Cirkus Nabagibeli Mirtis jen tak nekončí, Cazador prožívá další utrpení a jeden mladík zažije první poskvrnění. Také díky za vaše komentáře a lajky,…
Cirkus Nabagibeli Mirtis jen tak nekončí, Cazador prožívá další utrpení a jeden mladík zažije první poskvrnění. Také díky za vaše komentáře a lajky, cením si toho!
PS: Opět se omlouvám že myšlenky postav které nejsou zvýrazněné kurzívou, je možné že jsem něco přehlídnul.
PSS: A jen tak pro zajímavost, tahle songa od výborných Skillet, mě inspirovala k vytvoření tohodle cirkusu http://www.youtube.com/watch?v=8Gedj6URev0
9
Cazador cítil, jak tvrdě dopadl do písku. Tělo ho bolelo, jako kdyby ho porazil Guir. Slyšel, že to na tribunách zahučelo. Pokusil se vstát. Cítil, jak se dere na nohy, avšak obraz před jeho očima se nehýbal, přitom cítil, jak se jeho ruce opíraj o špinavý písek a následně jeho tělo vstává. Jeho oči však stále hleděli vzhůru, k nahým chlapcům a dívkám jenž se snášeli ve vzduchu na lanech a prováděli akrobatické kousky. Pokusil se hlavu otočit doleva. Nic. Doprava. Nic. Mezitím však cítil, jak se jeho nohy konečně narovnali. Udělal krok vpřed, avšak jeho oči stále hleděli na akrobatické představení jenž se odehrávalo tam nahoře. Pak ucítl něčí ruku jenž mu uchopila jeho zrzavé vlasy. Cítil, jak mu za ně někdo tahá a obraz před očima se mu konečně začal měnit. Pohled mu sklouznul z nahých lidí tam nahořem a zíral přímo před sebe, kde spatřil stojící tělo bez hlavy.
Do bizoných koulí, musím odsud vypadnout! Cazador se ohnal rukama proti rukou co mu svírali vlasy. Jeho ruce však nic nenahmatali. Místo toho spatřil, jak tělo bez hlavy začlo máchat rukama nad hlavou.
Ne, to není možné, to do hajzlu není možné. A nebo je? Cazador přikázal svému tělu, aby udělalo krok dopředu. Tělo naproti jeho očím udělalo totéž. U bohyně a jejich prsou, to jsem já! Jako by si doteď lovec vůbec nevšímal, že tělo má jeho kabát, kožené kalhoty a boty z hadí kůže.
„Échelle!“
Zatímco co hlava Cazadora Watu hleděla na tělo Cazadora Watu, obecenstvo začalo jásat. Nazí akrobati na lanech, totiž začali vytvářet lidský žebřík. Mladá dívka, jenž vymrštila muže do temntoy tam nahoře, se pustla svého lana a po chvíli se rukama, zachytila ruk mladého chlapce, jenž se držel lana jen nohama. Pak se další mladý muž pustil lana, když se zhoupávalo kolem držícího chlapce a dívky a sám se zachytil za dívčiny nohy. Po chvíly jeho nohy svírla další mladý chlapec v masce. Nakonec zůstala už jen dvě lana obsazena. Na jednom laně vysel lidský žebřík, jenž se dotýkal zemně, a na druhém se zhoupával mladík jenž dřímal Cazadorovu pušku. Mladík byl o dvě lacia výš, než lano jenž drželo akrobaty. Jakmile byl tedy nad nimi, vyhodil pušku do vzduchu, pustil se, rukama si chytil nohy a vytvořil tak tvar koule. Poté jeho nahé tělo najelo na ostatní akrobaty a začal, mířil směrem dolů. Díváci začali křičet a tleskat tak hlasitě že Cazadora vytrhli z přemýšlení o tom jak je možné že jeho hlava zírá na jeho tělo, které může stále ovládat. Ten následně zvedl oči a spatřil lidskou kouli, jak jede po lidském žebříku dolů. Avšak po všem co už stihnul zažít tuhle noc, si řekl, že ho už nic nepřekvapí a opět se vrátil ke svým myšlenkám, kde vymýšlel plán jak se odsud dostat živý a hlavou na krku.
Když už byl mladík téměř nad zemí, jeho ruce pustily nohy, kterými se následně odrazil od hrudníku jedné dívky. Vypadal jako puma jenž vyskočila po své kořisti. Dopadl nazem, udělal kotrmelec, vstal, ruce vztytičl nad hlavu, takže přípomínal Y a do rukou mu padla puška. Obecenstvo bylo nadšené. Poté se lana opět mizela v temnotě tam nahoře spolu s lidkým žebříkem. Mladík mezitím, začal pochodovat, točit s puškou v jedné ruce a druhou salutoval publiku.
