Kultovní série se vrací. Hýčkaná legenda Sida Meiera se odpoutala od povrchu zemského a přenáší veškerou akci do vesmíru, do budoucnosti, do války, k Civilizaci tak jak jí neznáte.
Dlouhých 23 let uběhlo od doby, kdy světlo světa spatřil první díl asi nejznámější série tahových strategií historie. Od té doby se systém hry prakticky nezměnil, přesto i dnes působí svěže, komplexně a především neomylně baví. Civilizace je prostě nadčasová záležitost. Ale i sebelepší hra se nemůže zastavit na místě. Stále je třeba posouvat se kupředu. A stejně tak jsou nutné i zlomové momenty, kdy hra postoupí o krok kupředu, o stupínek výše. Takovéto “zlomové” tituly můžou hru vystřelit do nebes (Grand Theft Auto III), udržet jí nad vodou (Tomb Raider: Legend), nebo naopak neúprosně skopnout a rozlámat páteř (Alone in the Dark). Nuže, do takového bodu nyní dospěla i Civilizace. A tím zlomovým titulem se stává Beyon Earth. Pojďme Civilizovat vesmír!
Civilizace byla a je (a bude) 4X hra. Čili hra stavějící na čtyřech základních činnostech. EXplore, eXpand, eXploit, eXterminate (objevit, rozšířit, využít, vyhubit). S nadsázkou se tedy v hrách tohoto typu chováte tak, jak to lidská civilizace umí nejlépe. Objevíte neznámou planetu, rozšíříte sem svůj vliv, zaberete území, možné zdroje vytěžíte do mrtě a zničíte vše, co se vám pokusí vaše snažení znemožnit. Tím se dostáváme k jádru věci. Civilizace vždy na tento pevný základ nabalila nesmírně atraktivní prvek vývoje lidské Civilizace. Od kyjů jste se tedy dostali přes meče a střelný prach k nukleárním zbraním. Od jeskyní, přes hrady, až k základnám. Od kamenů, přes trebuchety k tankům. Nové pokračování ale mění vše. Zapomeňte na nudnou matičku Zemi. Nekonečno čeká.
Hned z kraje hry je ale jasné, že Civilizace je pořád taková, jakou ji známe. Ocitáme se v novém světě. Neznámá planeta je neotřelá, zajímavá, a hlavně nehostinná. Úkol je jasný. Vybudovat fungující civilizaci schopnou přežití v nových podmínkách. Opět stavíme na hexagonech, opět stavíme města, těžíme, pořizujeme jednotky, objevujeme. Vše při starém. Jedinou výraznější odlišností je přítomnost obydlené orbity. Ta ale zatím v alpha buildech do hraní příliš nepromlouvala.
První velká změna. Technologický strom. Zapomeňte. Z Technologického stromu se stala Technologická pavučina. Vzhledem k trochu odlišnému způsobu, jakým hra zachází s časem, musel zmizet jednosměrný vývoj směrem vzhůru k vyspělejším zítřkům a přichází obří síť rozhodnutí, možností kudy se ve vývoji vydat. Co s každým tahem vyvinout. Nová Civilizace vymezuje tři směry: Purity, supremacy a harmony (čistota, superiorita, harmonie). Každá symbolizuje odlišný způsob rozšíření. Purity zvolí hráči “milující vůni napalmu po ránu”. Řev tanků, rachtání pušek, stříkající krev. Zničit všechen odpor, domorodci nemají nárok na přežití. Taková je filozofie čistoty. Superiorita funguje odlišně, byť přebírá některé prvky. Opět nejsou domorodci bráni jako rovnocenní. Na rozdíl od odstranění jsou ale podrobeni. Superiorita je cesta maximální dominance, zastrašování. Touto cestou se navíc rychle dostanete k těm nejlepším a nejvyspělejším technologiím. Poslední možností, kterou budou pravděpodobně volit pacifističtější nátury, je harmonie. Proč vyvolávat svár, když je možností prospěšná symbióza? Válka je pro tatary. Láska, mír a vzájemná pomoc. To je to naše.
Důležitým prvkem hry jsou opět rozdílné názory jednotlivých lidských národů. Ti si obsazování planety představují tak, druzí onak. Tím pádem každé vaše rozhodnutí (kterých budete během hraní činit obrovské množství) může vyvolat rozkol. Pokud si tedy chcete udržet dobré vztahy se všemi sousedy, je třeba u hry přemýšlet dopředu a předvídat důsledky. Na druhou stranu, pokud se tímto nechcete zabývat, nic vám nebrání v tom, pohrozit protestující zemi sankcemi.
Častou výtkou mířenou k předchozím dílům byla neohrabanost diplomacie. Bylo mnohem jednodušší nepřítele pořádně podrtit, než se zabývat nepříliš pružným systémem vyjednávání. Vývojáři slíbili zlepšení. Jestli se sliby vyplnily? Těžko říct. Stále je mnohem jednodušší a zábavnější nepřítelovi znepříjemnit život než se snažit o mír. Navíc jsou teď vojenské možnosti rozmanitější. Můžete si tedy užít pořádné taktické orgie při strategickém frontálním útoku. Stejně tak se však můžete na nepřítele vrhnout klasickým “Hrrr na ně” stylem a pěkně po Zergsku rozmetat poctivě budovanou obranu obrovskou masou tvrdé vojenské síly. Pokud se i přesto chcete vydat cestou striktního vyjednávání, stále nechybí možnost obchodních cest a rozšiřování vlivu. To se vyplatí především při přítomnosti takzvaných stanic, novinky v sérii. Stanice vznikne, když se partička vašich obyvatel rozhodne zřídit vlastní “usedlost”. Stanice nestojí na úrovni měst, ale interakce s ní je podobná. Můžete obchodovat, komunikovat nebo válčit.
Novinkou oproti předchozím dílům jsou zmínění mimozemští domorodci. Ti jsou mnohem nevyzpytatelnější, krvežízniví a dokáží nemile překvapit. Můžete tedy čekat útoky vetřelčích válečníků, snažících se zničit vše, co jste na jejich domovské planetě pracně vybudovali. A jak již bylo řečeno, je jen na vás, jestli odpovíte adekvátní silou, útočníka vyhubíte, nebo se naopak pokusíte zjednat klid. Obecně jsou tedy domorodé síly mnohem útočnější a nebezpečnější než dříve. A to je jen dobře.
Vraťme se ale ještě na chvíli k rozhodnutím, které na vás při hraní čekají. Vzhledem k různým možnostem rozvoje vaší civilizace je často třeba se rozhodnout, jaké instituce pořídíte. Někomu se vyplatí vybudovat pokročilou chemickou laboratoř, někdo naopak ocení přínos supermoderní vojenské základny. A ani po výstavbě ještě není konec rozhodování. Někdy je třeba se ještě postarat o podrobnosti týkající se provozu.
Nakonec jsem si nechal velice důležitou složku hry. Grafickou prezentaci. Ano, technicky nejde o žádné grafické žně, i tak je však okolí nesmírně pohledné. Barvy, detaily, rozmanitá vegetace a příjemná plasticita prostředí, to vše pracuje na jedničku. Design staveb, měst a jednotek je klasicky sci-fi, žádné překvapení nás tentokrát nečeká. Vše je ale dostatečně detailní a především mimozemské jednotky někdy vypadají opravdu k světu.
Tím bychom měli shrnuto to, co bylo zatím možno z prvních pár desítek tahů vyčíst. Jak nakonec vše dopadne, se dozvíme až na podzim, kdy hra vychází. Zahrát si jí budou moci majitelé PC s Windows, Mac OSX nebo Linuxu.
