Vyzkoušeli jsme si Nintendo 3DS

Každá nová generace konzolí přináší řadu inovací, díky kterým mají předčit svojí konkurenci. Next-genem poslední dobou doslova hýbou přídavné pohybové ovladače, které se snaží dohnat tak trochu jinou konzoli Wii od Nintenda. A právě tento výrobce přišel s dalším zajímavým vylepšením, když narouboval do svého zařízení žádanou 3D technologii, a to rovnou bez nutnosti použití nějakých zběsilých brýlí. Konzole jejich systému využít nemohou, protože používají externí zobrazovací zařízení, resp. vaši normální televizi. Pole handheldů však bylo tomuto řešení naprosto otevřené. Díky tomu vzniklo Nintendo 3DS.

DS vs. 3DS

Taky vám název nového handheldu něco připomíná? Vysvětlení je prosté – 3DS je doslova přímým nástupcem modelu DS. Ve vzhledu přístroje totiž najdete jen malé a téměř nezbytné změny. Tou hlavní je právě přidání podpory 3D. Nintendo se snaží jít cestou vylepšování technologií a na vzhled už zřejmě nezbývá čas. Snad se od nich nebudou inspirovat u konkurence. To by nám pak hrozily stále stejné krabice se zkomolenými názvy jako 3D60 a PS3D. Na druhou stranu je nutné říci, že jak Wii, tak 3DS mají přesvědčit úplně něčím jiným, než vzhledem. V případě 3DS to funguje na plných 100%.

Pocity ze změny ergonomie jsou celkem rozporuplné. Přidaný analogový klobouček má výborné umístění místo původního kříže, který se posunul dolů. Ani po dlouhém hraní mě vůbec nezačal bolet palec. Takové PSP vlastním několik let a umístění kloboučku mě i dnes nutí k vypínání hry kvůli bolesti. Již zmiňované posunutí kříže je sice celkem nešťastné, ale jinde místo nebylo. Navíc se tento ovládací prvek používá jen krátkodobě, takže žádné nepříjemnosti nehrozí.

Hlavním mínusem je přesunutí tlačítek Start a Select pod spodní ovládací displej. Původní umístění dovolovalo pozastavení hry poslepu, kdežto to nové donutí se podívat, kde ten Select sakra je. Pokud vám ten zmatek ještě nestačí, tak vězte, že na místě Selectu je teď tlačítko Power. Kdo je zvyklý na DS, ten si 3DS občas vypne. Po pár dnech hraní si ale zvykne i hráč vlastnící ty největší ruce. Překáží snad jen zadní tlačítka L a R, která zapínají fotoaparát, po jehož několikátém nechtěném aktivování si nejeden pařmen vzpomene na stejné strasti s kdejakým mobilem.

3D

Horní část handheldu je jiná již na první pohled. Nabízí totiž větší displej s rozlišením 800x240 pixelů, resp. 400x240 při zapnutém 3D. To se ovládá analogovým posuvníkem, který využije asi málokdo. Dle mých zkušeností by stačilo jen prosté přepínání 2D/3D. Zapnutím se sníží horizontální počet pixelů na polovinu, což vám možná naznačilo, jak vlastně tohle 3D bez brýlí funguje. Vývojáři si zřejmě vzpomněli na školní léta a využili prosté lidské anatomie – dvě oči vzdálené od sebe několik málo centimetrů.

Pamatujete si z dětství kartičky, které měnily obraz podle úhlu pohledu? Na tom samém principu funguje i 3D technologie v podání Nintenda. Každé oko kouká na displej z jiného úhlu, takže jim mohou být distribuovány dva mírně posunuté obrazy vytvářející dojem prostorového vidění. Pro displeje není tato technologie vůbec nová. Používá se například v dražších automobilech, kde řidič vidí navigaci, zatímco spolujezdec sleduje film.

Využití pro 3D tedy nebylo nijak složité, protože technologie dvojitého obrazu již existovala. Největší problémy zřejmě nadělalo nalezení univerzálního nastavení pro většinu lidské populace. Podle našich testů se to povedlo na jedničku a 3D obraz tak vidí i moje kamarádka, která si v kině kvůli svým problémům se zrakem stěžuje, že prostě nic nevidí. Úhel pohledu je velmi důležitý, a tak jsou situace, kdy nezbývá jiná možnost, než přepnout na klasické 2D. Špatný úhel totiž znamená obraz plný duchů místo 3D efektů. V klidu domova je vše v pohodě, s využitím v MHD však moc nepočítejte.

Kamerka sem, kamerka tam

Na těle 3DS se nacházejí rovnou tři čočky s rozlišením 0,3 megapixelu, určené nejen ke snímání fotek. Na zadní straně horního displeje jsou dokonce dvě kousek od sebe určené ke snímání fotografií ve 3D. Ty samozřejmé nejdou zobrazit v žádném jiném přístroji. Když takovou fotku stáhnete do PC, uvidíte pouze normální 2D fotografii. Fotoaparát navíc není vhodný ani ke špionáži, jelikož má nízké rozlišení a navíc vás prozradí nevypínatelný zvuk „klapky“ i rozsvícená dioda.