Když to Cazador spatřil, ovládnul ho vztek. Nikdo, ale nikdo nebude dělat takové bugoroviny s jeho puškou! Natočil své tělo směrem k mladíkovi a pak se proti němu rozběhnul. Za to my zaplatíš ty zkurvysyne! Cazadorovo tělo, běželo naslepo, jelikož se mu tělo i mladík dostali z dohledu a ten zkurvysyn, jenž ho držel za vlasy, podle všeho neměl chuť Cazadorovou hlavou otáčet. Ten si však byl i tak jist, že běží správným směrem. Bylo to totiž jako běžet naslepo. Neviděl, kam jeho kroky vedou, ale díky učení FlaKa byl schopen se odprostit veškerého strachu z kroků do neznáma. Mladík spatřil tělo bez hlavy, jak se na něj rozbíhá. Usmál se.
10
Kdyby Cazador seděl na tribuně, stejně jako takový Purgas, tak by spatřil jak na mladíka, jenž pochodoval s puškou a přitom salutoval se rozběhlo tělo bez hlavy. Purgas si byl jist, že jestli by se v té situaci ocitl on sám, nejspíš by stuhnul a do kalhot si nadělal hnědého. Jenže ten nahý mladík, jenž měl pode Purgase který, neuvěřitelně malé péro, se tam celý klidný postavil tělu naproti a na tváři se mu vykouzlil úsměv. Tělo se k němu blížilo a mladík tam jen stál a usmíval se na něj.
„Tak střílaj do bugora!“ Slyšel svůj vlasní hlas jak řve na mladíka. Jenže mladík stál stále klidně s úsměvem na tváři. Purgas byl nervózní, začal si rvát vlasy a byl plný stachu, že to tělo mladíká rozpárá na kusy. Proč se oněj vůbec tak bojím, vždyť tu pidikládu ani neznám! Nachvíli se mu opět podařilo myslet čistě. Zjistil, že vůbec ale vůbec nemá dobrý pocit z tohodle místa a že chce vypadnout. Už se chtěl hnout ze svého místa na tribuně, jenže si vzpomněl na ty sladká srostlá děvčata na sudu, jenž jedno z ich ho dnes v noci připravily o jeho neposkvrněnost. Vzpomínal si na to, jak ta dívka s blond vlasy byla tam dole tak morká. Opět cítil její chuť na svém jazyku. V kalhotách se mu opět k službám hlásil stojstav. Mladík opět cítil, jak do ní vniknul, jak ho ta druhá, černovláska, jenž k té blond byla srotslá zády povzbuzovala, zatímco ona sama zrovna hladila dalšímu muži jeho úd. Purgas zavřel oči. Zapomněl na bezhlavé tělo a i na toho nahého mladíka s tím klidným úsměvem. Opět byl pod přístřeškem, kde v řadě stály minimálně dva tucty sudů, na nichž seděli nahé, zády srostlé dívky.
Olívie se jmenovala, ano, sladká mokrá Olívie. Vlastně byla spíš slaná. Před přístřeškem stálá cedula, na které jedovatým zeleným nápisem stálo Quái Mirstis. Všude se rozléhala ženské a také mužské vzdychání. Vzduch tam byl plný vášně a zvířecí surovosti. Purgas všude viděl muže, jak to nakládaj do nahých žen. Tyhle žádnou masku neměli. A pak spatřil Olívii, jak ho lákala svým prstem a roztaženýma nohama. Já jí miluji, ach bohyně ano. Nebylo divu, že si to Purgas naivně myslel. Nikdy za svých dvacet dva let strávených na tomhle světe, neměl dívku a nikdy jí neviděl nahou - rozhodně nebyl žádným krasavcem. Vysoké čelo, malé oči a mohutný nos tvořily komický vzhled, doprovázený širokými ústy, navíc od sedmi let mu pod nosem rostla bradavice, která rok co rok rostla a rostla. Vydal se tedy směrem k dívce s roztaženýma nohama. Ta se na něj usmála a začala si mnout prsa. Purgas si zhluboka oddechnul. Já jí vážně miluji.
„Zdravím tě ctěný cizinče.“
Ach mluví jako anděl, né, jako bohyně. Nedokázal zesebe vydat ani hlásku. Jen tam stál před sudem, na kterém seděli srostlé dívky a hledel na ně. Dívka se zasmála.
„Ale nestyď se ty můj cizáku. Já nekoušu.“ Pravila Olívie s úsměvem a dál si mnula a mačkala prsa. „Má pravdu ta mrcha, Olívie nekouše, jen ti vyšoustá mozek a parádně tě vysaje,“ ozvala se černovlasá dívka jenž byla s Olívii srostlá a dál pakračovala ve své rozpracované práci. Purgas polknul. Dívky se zasmály. „Meg má pravdu, semnou zažiješ rozkoš ty můj milý cizinče. Chceš si šáhnout?“ A našpulila své prsa na mladíka.
