Dle očekávání došlo na letošní E3 k velkolepému poměřování nablýskaných next-gen konzolí, které mělo víceméně od počátku dost jednoznačného vítěze. Ale opravdu je chlouba Sony o tolik lepší?
Na Amazonu rozdrtil čtvrtý Playstation nový Xbox rozdílem několika tříd, komunitní fóra se plní nadávkami na výtvor Microsoftu a Sony se raduje z olbřímích předobjednávek. Nejúsměvnější na tom všem ale je, že celý humbuk vlastně stojí jen na PR vyjádřeních obou zodpovědných společností a o kvalitách té či oné konzole jsou hráči přesvědčeni i přesto, že si je až doposud kromě autorů nikdo neměl možnost důkladně osahat. Možná by proto nebylo od věci šlápnout na brzdu a podívat se na obě mašinky trochu s odstupem.
V případě designu asi není moc co řešit. Obě firmy trochu překvapivě vsadily na old-school stylizaci, která pravděpodobně nesedne každému. Ne, že by byly konzole vyloženě ošklivé, ale popravdě řečeno, člověka nutí k zamyšlení, jestli je nemusí nejdřív políbit, aby zkrásněly. Tohle je ovšem extrémně subjektivní téma a za zmínku stojí spíš některé úsměvné výkřiky „pravých“ fanoušků, kteří jsou schopní vychválit PS4 pro jednoduchý a elegantní design a jedním dechem zadupat Xbox One do země jako nevzhlednou krabici od bot.
Ne, vzhled v nadcházejícím souboji roli skoro určitě hrát nebude. Obě konzole jsou ošklivé asi tak nastejno a vizuální využití mají maximálně v tom, že dají vyniknout přístrojům vedle nich stojícím. Mnohem podstatnější bude to, co se nachází uvnitř, přičemž teď ani tak nenarážím na hardwarovou výbavu. Čtvrtý Playstation sice na rozdíl od Xboxu nabídne rychlejší GDDR5 paměti, ale jinak budou obě sestavy vesměs srovnatelné. Větší rozdíl proto bude představovat samotný přístup Microsoftu a Sony, v němž zatím mají Japonci až trestuhodně navrch.
Microsoft totiž dost možná vsadil na špatného koně. Všímat si toho začaly už i nezávislé analytické společnosti, které se vesměs shodují na tom, že firma čistě po marketingové stránce spáchala hned na úvod sebevraždu. Byť jsou funkce konzole cíleny primárně na amerického hráče, ze zcela logických důvodů, firma si tím de facto sama zatarasila cestu do zbytku světa. Všechny ty rádoby přelomové blbůstky zní sice fajn, ale když dobrých 75 – 80 % z nich nebude mimo Spojené státy adekvátně fungovat, k čemu nám jsou? A jak informuje organizace DFC, to může mít negativní vliv i na prodeje X360.
Bývalá Gatesova společnost se vydala docela odvážným směrem, jenž se sice z dlouhodobého hlediska může ukázat jako správný, avšak současné vedení jistě zajímají především aktuální zisky. Proto je s podivem, že se Microsoft rozhodl s něčím takhle riskantním nastavit natolik brutální cenovou politiku. Pět set dolarů, v našem případě euro, je neuvěřitelný balík peněz, jenž je ospravedlnitelný v USA, kde hráči za své peníze opravdu dostanou spoustu muziky, ovšem u nás, a nejen tu, je to šílenství. Na druhou stranu Playstation 4 by mohl být druhým extrémem.
V kuloárech se totiž začíná šuškat, že cena čtyř set dolarů byla přímou reakcí na konkurenci a Sony nemůže produkci a expedici do dané částky vměstnat (byť Michael Pachter tvrdí, že se dočká profitu kolem 25 - 30 dolarů na kusu). To by v praxi znovu znamenalo nemalé dotace, jež firmě málem zlomily vaz už v případě PS3. Chvíli se sice spekulovalo, že Microsoft cenu ještě před vydáním alespoň o padesát dolarů srazí, avšak k tomu asi dojde pouze za předpokladu, že došlo k chybě v základních počtech. Když nic jiného, redmondská firma moc dobře ví, jak pokrýt vlastní náklady. A upřímně řečeno, pokud se cena nového Xboxu (s ohledem na fakt, že v krabici se nachází i Kinect) skutečně pohybuje kolem pěti set dolarů, těžko jim někdo může vyčítat, že nechtějí svůj produkt, v jehož vývoji utopily desítky a stovky milionů, prodávat se ztrátou.
