Dark Souls 3 - Season Pass pod drobnohledem

The Ringed City, druhé DLC pro třetí a poslední díl série Dark Souls před týdnem spatřilo světlo našich pevných disků a úspěšně v našich duších šíří lásku, radost a blahodárný klid (AKA pocity zmaru a frustrace).

A protože každý nový přírůstek do portfolia studia FromSoftware je na herní scéně tak trochu událost, je to skvělá příležitost se společně s nejnovějším DLC ohlédnout i za jejich předchozím počinem. Tak si oblečte svou oblíbenou zbroj, posaďte se k ohništi a můžeme začít. Jste připraveni?

Ashes of Ariandel

Datum vydání: 24. října 2016 / Cena: 14,99 €

Ashes of Ariandel vyšlo 24. října minulého roku jako první ze dvou toužebně očekávaných dodatků Dark Souls III. A co že nám to vlastně přineslo nového?

„O laskavost tě požádám. Má paní žije ve studeném světě Ariandel Potřebuji, abys jí ukázal plamen. Skutečný plamen, který spálí hnilobu.“

Hra vás po krátkém a již klasicky mnohoznačném monologu přenese do tajemného, malovaného světa Ariandel. Po zapálení prvního ohniště se před vámi rozprostře sněhem pokrytá krajina plná rytířů připomínajících Vikingy, smeček vlků a podivných, ženské postavy evokujících stromů. Zmrzlá zem křupe pod nohama, vítr si se skučením pohrává s padajícími vločkami sněhu a v husté vánici jen tušíte obrysy svých protivníků. Takhle se, prosím pěkně, nastavuje hutná atmosféra hned na začátku nového putování.

Nové lokace se jednoznačně povedly. Od úvodních promrzlých planin se kolem rozpadlé věže probojujete až k podivné vesnici obydlené vypelichanými ptačími lidmi, proběhnete menší lesík na kraji skalnatého útesu a podíváte se i do tmavého sklepení, ve kterém se z každého koutu ozývá zlověstné tiché bzučení…

Navzdory skvělému designu úrovní právě zde tkví největší mínus celého DLC - jeho délka. I když je lokací v celkovém součtu poměrně dost, není problém to celé proběhnout během hodiny až dvou. Délka je ovšem ve světě Dark Souls relativním pojmem, hodně záleží na nabušenosti vaší postavy, vašich bojových schopnostech a - v první řadě - na čase stráveném u bossů.

YOU DIED

Ashes of Ariandel sice nabízí jen dva bosse, ale zato velmi výživné a každý souboj je vícefázový. Nebudu prozrazovat, co vás v nich čeká, ale věřte mi, že to není zrovna procházka růžovým sadem a užijete si s nimi spoustu zábavy (čti utrpení). V případě toho druhého byl můj gamepad po mnoha marných pokusech velmi blízko k rozmlácení o konferenční stolek. A to jsem v jádru flegmatik.

DLC přináší již tradičně několik nových zbraní, kompletních brnění, spoustu materiálů pro upgrade výbavy, pár nových kouzel pro klasické mágy a i pro pyromancery. Pokud se vám ale žádná nová zbraň nebo kouzlo nezalíbí, nemusíte je používat. Vystačíte si bohatě s výbavou ze základní hry.

Undead Match

Největší novinkou stahovatelného obsahu je bezesporu PVP aréna - zde pod názvem Undead Match. Hra vám nedá nic zadarmo, rovnou zapomeňte na to, že se po instalaci DLC aréna automaticky odemkne a můžete se směle pustit do klání s ostatními hráči. Ne, to opravdu ne. Nejprve se musíte probojovat k prvnímu bossovi, porazit ho a posléze spálit jeho popel u ohniště ve Firelink Shrine. Teprve poté si můžete vzít svoji oblíbenou zbraň a vyrazit se mlátit hlava nehlava s ostatními lidmi. A že je to zábava!

Módů je několik - můžete se zúčastnit úctyhodného duelu jeden na jednoho, případně bojovat proti sobě v týmech, nebo se vrhnout do davového chaosu ve stylu všichni proti všem až pro šest hráčů. Výhrou si nejen zvyšujete sebevědomí, ale také vám přibývají hezčí a drsnější ikonky vedle vašeho jména, které na první pohled značí, že mají protivníci co do činění se zkušeným hráčem. A… to je všechno.

A to je podle mě největší problém arénových soubojů. Hra vám nenabídne žádnou motivaci se zúčastnit, nebo být tím nejlepším bojovníkem. Přitom invaze reálných hráčů v podobě rudých fantomů v rámci běžné hry přináší úžasné momenty plné napětí a v případě vašeho vítězství i duše (rozuměj zkušenosti) navíc. Na konci zápasu v Undead Match nedostanete ani jednu jedinou dušičku, žádnou novou výbavu, prostě nic. PVP aréna tedy nabízí pouze nejrychlejší a nejpohodlnější způsob, jak poměřit síly s ostatními hráči. Je to bezesporu zábava, ale plně chápu, že spoustě lidí celý Undead Match může připadat bezúčelný.