„Ano! Ano, u bohyně!“ Vyštěkl Purgas, syn dřevorubce Síria a švadleny Bůrie. Olívie se spolu s Meg zasmáli. „Tak jen si šáhni, cukrouši můj.“ Purgas byl jako ve snu. Měl pocit, že to co se právě odehrává je lehké jako pírko a každou chvíli může odvát pryč. A pak najednou ucítil, jak se jeho ruce natáhli po prsou Olívie. Obě dívky byly štíhlé. Meg měla malá prsa, avšak Olívie, jak by řekl Gastav jenž viděl kus světa, néli celý ve službách Chacharóna Velikého na jeho lodi Tibitalt, by řekl, že Olívie má tejdy pořádneje kusjy kokusjů nebo jak by řekl Cazador Watu, ta má kurva ale pořádné cecíky. Purgasovy ruce, ruce mladého muže, jenž od svých osmi let opracovával dřevo v rukou ucítily měkké plné prsa dívky zvané Olíve. Začal je mačkat. Mačkal je víc a víc úmorněji. Olívie začala vzdychat.
„Ach, ano, jen je pořádně zmáčkni.“ Purgas měl pocit jako by v jedné ruce držel celý svět a v druhé samotné Slunce. Už nikdy se jich nepustím, nikdy. Pak najel prstem na bradavku. Byla tvrdá a ostrá. Chvíli po ní jezdil svým prstem a pak už jí olizoval svým jazykem. Olívie se uchechtla. Mladý muž jí po chvíli začal líbat její prsa. Ach, ten nikdy žádnou květinku nepolíbil pomyslela ale hrála svou roli pro dnešní večer dál. Omotala kolem mužova zadku nohy.
„Teď se vydáš dolů, ty můj chrablý sladký cizinče.“ Jazyk z jejich prsou zmizel. Purgas na ní hleděl. „Dolů?“ Podivl se jak jen to umí vesničtí chlapci, jenž nikdy neměli žádnou známost. „Jak dolů?
No prostě chce abys jí tam dole pěkně polechtal jazykem!“ Ozvala se Meg, jenž právě hladila penis mezi svými prsy. „Ach, jasně, dolů!“ Zvolal Purgas jako někdo kdo právě vynalezl oheň. „Tak, jen hezky dolů,“ povědéla mu s úsměvem Olívie, položila mu ruce na hlavu a začali s nimi tlačit směrem dolů. Purgas si kleknul. Nohy mladé dívky mu teď spočívali na ramenou a před jeho zrakem byla dívčina vagína. Bez jediného chloupku. Purgas na ní jen hleděl a ani se nepohnul. „Neslyším vzdychání!“ Ozvala se Meg. Purgas se však dál nehnul ani o píď. Nakonec mu však pomohli tenké jemné ruce Olívie a za chvíli se jazyk syna dřevorubce Síria již staral o rozkoš té dívky na sudu. Olívie začla opět vzdychat. Purgas pokračoval čím dál urputněji, naprsto zapomněl ta ty dvě dle něj kouzelné prsa s hrboloky v podobě bradavek a naplno se dívce věnoval tam dole. V kalhotách z kozí kůže – koza byla nepochybně strakatá – cítil svůj penis. Začal si ho levou rukou mačkat. Pravou mu uchopila dívka a položila si jí na levej prs. Ach, zas ta okouzlující věc pomyslel si Purgas a pokračoval ve své práci tam dole a přitom opět mačkal dívčin prs. Ta je ta mokrá a slaná, jak je to jen možné, copak v sobě ukrývá nějaký potuček se slanou vodou a dívka jako by slyšela jeho myšlenky se slabě zasmála.
U uqobo Soberano Mirtis enten già Iyaga ukuphela hadda wengi pomyslela si Olívie a pak rozkázla muži aby vstal. Ten ač nerad - ach jak krásně byla slaná – tak nakonec poslechnul a vstal. „Sundej si to“ řekla mu, jak nejvášnivěji zvládla předstírat a ukázala na jeho strakaté kalhoty. Purgas na ní chvíli nechápavě hleděl, avšak tentokrát mu nemusela Meg poradit – což se právě chystala udělat – a po chvíli si začal své kalhoty rvát dolů. Kdyby jeho penis oplýval možností myslet, nejspíš by si usmyslel jaké to má štěstí, že už se nemusí mačkat na mužovy kalhoty a může se pořádně nadechnout. Dívka začla mužův penis třít. Purgasovy svaly ochably a tentokrát začal vzdychat on sám. Dívčiny ruce byly malé a jemné. Po chvilce cítil jak jeho semeno opuští útruby penisu. Purgas se cítil jako by právě ovládnul celý svět. Ne. Cítil se mnohem lépe. Měl pocit, že se může dotknout hvězd a mlhovin tam nahoře.
