Vikings: Wolves of Midgard – krátkozraká severská jatka ze Slovenska

Recenzovaná verze: PC

Slovenské vývojářské studio Games Farm vytvořilo v průběhu posledních let deset různě orientovaných titulů, které zaujaly vždy jen určitou část herní komunity. Do vyšší ligy, v níž se nacházejí dobře zapamatovatelné hry a žánrové legendy, se jim prozatím s žádným projektem prorazit nepodařilo. Štěstí nyní zkouší pod záštitou většího vydavatele, který jim umožnil stvořit hack-and-slash RPG Vikings: Wolves of Midgard. Nový projekt je zasazen do kulis atraktivní severské mytologie, která již utáhla nejeden průměrný kousek. Povede se jí tentokrát před pádem do jámy plné slabších děl zachránit i tento exemplář?

Startovní klišé

Lidé spolu ve své domovině bojovali po celá staletí, pro slávu jimi vyvolených bohů. Nakonec byl jejich titěrný konflikt zastíněn střetem uctívaných božstev, která se na neustálý boj mezi svými následovníky nemohla již déle dívat. První za oběť velkolepému střetu nebešťanů padlo malé městečko Ulfgard, které bylo bez ochrany svých nadpřirozených patronů vydáno na milost ledovým obrům, kteří z něj udělali kůlničku na dříví. Masakr osady se podařilo přežít jen pár šťastlivcům, které shodou náhod zachránil váš protagonista, dorazil ve chvíli nejvyšší nouze.

Po spasení přeživších obyvatel městečka se vydáváte na pouť mezi světy, která vás zavede na různě navržené lokace. Na vašem heroickém tažení vpadnete do idylického Albionu, životu nepřejícího Utgardu či těžce bráněného Kairlionu. Všechny mapy jsou navrženy ručně, po prvním průchodu vás na nich tím pádem již nic nepřekvapí. I přes tento fakt mají herní lokality určité kouzlo, které příjemně podtrhuje povedený audiovizuální prvek. Ten naštěstí nikterak nenarušuje v jiných dílech často problematická optimalizace.

Základní dějová linie je ve Vikings: Wolves of Midgard na podobné úrovni jako u jiných žánrových titulů. Příběh v tomto severském hack-and-slash RPG nikterak nevyčnívá, prakticky je to mírný nadprůměr, který táhne kupředu hlavně slušné spektrum osobitých map a občasná možnost volby. Za pomoci rozhodnutí tu můžete čas od času mírně otočit kormidlem, které definuje směr, kudy se vaše výprava bude ubírat. Osobně jsem celkem v tomto ohledu moc nadšen nebyl, v konkurenčních projektech jsem měl totiž příležitost prožít zajímavější dobrodružství.

Božský bojovník

Před začátkem vaší dobrodružné výpravy si budete muset vytvořit svého reka. Vybrat mu můžete pohlaví, vzhled a božstvo, které nad ním bude v úvodu jeho cesty držet ochrannou ruku. Osud vyvoleného máte možnost svěřit jednorukému Týrovi, lstivému Lokimu, odvážnému Thorovi, moudrému Ódinovi a obratné ledové obryni Skandi, která je považována za patronku lovu.

Volba božstva funguje na podobném principu jako počáteční definice herní třídy u jiných RPG. Každý patron nabízí svému svěřenci osobitý vývojový strom, který je vždy orientovaný na určitý typ zbraní. Jeho vylepšováním si otvíráte jak pasivní, tak i aktivní schopnosti, které vám umožňují užívat proti vašim oponentům specifické údery. Jakožto vyznavač Skandi máte kupříkladu k dispozici ostrý kop, otrávenou střelu, smrtící salvu, déšť šípů a elektrický projektil, který po nárazu exploduje.

„S dovednostními body můžete v počátečních fázích hry otevřít jen základní úroveň jednotlivých schopností. Pokud budete chtít nadále zlepšovat své speciální údery a statistiky, nezbude vám nic jiného než vylepšit oltář, který stojí na okraji vašeho polorozpadlého městečka.“

Nové schopnosti si budete otvírat za dovednostní body, které obdržíte vždy po nabrání určitého množství krve vašich nepřátel. Efektivnost jejího sběru definuje primárně stabilita vašich útoků, velikost protivníka a počet naráz eliminovaných oponentů. Když se vám zadaří, jste schopni z jednoho akčnějšího střetu získat klidně i jednu pětinu zkušenostní kádě. Při prvním průchodu hrou jsem díky tomu bez výraznějšího opakování lokací dosáhl 30. úrovně, která je vyžadována k otevření většiny vylepšení finálních dovedností.

Nezbytné budování

S dovednostními body můžete v počátečních fázích hry otevřít jen základní úroveň jednotlivých schopností. Pokud budete chtít nadále zlepšovat své speciální údery a statistiky, nezbude vám nic jiného než vylepšit oltář, který stojí na okraji vašeho polorozpadlého městečka. Stávající budovy je možné rozšířit jen za předpokladu, že máte dostatek dřeva, kovu a financí. Materiál nutný k přestavbě kováren, obchodů a loděnic získáte plněním výzev, likvidací všudypřítomných předmětů a lovem nepřátel, ze kterých čas od času některé suroviny vypadnou.

Obyvatelé vylepšených krámků nabídnou vaší postavě pestřejší paletu předmětů. Čím víc do jejich dílen zainvestujete, tím výraznější předměty v nich budou schopni vyprodukovat. Kovář může kupříkladu po přestavbě svého sídla vyrábět efektivnější luky, ostřejší meče, účinnější sekery a průraznější palice. Zbrojíř se naopak dostane k novým nákresům, umožňují mu vytvářet odolnější hrudní pláty, vyztužené štíty a pevnější helmice, do kterých je možné vložit statistiky upravující runy.