Mnohem většího využití slibují hry vkládající 3D objekty do prostředí kolem hráče. V tomto případě dokáží kamerky změřit i vzdálenost objektu a vytvoří tak skvělou fikci třeba uprostřed obývacího pokoje. To se vám pak takhle po pokoji začne prohánět Mario v doprovodu své oblíbené muziky. Jediná přední čočka najde využití zřejmě jen při focení samotného hráče do některé z interaktivních her, což byla přesně ta akce, při které se prokázala má absolutní dezorientace v jakémkoli zrcadle.

Zabudované „hříčky“

Bez nutnosti vlastnit jakoukoliv hru je každému ihned k dispozici dvojice jednoduchých her, které mají za úkol předvést co nejlépe všechny přednosti nového handheldu. K Augmented Reality se dokonce dodává šestice kartiček. Ty jsou využity právě pro interakci s okolím. Tam, kam si hráč položí kartičku s otazníkem, nalezne i hlavní menu hry a posléze jednotlivé hříčky, jako je třeba mix kulečníku s minigolfem. Při zapnutém 3D vypadá vše docela reálně. Nakonec vás nepřekvapí ani zlý drak vylézající ze stolku.

Druhá hra se jmenuje Face Raiders a nenabízí zcela nic. Jediným úkolem je sestřelování vyfoceného obličeje na kouli s vrtulkou, jenž se nachází všude kolem a vám nezbývá nic jiného, než se zběsile točit. No snad to moje testování nikdo neviděl, obzvláště když jsem byl nucen střílet sám po sobě. Mnohem většího využití u mě našla aplikace Activity Log zaznamenávající nejen dobu strávenou hraním jednotlivých her, ale i mé kroky. Funkce krokoměru funguje dokonce i po přechodu DSka do sleep módu, tudíž nepřijdete o sebemenší krůček.

Já ti dám vybitou baterii ty jeden…

Lék na věčný problém všech přenosných zařízení samozřejmě nepřináší ani Nintendo. Udávaná výdrž baterií je 3-5 hodin podle náročnosti hry, využití 3D a wifi. V našem testu se plně nabitý kus odporoučel po 3 hodinách a 42 minutách hraní Asphalt 3D s trojrozměrnými efekty zapnutými na plný výkon. Po jejich vypnutí se výdrž ve hře Pilotwings Resort prodloužila o dalších 37 minut. Čerstvě nabitý přístroj ozkoušel i umělý spánek (sleep mode), kdy vydržel zhruba 34 hodin. Výdrž baterie je tedy zcela dostačující.

Co to ještě umí

Umí to něco, čemu se říká prostě Sound. Nahrávání desetivteřinových audio souborů a jejich následné úpravy asi nadchnou málokoho. Dále nechybí Mii Maker, který doprovází produkty od Nintenda už delší dobu. I na 3DS najdou vlastnoručně „vyrobené“ postavičky využití v některých hrách, tak proč si ji nevytvořit. Škoda, že si zatím nemůžu portnout svého Miiáka z Wii. K výměně postaviček má sloužit aplikace StreetPass. Testovací kousek ovšem hlásí nedostupnost pro zvolený region. Zde aktuálně nabídka končí, ale to se již brzy změní. Na květen plánovaný update slibuje aktivaci webového prohlížeče, e-shopu s hrami z GB, GBC, DS a dalších konzolí a handheldů či trailery filmů ve 3D. Jedna z nejzajímavějších funkcí tak nebyla v době našeho testu bohužel k dispozici.

Hodnocení

Firma Nintendo opět vystrčila růžky a ukázala, kdo je pánem na poli inovací. Starší DSko nemělo proti PSP žádnou šanci, ale 3DS jej poráží na plné čáře. 3D opravdu funguje, a to dokonce lépe, než klasické brýlové technologie. Stačilo by přidat sledování pozice očí a bylo by i po problému s hledáním toho správného úhlu. Oproti PSP má další výhodu ve svých rozměrech, takže se krásně vejde do leckteré kapsy lépe, než peněženka.

Výborná ergonomie, dobrá výdrž baterie, kvalitní hry, středně výkonné wifi a příslib do budoucna jednoznačně přebíjejí nemoderní hranatý vzhled. Nintendo 3DS je prostě kvalitním handheldem. Ne, omluvte mě… je tím nejlepším handheldem na trhu. A to říká člověk, který si donedávna pevně stál za svým zastaralým PSP. Kdybych měl hodnotit podobně jako hry, dám 9/10. Aktuálně jen proto, aby se v Nintendu snažili zase vymyslet něco nového. Nezbývá, než počkat, s čím vyrukuje chystané NGP od Sony.

Hodnocení Nintenda 3DS -> 9/10

PS: To rozhodně není všechno, co si od nás přečtete jako výsledek testování zapůjčeného Nintenda 3DS od společnosti Conquest. Spolu s ním se nám do ruky dostala celá desítka 3D her, a tak se můžete těšit na jejich recenze.