Wolfenstein 2: The New Colossus - jak BJ Blazkowicz likviduje nacisty na PC

Před necelým týdnem jsme vám přinesli recenzi napjatě očekávané střílečky Wolfenstein 2: The New Colossus. Hru jsme však recenzovali na PS4, a tak jsme si řekli, že nebude od věci zaměřit se i na PC verzi. Toto zaměření má svůj důvod. Předešlý plnohodnotný díl, Wolfenstein: The New Order z roku 2014, na PC nevyšel ve vyloženě dobré formě. Podobně jako ostatní tituly, které poháněl kontroverzní engine id Tech 5, se The New Order potýkal s různými porodními bolestmi, od nedotažené optimalizace až po doskakování textur. Nabízí se tedy otázka, jestli je na tom The New Colossus, v jehož útrobách najdeme novější a kvalitnější engine id Tech 6, lépe nebo jestli opakuje chyby svého předchůdce.

Dvě zbraně naráz? My radši dvě sestavy

Byl jsem jeden z těch, kterým The New Order už od začátku běžel bez větších potíží. Ke hře jsem se dostal s několikadenním zpožděním a až na občasné doskakování textur jsem si mohl užívat bezproblémový chod hry. S jistým zpožděním jsem rozehrál i The New Colossus, a to po několika dnech sledování a čtení rozporuplných recenzí uživatelů Steamu, které byly plné stížností na časté pády hry, stavy způsobující modrou obrazovku smrti a další děsivé neduhy. Nejprve jsem přitom hru rozehrál na z dnešního pohledu obstarožním hardwaru, jenž zahrnuje grafickou kartu GTX 660, procesor Core i5-3350P a 8 GB RAM. Jedná se o sestavu, která zvládla The New Order i samostatně hratelnou expanzi The Old Blood s vysokým nastavením při stabilních 60fps, ale tentokrát nesplňuje ani minimální požadavky. Zároveň jsme v redakci nového Wolfensteina zkusili na slušnější sestavě s grafickou kartou GTX 970, procesorem Core i5-6400 a 16 GB RAM. A výsledek?

V případě druhé zmíněné sestavy jsme se setkali s po všech směrech vyhovujícím výkonem. V tomto případě jsme vsadili na rozmezí vysokého a nejvyššího nastavení, při němž bylo nastaveno vše na maximum s výjimkou stínů, kvality částic a streamování obrazů. Následně jsme mohli s potěšením sledovat, že se frekvence snímků za sekundu pochybuje mezi 60 a 80fps. K propadům pod 60fps dochází opravdu výjimečně, zpravidla v nejlidnatějších a nejrozsáhlejších lokalitách. Celkově se tedy dá říct, že je výkon hry na novější sestavě velmi, velmi uspokojivý a splňuje vše, co jsme čekali.

S tou starou rachotinou je samozřejmě situace o poznání složitější. Znovu zdůrazňuji, že jde o hardware, který nesplňuje ani minimální požadavky, ale i tak je na něm nový Wolfenstein bez větších potíží hratelný. Když jsem téměř všechno nastavil na minimum a zvolil rozumné rozlišení, velmi často jsem mohl pozorovat hladký chod hry při stabilních 60fps. K propadům, které nikdy nebyly vyloženě nesnesitelné, dochází hlavně v otevřenějších prostorách nebo ve scénách, kterých se účastní větší množství detailně zpracovaných postav. Stručně řečeno by se dalo říct, že Wolfenstein 2 vykazuje jen o něco horší výkon než Doom na té samé sestavě a na stejném enginu, což bude nepochybně zapříčiněno faktem, že ve srovnání s Doomem jsou úrovně většinou detailnější, členitější, živější a leckdy také otevřenější.

