraje se přiznám, že na první pohled ve mně Unit 13 zrovna dvakrát pozitivní dojmy nevzbudilo. Zhruba po hodince, kterou jsem se hrou strávil ještě před launchem konzole hra nepůsobila zrovna jako bombastická střílečka, která by měla být tím nejlepší, co daný žánr na Vitě momentálně nabízí. Jak se ale zdá, první dojem někdy pořádně klame a nyní mohu s klidným srdcem říci, že hra je to povedená a zábavná.

Může za to hned několik dobře navržených prvků, ale tím hlavním na co Unit 13 láká je hardcore ladění a jistý důraz na taktiku. Fanoušci Call of Duty a nebo Battlefieldu tady rozhodně nepochodí. Ačkoli to tak totiž na první pohled nevypadá, zde s typickým rambo stylem opravdu daleko nedojdete.

"Malá" hra

Ono je to vlastně docela logické. Hru totiž mají na svědomí Zipper Interactive, kteří jsou zodpovědní třeba i za taktickou sérii SOCOM. Vlastně by se tak dalo říci, že Unit 13 jde právě ve šlépějích známějších předchůdců, ovšem hned několik rozdílů se zde přeci jen najde.

Docela velkým problémem je absentující příběh. Pokud tak nejste zrovna fanoušky střílení, tak vás asi tahle hra zrovna dvakrát nechytne.

Tak především je Unit 13 hra na handheld a již na první pohled se to nesnaží nijak obzvláště maskovat. Nenajdete zde žádný příběh ani logické souvislosti, které byste u velké hry rozhodně čekali. Tahle hra je v podstatě jen souborem na sobě nezávislých levelů, které si můžete pustit jen tak na 5 minut třeba v autobuse. Myšlenka je to sice hezká, ale každá mince má dvě strany. Absentující příběh totiž způsobuje, že kupředu vás prakticky nic nežene. Možná tak postupně se odemykající levely, kterých je na tři desítky a odemykatelné věci na zbraně, ale k tomu aby vás tento prvek někam motivoval, vás přeci jen musí hra nejdříve pořádně chytnout.

Rozmanitý obsah

Naštěstí Unit 13 disponuje hned několika prostředky jak toho dosáhnout. V první řadě jsou to samotné mise, které se vyznačují rozmanitou náplní a zajímavou atmosférou. Najdete zde úkoly na čas, klasické vyvražďovačkay a nebo třeba i kousky, u nichž musíte zůstat za každou cenu nepozorováni. Kolorit je to skutečně bohatý a nudit jsem se nezačal ani po dvaceti misích. Navíc je skvěle vymyšlen jejich výběr. Než se do nějakého střílení vůbec pustíte, dozvíte se přesný popis míse včetně všech úkolů nutných ke splnění a hra vám prozradí i předpokládanou délku úkolu.

Nakonec vám doporučí i nejlépe na danou misi vybaveného bijce asi z šesti členů jednotky. Finální rozhodnutí je však na vás a právě tato část hry nejvíce připomíná zmiňované Call of Duty. Jak totiž postupně hrajete, odemykáte si nové zbraně a příslušenství, které si pak můžete před každou misí namíchat přesně podle potřeby. Díky tomu není hratelnost vůbec stereotypní a za celou dobu hry jsem vlastně nepocítil vůbec žádnou nudu.

Nic pro padavky

Svůj podíl na tom má také pravidelné střídání lokací. K dispozici jsou jak místa umístěná na Blízkém východě, tak i daleko západněji vypadající hotely, asijské výškové budovy, či tajné armádní komplexy. Skvělé pak je, že každá lokace dýchá jinou atmosférou. Jednou je dané místo nečekaně záhadné a jindy zase až překvapivě skličující.

