The First Berserker: Khazan
Upřímně? Souls hry normálně nehraju. Nejdou mi, nebaví mě a většinou u nich dřív nebo později skončím frustrovaný (spíš dříve). Tituly jako Dark Souls nebo Elden Ring jdou úplně mimo mě. O to větší překvapení pro mě bylo The First Berserker: Khazan. Hra, která si mě získala od prvního traileru svým vizuálem – a pak mě už až do závěrečných titulků nepustila.
Vizuál, který vás uhrane
První věc, která mě dostala, byla naprosto parádní cellshadová grafika. Styl je výrazný, ostrý a zároveň působí temně a drsně. Každá lokace má vlastní atmosféru a hra díky tomu působí jako temné fantasy anime přenesené do interaktivní podoby.
https://freeimage.host/i/qqblynn
Prostředí jsou navíc krásně různorodá – podíváme se do zasněžených hor, temných žalářů, na hradní hradby, do dolů i hlubokých lesů. Každá oblast má vlastní vizuální identitu a nikdy jsem neměl pocit stereotypu.
Souboje, které dávají smysl
Co mě ale drželo u hry nejvíc, byl samotný soubojový systém.
Boje jsou:
- nádherně plynulé
- čitelné
- technické, ale ne přehnaně komplikované
Tvorba komb nepůsobí jako gymnastika pro prsty – nemusíte si je lámat třikrát, abyste provedli efektivní sérii úderů. Ovládání je intuitivní a hra vás nutí zlepšovat se přirozeně.
Podstata soubojů tkví hlavně ve správném vykrytí nepřátelských útoků, což silně připomíná systém z Sekiro: Shadows Die Twice. Když se vám podaří perfektní načasování, souboj získá nádherný rytmus a uspokojivost, která je vyloženě návyková. Navíc každé úspěšné vykrytí doprovází specifický zvukový efekt, který je tak povedený, že působil sám o sobě jako motivace pro další boje.
A právě tohle je důvod, proč mě hra chytla – místo frustrace jsem cítil motivaci se zlepšovat.
Výzbroj a variabilita
Hra nabízí solidní výběr vybavení:
- několik druhů zbraní (kopí, obouruční meč, dvojice menších zbraní)
- velké množství zbrojí
- sety s různými bonusy
Kombinování výbavy dává smysl a umožňuje si styl boje přizpůsobit. Nejde jen o kosmetiku – bonusy ze setů dokážou znatelně ovlivnit herní styl.
Příběh neurazí, ale není tahounem
Příběh není žádný scénáristický zázrak, ale rozhodně neurazí. Slouží přesně tak, jak má – drží vás v napětí a motivuje zjistit, co bude dál. Navíc nabízí několik možných rozuzlení, což potěší každého, kdo si chce hru projít víckrát.
Proč právě tahle hra?
Jako člověk, který Souls hry běžně nehraje a vlastně je ani nemá rád, musím říct jedno: The First Berserker: Khazan je výjimka.
Má dostatečnou výzvu, ale nepůsobí nespravedlivě. Má styl, který je nezaměnitelný. A hlavně má soubojový systém, který je tvrdý, ale férový.
Je to hra, která mi dokázala, že i „soulslike“ mě může bavit – když je udělaný správně.
Verdikt:
Stylová, plynulá a návyková akční jízda, která si získá i ty, kteří jinak Souls hry nemusí. Pro mě osobně jedno z největších herních překvapení poslední doby.
Souboje
Zvukový efekt vykrytí
Nádherná, temná prostředí
Množství lootu a zbrojí
Vizuální design bossů
Znovuhratelnost
Občas zákeřné umístění nepřátel
Předvídatelný závěr