Na těch HW požadavcích možná něco bude

Očividně tu máme jeden ze vzácných případů, kdy minimální požadavky alespoň přibližně odpovídají realitě. Což ale neznamená, že si The New Colossus na o něco starší sestavě nezahrajete. Zahrajete. A možná budete chodem hry příjemně překvapeni, jen musíte počítat s tím, že pro dosažení skutečně stabilních 60 snímků za sekundu, na něž požadavky cílí, je prostě musíte splňovat. I na minimální nastavení přitom hra vypadá slušně. Jediný problém při snížení všeho na minimum může představovat prapodivné, do určité míry tečkované zpracování vlasů, chlupů a vousů, které nehezky prosvítá. V jedné úrovni jsem se také setkal s nedotaženým skyboxem, který ukazoval něco, co by na obloze asi nemělo být, ale jinak jsem neměl pocit, že bych musel při hraní na nízké nastavení trpět vyloženě ošklivou grafikou.

Rád bych tvůrce pochválil především za práci s texturami. Ty jsou i při nejnižším nastavení vždy jasné, uvidíte na nich patřičné detaily a hlavně viditelně nedoskakují. Při načítání určité scény občas lze při prudkém pohybu doskakování textur postřehnout, ale v porovnání s předešlými díly a obecně s tituly, které poháněl engine id Tech 5, jde o opravdu nepatrný neduh. A to se stále bavíme o chodu hry s obstarožní grafickou kartou s 2GB paměti. Když je i na minimální nastavení grafika nového Wolfensteina v pořádku, při vyšším nastavení vás samozřejmě čeká solidní podívaná, která možná nepředstavuje absolutní špičku v současném herním průmyslu, ale i tak mi připadá skvělá a nadstandardní.

Několikrát jsem naznačil, že s výkonem mohou zamávat lidnaté scény a obecně blízký pohled na větší množství postav. Jestli tedy nemáte po ruce nejlepší hardware, možná vás napadá, zda budou vůbec cut-scény, na něž je Wolfenstein 2 opravdu bohatý, koukatelné. Odpověď je ano, protože většina cut-scén je předem vyrenderovaná. To znamená, že ať hru hrajete na sebehorším kancelářském ořezávátku, filmečky vám vždy pojedou alespoň při 60fps. Když si vypnete vertikální synchronizaci, můžou cut-scény běžet i při stovkách snímků za sekundu, i když to nemá na jejich chod sebemenší vliv.

Tradiční volby

Stěžovat si nemohu ani na šíři grafického nastavení. Přizpůsobit si můžete třeba kvalitu textur, stínů, světel, odrazů či anti-aliasingu. V nastavení nechybí ani možnosti pro motion blur, hloubku ostrosti, chromatickou aberaci, škálování rozlišení nebo režimy pro barvoslepé. Samozřejmostí je pak volba rozlišení a poměru stran (včetně 4K nebo 21:9) nebo FOV posuvník horizontálního zorného pole v hodnotách 70 až 120. Po všech směrech jde tedy o standardní možnosti. Jedna věc si však zaslouží pozornost, a to fakt, že Wolfenstein 2 už v základu využívá API Vulkan. Snad právě díky němu je výkon hry i na starších a slabších sestavách tak dobrý.

I nastavení ovládání se dá v mnoha směrech považovat za standard. Přenastavit lze snad každou herní akci, přičemž Wolfenstein 2 opravdu nedělá dojem, že by jeho ovládání bylo ušité hlavně na míru gamepadu. Chválím třeba možnosti vyklánění. Není sice standardně na klávesách Q a E jako za starých časů, ale stačí stisknout určitou klávesu a spolu s ní klávesu pro pohyb doprava nebo doleva a vše vlastně funguje podobně. Jen volba odlišné zbraně v každé ruce by mohla být navržena o něco lépe a praktičtěji. Z předešlého dílu se vrací kolečko se zbraněmi, které je tentokrát k dispozici pro každou ruku. Problém ale je, že za všech okolností musíte nejprve vyvolat jedno kolečko a až poté to druhé.