Při návštěvě místních obchodníků a řemeslníků si musíte vždy dávat pozor na to, jaké předměty máte navoleny. Občas se mi stalo, že jsem při prodeji věcí ze spodních pater inventáře kupci nevědomky daroval nasazené části legendární výstroje, které jsem následně již nemohl za žádných okolností získat nazpět. Zajímavě navržené obchodování mě nejednou rozžhavilo do běla. Tlačítko koupit zpět či lepší návrh prodeje a výroby by hře rozhodně neuškodil.

Život je boj

Souboje fungují na stejném principu jako v jiných žánrových dílech. S vašimi protivníky se většinou řežete tak dlouho, dokud jeden z vás nepadne. Když se daří, občas použijete i nahromaděný vztek, který získáváte za úspěšné zásahy a eliminaci monster. Aktivace zuřivosti zefektivňuje dočasně vaše útoky a základní schopnosti. Velmi dobře je zpracován systém skákání, který vám umožňuje vyhýbat se na vás mířeným střelám a úderům. Osobně se mi na tomto mechanizmu líbí hlavně zefektivnění střelby do zad. Pokud se na vás oponent nedívá, zabijete ho prakticky na jeden dobře mířený sek.

I přes možnost jednoranných zabití není eliminace bohy poznamenaných příšer vůbec snadná. Každá stvůra disponuje specifickou škálou útoků a odolností. Na vašem heroickém tažení se utkáte s ledovými obry, skalními trolly, nafouknutými utopenci, dvouhlavými ettiny a zfanatizovanými uctívači jiných božstev. Souboje s hlavními antagonisty nejsou ve Vikings: Wolves of Midgard zpracovány nikterak výrazně, v podstatě se jedná o průměrné střety, které velmi snadno zastíní většina konkurenčních děl.

Nejvýraznějším aspektem tohoto projektu je dle mého názoru působení okolního světa na vašeho hrdinu. Pokud se ocitnete na zamrzlých pláních či do ruda rozžhavených, sopečných kamenech začne se pomalu, ale jistě zhoršovat váš zdravotní stav. Od jisté smrti vás mohou v takovém případě zachránit jen teplotu vyrovnávající pozice, které dokáží zvrátit negativní vliv podchlazení, přehřátí, krystalizace i nedostatečného okysličení. V nejkrajnějším případě můžete použít životadárné studny, které vám dají k dispozici pár léčivých lektvarů, které si vždy doplníte po aktivování již zmíněných rudých jezírek. Když se vám náhodou nepodaří uzdravit a skonáte, objevíte se následně u posledního aktivovaného praporce vašeho klanu.

Zástupy prosťáčků

Umělá inteligence je na podprůměrné úrovni. Pokud se jí nepostavíte přímo pod nos, často vás ignoruje až do momentu svého skonu. Krásně je její problematičnost ukázána při útoku na vesnici konkurenčního kmene. Lučištníci protivníka si vás všímají jen do jisté míry. Když se náhodou rozhodnete běžet jiným směrem, než zpočátku očekávají, nejsou schopni adekvátně reagovat a většinou velmi rychle natáhnou bačkory. AI vašich oponentů naštěstí není jedním ze zásadních aspektů tohoto typu her. Její polovičaté jednání není tím pádem nutné považovat za zavrženíhodný nedostatek.

S problematickou umělou inteligenci je spojen také další nedostatek. Nepřátelé se kvůli své omezenosti často zasekávají o zničitelné předměty, kameny a své druhy ve zbrani. Možnost obejít danou překážku pro ně za žádných okolností nepřipadá v úvahu. Eliminace takto zaklíněných jedinců je hodně snadná, vždy stačí jen pár ran a poroučí se na onen svět.

„Vikings: Wolves of Midgard je slušně navržené hack-and-slash RPG, které dokáže i přes minimální míru zásadních inovací zaujmout. Jestli patříte mezi fanoušky Victora Vrana, nemělo by vás toto podobně laděné dílko minout.“

O něco zásadnějším nešvarem je hodně neohebná kamera, která negativně postihuje hlavně charaktery orientované na boj z větší vzdálenosti. Ne vždy se totiž natočí směrem, kterým se váš hrdina dívá, což vám může často způsobit nemalé potíže. Komicky díky tomuto problematickému prvku vypadají kupříkladu souboje s bossy, které často v průběhu střetu ani nevidíte. Osobně doufám v to, že se tvůrcům současné nedostatky podaří vyladit, značně totiž narušují jinak veskrze pozitivní dojmy z hraní.

Slušná severská jatka

Nebudu vám lhát, na začátku jsem tímto hopsacím hack-and-slash RPG moc nadšen nebyl. Postupem času si mě ale svými neotřelými mechanizmy získalo. Celek mě zaujal hlavně slušným spektrem osobitých map, dobře navrženým soubojovým systémem, vyladěnou optimalizací a povedeným vývojovým stromem. Výrazná pozitiva tu prakticky překryla nepříliš povedenou správu inventáře, neohebnou kameru a problematicky jednající nepřátele.

Vikings: Wolves of Midgard je slušně navržené hack-and-slash RPG, které dokáže i přes minimální míru zásadních inovací zaujmout. Jestli patříte mezi fanoušky Victora Vrana, nemělo by vás toto podobně laděné dílko minout. Za sebe bych jej doporučil hlavně ctitelům rychlejší hopsavé akce, kterým nevyhovuje temný Grim Dawn či kultovní Diablo 3.

Vikings: Wolves of Midgard koupíte na Xzone.cz a GameExpres.sk.