Hledání držitelů práv často znamenalo najmout soukromého vyšetřovatele.
Možná to vypadá jednoduše – sehnat pár starých her z šuplíku a jen je zpřístupnit. Ale realita, kterou GOG odhalil, je mnohem složitější.
Ve veřejném rozhovoru totiž řekl senior business development manager CD Projekt / GOG — Marcin Paczynski, že při zachování her narazili na případy mimo běžné hranice: například dědic práv na několik titulů byl nedostižný. Neměl žádný online účet, nebyl na mobilu ani e-mailu, žil zcela „off grid“. Takže GOG musela najmout vyšetřovatele, aby ho našel.
Nebyl to však jediný bizarní scénář. Dalšími výzvami byly ztracené licence, zničené dokumenty v požárech, vývojáři, kteří se změnili v petrochemické magnáty, a smlouvy psané na papír, u nichž dnes neexistují digitální stopy.
K tomu se přidávají technické problémy: hry psané pro DOS, s podporou už dnes starých formátů, bez podpory moderního hardware či načítání rozlišení – podle GOG je asi 87 % her z minulosti prakticky nehratelných bez zásadních úprav.
Co tím chceme říct? Záchrana historicko-herního dědictví není jen o nostalgii nebo marketingu — je to výprava za hledáním neznámých majitelů práv, obnovením technologií a sjednocováním fragmentovaných archivů.
GOG jsou v tom vážně dobří. Jestli najdete chvilku čas, poděkujte jim.
