Zaostřeno na PC verzi Assassin’s Creed: Syndicate

Když jsem před rokem poprvé spustil Assassin’s Creed: Unity, bylo mi do pláče. Horší optimalizaci jsem snad za celý svůj život ještě nezažil. Hra jako taková nejela stabilně ani na těch nejvýkonnějších mašinách. V době vydání se Ubisoftu podařilo něco nereálného, spojil všechny platformy společnou nevolí vůči jejich novince. Místo sjednání nápravy se vývojáři na Unity jednoduše vybodli. Prakticky ani po řadě měsíců od vydání jejích dílo nejede, jak by mělo. Přitom by možná jen stačila redukce revolučního davu a hned by bylo o něco lépe.

Zmíněné dílo by se dalo označit za jednu z nejhorších optimalizací posledních let. Letos mu silně konkuroval Batman: Arkham Knight, který naprosto předčil všechny noční můry fanoušků na PC. Naštěstí se jeho tvůrci pokusili o nápravu a většině hráčů na uvedené platformě vrátili peníze. Možná právě díky tomu zůstalo Assassin’s Creed: Unity nepřekonáno.

Přesto bych Batman: Arkham Knight označil za jeden z nejproblematičtějších herních kousků tohoto roku. Většina jeho konkurentů jím byla naprosto smetena. Jediný kandidát, který by proti němu mohl obstát, právě teď přijíždí parním vlakem do Londýna. Ano, jedná se o PC verzi nového Assassin's Creed.

Ten se dostavil na konzole již minulý měsíc. Technická stránka se podobně jako u předchozího dílu moc nepovedla, přesto se ale nejednalo o tak extrémní průšvih, jakým byl Assassin’s Creed: Unity. Nyní Assassin's Creed: Syndicate směřuje i na PC, na jehož obrazovkách by si měl napravit zruinovanou pověst.

Po spuštění Assassin's Creed: Syndicate jsem byl zpočátku příjemně překvapen. Hra jako taková jela stabilně na 60fps při velmi vysokém nastavení. Čím dále jsem ale byl, tím šel počet snímků dolů, nakonec jsem v ulicích Londýna skončil někde mezi 35 – 60fps. Katastrofa á la Unity se naštěstí nekonala. Jediné, co mě po této stránce znepokojovalo, bylo oblečení. Jeho pohyb vypadal, jako kdyby byl nastaven na 30 framů. Rozdíl byl nepřehlédnutelný. To byl minimálně o polovinu menší než mnou uvedený standard.

„Pokud náhodou uvažujete o koupi, raději bych chvíli počkal, než bude nový díl plně vyladěn.“

Výrazné plynulosti hry zřejmě pomohlo vylidnění ulic. Ty již nejsou naplněny masou lidu, místo toho tu máme jen řadové obyvatelstvo, zákon, zločince a kočáry. Město jako takové působí o něco pustěji než v předchozím díle, přesto se ale nejedná o vyložený nedostatek. Vykreslování postav a načítání objektů, též působí o něco lépe než v Unity. Přesto se mi ale občas při skocích z věže stávalo, že jsem na zemi našel jen kupu voskových figurín, které ožily až po pár sekundách.

Krom voskových figurín tu máme i komicky vypadající šplhání. Postava se často zachytává opor, které tam ani nejsou. Ani lezení po laně nevypadá o moc lépe, znovu se vám skýtá pohled na držení neviditelné opěry. Tento nešvar zdědil Syndicate po svém předchůdci.

Popravdě nevím, jestli se daly od PC verze Assassin’s Creed: Syndicate čekat velké zázraky. Už recenze konzolové verze ukázala, že s hrou není něco v pořádku. Na PC jsme dostali titul v podobném stavu, jako dorazil na ostatní platformy. Nastavení je stále značně omezené a grafika také nevypadá zrovna úchvatně, celku nepomáhají ani všudypřítomné bugy. Stabilita je na tom o něco lépe než minule, přesto to ale není žádný ideál, takto si hotovou hru nepředstavuji. Rozhodně to mohlo dopadnout lépe, v praxi tu máme Unity 2.0. Pokud náhodou uvažujete o koupi, raději bych chvíli počkal, než bude nový díl Assassin’s Creed plně vyladěn.