Ostatně skličující je i obtížnost! Už od prvních misí řádně přituhuje a umírání je záležitostí téměř každé odehrané minuty. Stačí totiž 2-3 kulky a ať je vaše postava sebevětší silák, tak tohle opravdu nerozdýchá. Pořád tak cítíte nutnost dávat si pozor, neustále se schováváte v krytu a každý další krok si vždy dvakrát promyslíte. Osobně jsem podobnou hru nehrál už dlouho a nikdy mě nenapadlo, že se objeví zrovna na handheldu. Celkově je tak hratelnost správně atmosférická a hra před hráče překládá pořádnou výzvu. Někdy však výzvu až zbytečnou.

Taktika na prvním místě

Pokud ale neholdujete takto náročným záležitostem, pořád ještě pro vás není Unit 13 úplně ztracenou záležitostí. Singleplyer totiž tvoří pouze část hry a troufnu si říci, že docela dost lidí nakonec stejně skončí jen u multiplayeru. V něm můžete procházet ty stejné mise jako v singlu, akorát hezky ve dvou! Pravda, nepřátelé jsou trošku tužší, takže ani při dvou hráčích nemůže být o procházce růžovou zahradou řeč, ale při přidání kamaráda hra hned získává jiné obrátky! Jednotlivé levely totiž většinou mají dvě cesty k pohybu a multiplayer tak otevírá mnohem větší prostor k taktizování. V tomhle ohledu jsem se opravdu skvěle pobavil, a jakožto kooperativní střílečku mohu Unit 13 doporučit opravdu každému.

Asi nejzábavnější částí hry je multiplayer, který je příjemně uzpůsoben k taktizování a ke spolupráci s přítelem.

Navíc se nemusíte omezovat ani na ten multiplayer. Jisté prvky soutěživosti nabízí i singl, který vám umožňuje překonávat nahraná skóre přátel nebo hráčů z globálního žebříčku. Nakonec pak nechybí ani k PlayStationu už tradičně patřící trofeje.

Zahnědlá podívaná

Tam kde ale zanechává herní náplň až překvapivě pozitivní dojem, tak tam hru bohužel trošku špiní vzhled. Autoři znovu ukázali, že především grafika nikdy největším lákadlem jejich her nebyla. Oproti jiným handheldovým hrám je samozřejmě Unit 13 krásnou hrou, která má dobře navržené lokace a povedené animace. Ovšem celkově má grafika lehký nádech do hněda, většina misí se odehrává v noci. Barevná paleta hry tedy ve mě zanechala opravdu jen chudý dojem. Díky tomu si také jen těžko vzpomenu na nějakou signifikantnější lokaci. Smutná podívaná pak je i nepřátelé, kteří vypadají všichni skoro stejně.

Vzhled ale není všechno a to, že se grafika tak úplně nevyvedla, ještě neznamená, že je toho zkaženého více. Třeba takové ovládání je navržené velice dobře a kombinace dotykových kontextových tlačítek a klasických analogových páček sedne opravdu dobře do ruky. Příjemně překvapen jsem nakonec byl i z citlivosti míření, s níž jsem neměl vůbec žádné problémy. A to prosím na gamepadu hraji jen v extrémně výjimečných případech.

Pořádné střílení

Ona nakonec právě ta kombinace povedeného ovládání a skvělé herní náplně hru řadí mezi kvalitní kousky. Jedná se o hardcore střílečku, která prakticky nedělá kompromisy a nejvíce si ji užijete online. Ovšem neztratí se ani jakožto titul do autobusu a díky vyšší obtížnosti a multiplyeru vás zabaví na opravdu dlouhou dobu.

K dokonalosti jí však pořád chybí pořádný příběh, který jak ukázalo Uncharted může i na Vitě skvěle fungovat a pochvalu nezaslouží ani trošku podivné grafické zpracování. Přesto nemá v oblasti handheldů ve svém žánru vůbec žádnou srovnatelnou konkurenci a pokud střílečku na handheld, tak pak jedině Unit 13 na Vitu.