Nejnovější díl vesmírné lítačky přilétá s náloží změn, z nichž tou největší je změna hráčovi lodi. Připravte se na ovládání masivního křižníku a jeho stíhacích eskader.
Doba je zlá a není divu, že zaběhnuté série se snaží vyjít vstříc novým hráčům. Přihodilo se to i sérii X, která se jako jedna z mála her drží starého konceptu vesmírného simulátoru. Ve stylu zakladatelů žánru jako Elite se hráč v minulých dílech série vtělil do role pilota malé lodičky.
Nejnovější pátý díl her X zavedený vzorec změní a nechá k osedlání obrovskou loď. Inteligentní design vývojářů z Egosoftu přesto nabídne i zrnko starého dobrého vesmírného dogfightu.
Kapitán na můstku!
Pro žánr her X je typický důraz na obchodničení i bojování v malém vesmírném plavidle podobně jako v klasickém RPG zasazeném do vesmíru.
Není proto divu, že fanouškům série X se při čtení novinek orosilo čelo. Spíše než Elite, Privateer a další klasiky totiž nový díl připomínal megalomanský projekt Battlecruiser nechvalně známého Dereka Smarta. Namísto Hana Sola je totiž nechá vžít se spíše do kapitána Kirka. Zapomenuty budiž příhody jednoho chrabrého pilota, který své lodi měnil jako James Bond milenky. Na jejich místo se vecpala trvalka - obrovský křižník Pride of Albion.
Změna je ovšem snahou vývojářů z Egosoftu znovu nastartovat žánr vesmírného simulátoru. Konec konců, Egosoft má v tomto směru bohaté zkušenosti. První díl série X s podtitulem Beyond the Frontier vyšel už v roce 1999. Jak se k tomu vyjádřil Bernd Lehahn, jeden ze zakladatelů Egosoftu a vedoucí designér hry: „Byl jsem velkým fanouškem původního Elite.“
Možná i právě proto není série X tolik známá. Přišla prostě už době, kdy byly vesmírné simulátory menšinové.
Důraz na atmosféru
Lehahn přitom důraz na jednu loď označuje jako „supercool“. Jde totiž o to, že Pride of Albion bude zpracován s důrazem na maximální detail. „Můžete se pohybovat uvnitř lodi, mluvit s NPCčkama a podobně. Jenže pořád taky lze vlastnit a ovládat bezpilotní lodě a loď samotnou. Ale než se naštvete a budete nadávat na nedostatek svobody a možnost ovládat i jiné lodě, POČKEJTE.“ vyzval Lehahn v rozhovoru pro thegamersblog.com a na oficiálních forech studia.
Právě dróny alias dálkově ovládané bezpilotní stíhačky jsou odpovědí Egosoftu na nářky komunity, že v novém X už nepůjde vylepšovat loď a nebude docházet na zběsilé přestřelky.
Pride of Albion totiž jako každý správný křižník obsahuje celou letku stíhaček. Tyto si hráč může libovolně kupovat, vylepšovat a vůbec upravovat. Především je ale půjde ovládat.
To poskytuje nové možnosti herního zážitku. Proti různě vybaveným oponentům půjde vypustit různě vybavené dróny, a do hry se tak přimíchává i kus taktiky. Ovládání dronů samotných se pak podobá starému ovládání lodí ve hrách X, a to včetně možnost koukat z kokpitu.
Jeden rozdíl tu ale je, absence hráčova avatara na palubě drónu. Pokud je tak zničen, hráč pokračuje v hraní. Podle Lehahna půjde dróny užít v rozličných situacích (na rozdíl od lodi), přitom ztráta drónu nebude znamenat konec hry.
Nové vyprávění starého příběhu
Jedním z důvodů, proč nové X jednoduše nepokračuje ve šlépějích starších dílů, je i důraz na filmověji vyprávění příběh. Série X je zasazená do komplikovaného světa, který byl kromě her zobrazen už i na stránkách knih (X Farnham's Legend, ke koupi v němčině, lze najít amatérské překlady v angličtině).
Snaha vyprávět moderními praktikami, která by částečně zaručila prodejnost náročným hráčským masám, bude podle Lehahna lépe realizována ve hře, která začne z gruntu. Na dotaz, zdali můžeme čekat i nějakou užší interakci s planetami a snad i akční scény z pohledu první osoby, ale Lehahn odpověděl negativně.
„Ne, že by nás to nenapadlo. Oženit X s hrou jako je Mass Effect zní strašně lákavě, ale bohužel jsme malí vývojáři a můžeme se zaměřit jen na jednu věc v jeden okamžik. Půjde ale jít mimo loď na orbitálních základnách. Mluvení s NPC považujeme za důležitou formu ovládání a zjednodušení hry (méně komplikované menu apod.).“
Multijádrová hratelnost
X Rebirth bude podporovat DirectX 9, zajímavější je ale jeho nový engine. Ten má totiž chytře využívat vícejádrové procesory a rozkládat zatížení za různé herní mechaniky (fyziku, AI) na jednotlivé z nich, to celé aby dokonale ztvárnil chladný, ale poutavý vesmír. Egosoft dokonce i zvažoval licencování zaběhnutých enginů, jako Unreal Engine 3, ale nakonec se rozhodli pro svůj vlastní. Licencované enginy by totiž prý nesplňovaly jejich kritéria.
Přesto má i X Rebirth jít vstříc modderské komunitě, protože v ní Lehahn vidí způsob, jak udržet jejich hry na živu i po letech. Co se týče multiplayeru, Egosoft se prozatím vyjadřuje nejednoznačně. Detaily o hře se pravidelně objevují na webu Egosoftu, a sami je můžete načítat na oficiálních fórech hry. Jak Lehahn sám přiznává, jsou sice malé studio, ale o to více jim záleží na hráčích.
Na X Rebirth je tak krásně vidět proměna tendencí v herním průmyslu postupem let. Někdejší hardcore simulace (z dnešního pohledu) se snaží vyjít vstříc novým masám.
Nejnovější změny ostatně mohou na první pohled vypadat jako typický případ zkažení kultovní série ve snaze hnát se za zisky. Při detailnějším průzkumu faktů se ale ukáže, že X Rebirth se pokouší o zajímavou inovaci na základě staré hratelnosti. Vydat znovu totéž, jenom zabalené v jiné grafice, přece také není kumšt. Navíc, skutečných simulátorů vesmírných křižníků je jako šafránu.
Věřme proto, že Lehahnovi a jeho kolegům inovace vyjde. Titul byl nedávno odložen, ještě tento rok se ho ovšem dočkají PC hráči.
