Warhammer Quest – příjemná tahová řež

I přesto, že je tento legendární svět silným základem, nedokázali z něj některé tituly nic vytěžit. Prakticky se jen přiživily na slavném jménu. Možná i proto jsem byl po ohlášení Warhammer Quest celkem skeptický. Přeci jen byla tu řada projektů a ani jeden z nich se výrazně nevyvedl. Možná ale právě tato, do digitální podoby přenesená stolní tahová hra, napraví pošramocenou pověst celku.

Řada úkolů

Hra prakticky nemá hlavní příběhovou linii. S partou hrdinů se potloukáte po světě Warhammeru a plníte jednotlivé questy. V každé lokaci máte vždy určitý počet úkolů, jenž se výrazně liší od ostatních, máte v nich totiž možnost volby. Ano i zde autoři zakomponovali náročná i nenáročná rozhodnutí, která je nutné vždy vykonat.

Když ale nepůjde o jeden z těchto speciálních questů, bude zadání vždy prakticky stejné. Vymlátit danou lokací a dostat se z jednoho bodu do druhého. Zní to sice nudně, ale hra jako taková má celkem slušnou chytlavost, takže si některé dungeony skutečně užijete.

Jednotlivé kobky a tamní osazenstvo se náhodně generují, takže prakticky nikdy nevstoupíte do stejného prostoru s úplně stejným druhem a počtem nepřátel.

Výborná parta

Hodně příjemně jsem byl překvapen sestavou družiny. Hra vám nabídne jedenáct postav. Každá z nich má svůj příběh, dovednosti a předměty. Mágové mají své školy a válečníci zase speciální zbraně. Jiné složení party tím pádem může dodat úplně nový zážitek ze hry.

Nejvíce mě asi zaujal Marauder, který by se dal díky svým dovednostem přirovnat berserkům. Dokáže totiž celkem rychle propadnout bojovému šílenství, v kterém je schopen zabít i svého nejlepšího přítele. Krom toho, si ale při nízké hodnotě životů dokáže své zdraví napravit po pár úderech, díky své krvežíznivosti. Ze všech mých charakterů se právě tento vypracoval nejrychleji a značně zastínil všechny ostatní členy družiny. Tu krom něj tvořil ještě Ironbreaker, GreyWizard a Archmage.

Bez práce nejsou koláče

Zkušenosti se mezi postavy rozdělují podle toho, kolik nepřátel se jim podařilo skolit, což občas není zrovna ideální. V družině jsou totiž charaktery, které nemají dostatečný damage, takže se jim zabíjení nepřátel nedaří stejně dobře jako ostatním. Když už se jim ale nějaký ten útok vydaří, stane se někdy, že jim hra za to nesmyslně neudělí žádné body. Časem se pravděpodobně dostaví situace, kdy bude jedna postava vzdálená od ostatních, třeba o tři úrovně, protože nebudete mít možnost slabší členy party řádně zapojit do skutečně náročných soubojů. Tento svízelný moment mi nastával hlavně u čarodějů, kteří nemohli ze začátku ve způsobeném poškození konkurovat válečníkům. Ti naopak prakticky skládají netvory pomocí jedné dobře mířené rány, takže při závěrečném rozdělení zkušeností je rozdíl skutečně propastný.

Svět plný nepřátel

Mile mě však nepřekvapila jen rozmanitost družiny. Podobně na tom byla i sestava nepřátel. Ve hře jsem narazil na většinu stvůr ze světa Warhammeru, což mě hodně potěšilo. Na začátku sice nebyly velkou výzvou, ale postupem času se národ Orků začal prokazovat jako hodně silný protivník. Krom nich, jsem však narazil i na nemrtvé a Skaveny.

Paleta protivníků byla skutečně pestrá. Největší problém mi dělali zástupci nemrtvých. Nejvýraznějšími z nich byli mistři nekromancie, kteří oživovali celkem slušně vyzbrojené kostlivce. Tím pádem dokázali rychle převážit misky vah na stranu vašich nepřátel.

Největším protivníkem však pro hráče nejsou stvůry, ale tahy. Hned po vstupu do lokace, se totiž vaše figurky posunují jen za pomoci tahů, přičemž každá z nich má jiný dosah. Čím víc jich uděláte, tím větší je pravděpodobnost, že se objeví nová várka nepřátel. Díky tomuto prvku vám občas Warhammer Quest dokáže pořádně zatopit. Je tak nasnadě zhodnotit pohybové možnosti své party a dle nich zvolit v hodnou trasu, která vás rychleji dostane do cíle.

Zatracované mikrotransakce

Ty jsou oblíbeným trendem současnosti. Škoda, že se jim nevyhnul ani Warhammer Quest. Dalo by se říct, hra nenutí hráče je využít, ale určitým způsobem mu je neustále tlačí pod nos. Po vydání to bude ale ještě o něco horší. Protože přibydou drobné balíčky, které budou obsahovat nové hrdiny či stvůry a pak se tato malá mašinka na peníze rozjede naplno.

Příjemné překvapení

Warhammer Quest mě příjemně překvapil. Do rukou jsem dostal titul, jenž nebyl nedodělaný. Jediný prvek, který mě moc nepotěšil, byly mikrotransakce, ale s těmi se musí každý vypořádat podle svého. I přes tento aspekt a absenci příběhu, mi hra dokázala nabídnout kvalitní tahovou zábavu na řadu hodin. Dalo by se říct, že se jedná o mírně nadprůměrný titul, který hráče tahových strategií výrazně nezaujme, ale ani neurazí.