Kapitola sama pro sebe je často vzpomínaná i proklínaná DRM ochrana. S ohledem na ni u hráčů, bez ohledu na preference, jasně vítězí next-gen Playstation. Tady je ovšem třeba si dávat extrémní pozor. Ano, Microsoft se sice nacházel na pranýři kvůli negativnímu postoji k použitým hrám a faktu, že po zablokování účtu údajně přijdete o všechny zakoupené hry (to už ale vyvrátil Major Nelson s tím, že je to blbost), avšak v reakci na vlnu nenávisti ustoupil od nutnosti přopojení k internetu, stejně jako nemožnosti prodávat použité hry. Pravda, ona to byla spíš reakce na neochotu prodejců nabízet Xbox One, když na něj nebudou moci prodávat hry z druhé ruky, ale v tomto případě jsou výsledky jednoduše důležitější než prostředky. Navíc, Microsoft víceméně od počátku vyložil všechny karty na stůl.
Sony v podstatě nic takového neudělalo a upozorňuje na to nejeden zástupce herního průmyslu. Naposledy se k tomu vyjádřil populární Cliffy B, podle nějž fanoušky PS4 čeká dost nepříjemné překvapení. „Musíte si uvědomit, že není možné mít tak obrovské rozpočty na vývoj a propagaci titulů a současně podporovat prodej použitých her. To je v delším horizontu událostí neudržitelný stav! Spočítejte si to. Čísla jednoduše nesedí.“ V této spojitosti pak často přichází na přetřes, že vedení Sony prozatím zaujalo víceméně populistický postoj, kdy hráčům říká všechno co chtějí slyšet, aniž by ale sdělilo něco opravdu konkrétního, a těží z momentální nenávisti vůči Microsoftu.
Spousta nadšenců se ohání tím, že při celé řadě příležitostí členové vedení japonského gigantu dlouho dopředu hlásali, že žádnou DRM ochranu u svých her nechtějí a vše bude záležet pouze na vydavatelských společnostech. Firma se tak ale v podstatě zřekla zodpovědnosti a, bez toho, že by hráčům cokoliv zajistila, z daného stavu věcí paradoxně benefituje. Právě u producentů jako je Activision, EA, nebo Square Enix, kteří do her investují obrovské peníze, je krajně nepravděpodobné, že by se ze dne na den vzdali veškerých snah o ochranu svých produktů. Obzvlášť, když už si řada z nich dlouhé roky stěžuje na stávající stav věcí. Vedení Sony si nad tím ale myje ruce a hráči jim to žerou i s navijákem.
Posledním, dost možná nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím koupi next-gen přístroje, budou ale samozřejmě exkluzivity. A v tomhle má v současné době Microsoft navrch, ať se to zastáncům Playstationu líbí, nebo ne. Právě na jejich konferenci byla představena záplava nových značek jako je Ryse od Cryteku a Titanfall od ex-vývojářů Call of Duty, případně pokračování zaběhnutých sérií Forza a Halo. Agresivní finanční politikou se navíc firmě daří pro Xbox One získávat celou řadu alespoň časových exkluzivit, což ve výsledku taky udělá hodně.
Naproti tomu Sony během své prezentace představilo vlastně jen další díly zavedených značek a když už náhodou došlo na představení něčeho nového, šlo vesměs o casual „pitominy“ jako je Knack, nebo kopírku Dishonored The Order: 1886 (jo jo, já vím, že se na gamese začalo údajně dělat mnohem dřív, ale to „běžné“ zákazníky nezajímá). Spousta dalších titulů samozřejmě ještě bude ohlášena, hádám, že nejen já s napětím vyhlížím Uncharted 4, avšak v tomhle závodě má Microsoft drobný náskok.
Pokud jste čekali radu, do které konzole investovat, budete asi zklamaní. O to v tomhle článku nešlo. Cílem spíš bylo apelovat na vás, abyste soudy nad herními mašinkami nevynášeli příliš horlivě. Jak, buďme upřímní, mají především zastánci Playstationu poslední dobou ve zvyku. Já osobně třeba mám v plánu si výhledově pořídit obě konzole. Už v rámci současné generace jsem to měl stejně a nehodlám na tom nic měnit. Co se první koupě týče, bez mučení přiznám, že nejspíš půjdu do PS4. Ovšem ne proto, že bych byl z výtvoru Sony tak na větvi. Trochu ironicky je to díky Microsoftu, se kterým jsou jednání mnohem příjemnější a snazší a novinářská verze Xbox One dorazí do redakce bez zbytečných prodlev.