Jde o řešení, které mi připadá dost pomalé a nepraktické, obzvlášť během frenetické akce. Při přepínání mezi jednotlivými zbraněmi nebo při snaze mít v každé ruce jeden kus toho samého likvidátoru nacistů máte více možností, které jsou v pořádku, ale nechápu, proč není možné přiřadit jedné klávese kolečko zbraní pro pravou ruku a jiné klávese kolečko pro levou ruku. Naštěstí jde ale o jedinou slabinu ovládání na myši a klávesnici, které se lze navíc při určitých herních stylech zcela vyhnout. Stále platí, že při hraní takto zaměřené a tak rychlé hry by měla být myš a klávesnice logickou volbou, zvlášť když si libujete ve vyšších obtížnostech, při nichž je neustálý pohyb, nad nímž máte naprostou kontrolu, takřka nezbytný pro vaše přežití. Gamepad při hraní nového Wolfensteina na PC prostě nedoporučuji.

Přečtěte si také naši recenzi Wolfenstein 2: The New Colossus.

Steam Overlay, nový úhlavní nepřítel BJ Blazkowicze

PC verze však disponuje jednou výraznou chybou, alespoň v době psaní tohoto článku. Když se pokusíte aktivovat Steam Overlay (standardně přes kombinaci kláves Shift+Tab), hra vás pošle do háje s chybovou hláškou a po jejím odkliknutí spadne. A to prakticky pokaždé a i po aplikaci prvního patche. Před jeho vydáním dokonce Steam Overlay vůbec nefungoval a bylo třeba ho povolit manuálně zadáním určitého parametru spuštění. Jestli chcete prostě jenom hrát, tahle chyba vás nemusí trápit. Jestli ale během hraní rádi používáte chat, prohlížeč a další věci, které Steam Overlay nabízí, může vám dost pocuchat vaše nervy. Je ale třeba podotknout, že když pomineme tento problém a s ním spojenou chybovou hlášku, která se výjimečně objeví i za jiných situací, hra ani na jedné sestavě nepadala. A obecně nevykazovala žádné fatální chyby, kterými mnozí hráči hrozí ve svých uživatelských recenzích.

Před vydáním i pár dní po něm se kvůli HW nárokům a rozporuplným Steam recenzím mohlo zdát, že se z Wolfensteina 2 vyklube další pohroma PC hráčů. Z našeho testování ale vyplývá, že jde naopak o fortelnou PC verzi, která se může chlubit solidní optimalizací, slušivou grafikou a povětšinou skvělým ovládáním na myši a klávesnici. Neduhy předešlého dílu v čele s viditelně doskakujícími texturami na každém kroku se navíc neopakují a za problém nepovažuji ani místo, které si pro sebe hra zabere na pevném disku. V tuto chvíli se jedná o 44GB, což znamená, že The New Colossus není tak úsporný jako třeba sesterský horor The Evil Within 2, ale v době, kdy si různé tituly nezřídka žádají téměř 100GB místa na disku, jde stále o tu lepší variantu. Když vývojáři opraví protivný problém s padáním hry při snaze vyvolat Steam Overlay, pevně věřím, že tu budeme mít po všech směrech kvalitní verzi, která nabídne nejplynulejší, nejlépe vypadající a nejlépe ovladatelný způsob, jak si užít nový příběh BJ Blazkowicze. Pravdou ale je, že ona tohle všechno vlastně nabízí už teď.

BJ Blazkowicz a Quake Champions

Jak možná víte, BJ Blazkowicz je jedním z hrdinů, za které můžete hrát v multiplayerové střílečce Quake Champions od id Software a Saber Interactive. Za zmínku stojí, že jestli ji vlastníte na Steamu a zároveň si pořídíte PC verzi Wolfenstein 2: The New Colossus, obdržíte v novém Quakovi speciální skin pro Blazkowicze. Díky němu bude BJ oblečený stejně jako ve Wolfensteinovi 2.

Skin přitom získáte i v případě, že si The New Colossus pořídíte v krabicové verzi. Podobnou akci Bethesda rozjela už v případě The Evil Within 2, díky jehož vlastnictví můžete získat helmu pro Rangera v podobě trezoru.

Wolfenstein 2: The New Colossus koupíte v našich obchodech Xzone.cz a GameExpres.sk.