„Ach to bylo úžasné!“ Vykřikl s kalhoty u kolenou. Jeho ústa se vytvarovala do širokého úsměvu. „A taky rychlé.“ Prohodila Meg, jejíž prsa se právě teď houpala v divokém rytmu. Purgas si jí však vůbec nevšímal, jelikož právě teď mu patřil celý svět. Odhrnul si své hnědé dlouhé vlasy z čela a promluvil k Olívii, jenž právě teď po hrudníku a prsou stékalo semeno mladého dřevorubce.
„Chci ještě! Ještě jednou, u bohyně, ještě jednou! Já tě miluji Olívie!“ Ač měla Meg v již několikátý mužkský úd za tuhle noc a intenzivně u toho vzdychala, vyprskla smíchy. Purgase to však vůbec netížilo, jen se díval s úsměvem na Olívii a mezi nohama se mu mezitím kýval ochablý penis.
Enten già Iyaga ukuphela hadda wengi pomyslela si znova Olívie, avšak její úkol nebyl prozatím splněn. Nasadila tedy úsměv, který by každého chlapa dohnal k tomu, že by před ní padnul na kolena. „Když je to tvé přání ty můj milý cizáku.“ Pak uchopila jeho hlavu, dotýkala se jeho vlasů a přitáhla si ho k sobě. Poté si její jazyk probojoval cestu do mužových úst. Purgas cítil, jak jeho penis opět nabírá na síle, jeho ruce opět dřímali dívčiná prsa.
U uqobo Soberano Mirtis dej jim už pokoj. Po té co dívčín jazyk skočnil svůj průzkům v mladíkově puse, cítil Purgas, že jeho penis je připraven na další kolo. Vniknul tedy do dívky, a opatrnými pohyby nakláněl své tělo dopředu a dozadu. Jakmile si ošahal tuhle techniku, tak přidal na tempu. Dívka předstírala rozkoš, jak to jen nejlépe dokázala, vzdychala – Purgas též, akorát bez jakéhokoliv předstírání a svýma rukama hladila hruď Purgase – ten jí naoplátku mačkal ještě zuřivěji prsa. „Jen jí nandej, roztrhni jí ten její vak!“ Začala se opět ozývat Meg, která právě cítila mužský jazyk na své vagíně, a dál povzbuzovala mladíka. Ten vskutku přidal na tempu a ještě úmorněji začal, mačkal dívčina prsa a taktéž jí začal líbat na rameni. Pak jí do ucha zašeptal „Já tě vážně miluji Olívie.“ Ta jen otráveně obrátila oči v sloup. Ale její úkol u tohodle mladíka již byl splněn. Buď pochválen samotný Soberano Mirtis. Purgas za následující čtyři minuty opět dobyl celý svět. Poté mu dívka řekla, že vypadá zmoženě a přitom mu hladila krk. „Měl by ses jít něčeho napít, aby mohl pokračovat ty můj sladký cizinče.“ Purgas jí poslechnul – pochválen buď Soberano Mirtis za naivitu těhle vesnických chlapců, pomyslela si s úlevou Olívie - zvedl své kalhoty a vydal se něčeho napít s vidinou toho že se co nejrychleji vrátí k své milované. Došal až k jednomu stánků, jenž obsluhoval starý plešatý muž, jehož oranžovo-červený plnovous šahal až k zemi. Muž nabídl Purgasovy dřevěný kalich, ve kterém se leskla zlatavá tekutina. Mladík to tedy do sebe, jak se u nich doma říkalo, vstřiknul. Zlatá tekutina mu propálila celé tělo a hlava se mu začala točit. Nohy se mu podlamovali, sedl si tedy na zem a svou hlavu jenž zachvátila bolest, schoval ve svých dlaních. Já chci mámu, to bolí, to tak bolí. Nakonec usnul a probudil se až v tom pruhovaném šapitu jenž měnilo barvu. Nevěděl, jak se tam dostal, ale bylo mu to jedno, představení ho uchvátilo, on zapomněl na všechno, co tomu předcházelo. Až doteď, dokud si znovu nevzpomněl na Olívii.
V hledišti to opět mohutně zahučelo, pár lidí i vykřiklo. To vytrhlo Purgase z myšlenek a opět se začal věnovat představení – myšlenky na odchod zmizely stejně jednoduše, jako přivály. Pak spatřil, jak tělo bez hlavy padá k zemi, avšak bez jedné nohy. Mladík, jenž pochodoval a salutoval s puškou, teď vruce držel meč, jenž byl celý od krve – stejně jako písek.