Ashes of Ariandel je i přes pár nedostatků velmi slušný přídavek k již vynikající hře. Jedinými negativy jsou jeho délka, neexistující systém odměn v rámci soubojů v PVP aréně a v době vydání jejich občasná nestabilita. Za 14,99 € si ale užijete zábavy víc než dost.

Hodnocení: 7/10

The Ringed City

Datum vydání: 28. března 2017 / Cena: 14,99 €

Od vydání Ashes Of Ariandel už uběhlo více než půl roku a do rukou se nám konečně dostává druhé a poslední DLC Dark Souls III - The Ringed City. Podívejme se tedy, jakou lahůdku si pro nás Hidetaka Miyazaki a jeho studio FromSoftware připravil tentokrát.

„No podívejme, ty to máš v hlavě srovnané. Je skvělé potkat spřízněnou duši, na tomhle zatraceném útesu.“

Už samotný název naznačuje poměrně výraznou změnu prostředí a musím říct, že prvních pár sekund je minimálně po vizuální stránce skutečně strhujících. Po několika krocích od startovního ohniště se vám naskytne ohromující výjev jak z kubistického obrazu nějakého pološíleného génia. Popelem zpola zasypané trosky města se překrývají, prorůstají do sebe pod nepřirozenými úhly a z pokřivené architektury lze vyčíst dávno zašlou slávu kdysi honosné metropole. Mimochodem zde můžete spatřit i povědomé ruiny lokace z Dark Souls II.

Je třeba si hned na úvod říct, že obtížnost oproti základní hře poskočila o několik bolestivých stupínků. Procházel jsem hrou se svým charakterem na New Game +3, a přestože jsem si myslel, že jsem ostřílený veterán, hra mě vyváděla z omylu až nepříjemně často. Onen proklatý rudý nápis YOU DIED jsem v prvních hodinách hraní viděl častěji, než bych vám (a hlavně sobě) byl ochotný přiznat.

Andělé a démoni

Zapomeňte na to, že by vás někdo šetřil, velmi brzo se dočkáte prvního přepadení ze zálohy početnou skupinkou po zemi se plazících neřádů a to je teprve začátek! Často se dostanete do situace, kdy bojujete proti početné přesile s více typy protivníků najednou. Při prozkoumávání první lokace jsem se dostal do zběsilé bitvy, na kterou se díky mému taktickému a do nejmenšího detailu promyšlenému úprku neustále nabalovali další a další nepřátelé, chaos se stupňoval a než jsem se nadál, stál jsem s minimálním zdravím a poslední uzdravovací lahvičkou vedle dalšího ohniště. Má důstojnost sice utrpěla, ale dostal jsem se o něco dál. A to je v Dark Souls občas velké vítězství.

Do paměti se vám nepochybně zaryje brzké setkání s anděly. Bohužel se ale nejedná o ty sympaťáky se zlatými kadeřemi, které běžně doprovázejí Mikuláše. Andělé v Dark Souls neslyšně poletují v oblacích a jakmile vás jenom koutkem oka zmerčí, za zlověstného křiku vás zasypou kulometnou palbou paprsků, která vás pošle pod kytičky rychleji, než řeknete Miyazaki. Zbývá jen vyčkat, než se anděl na chvíli otočí a vy se můžete proplížit zase o kousek dál, což je v Dark Souls poměrně neokoukaný přístup a dodává této části hry zajímavou dynamiku. Dynamiku plnou nenávisti a hlasitého klení. Andělů se naštěstí dá zbavit, stačí jen zabít parazitickou bytost, která jim propůjčuje životní sílu. Ale samozřejmě ji musíte nejdřív najít a není to zrovna snadné. Jak jinak.

The Ringed City obsahuje spoustu nových typů nepřátel, (objeví se i pár starých známých), nešetří novými kouzly, zbraněmi a brněním, přihodí dokonce i pár vylepšených verzí starých známých prstenů (Ring of Favor +3 FTW!). V původní hře poměrně vzácné titanite chunky, které se používají k upgradu zbraní až na úroveň +9, v tomto rozšíření nacházíte dost často, což je příjemné.

Největší předností nového obsahu je ale podle mého názoru design úrovní a bossů. The Ringed City a jeho okolní oblasti vypadají naprosto úžasně a až se budete probíjet jeho ulicemi, nejednou se zastavíte a budete se kochat stísněnou gotickou architekturou. Ta křivolaká schodiště, starobylé chrámy, polorozpadlé ulice prorostlé kořeny a květy posetá nádvoří z hlavy jen tak nedostanete. Jednotlivé lokace také působí mnohem otevřenějším, členitějším dojmem a jsou často značně rozlehlé, plné zkratek a odboček.

Bossové aneb krásné utrpení

Bossové si rozhodně zaslouží samostatnou kapitolu. Kdykoli se s někým začnu bavit o jakémkoli díle série Dark Souls, je jen otázkou času, kdy se řeč stočí na bosse a legendární souboje s nimi, alfu a omegu celé hry a zdroj frustrací milionů hráčů.

The Ringed City nabízí hned čtyři (z toho jeden je nepovinný) a rozhodně to nejsou žádná ořezávátka. Kdybych je musel k něčemu přirovnat, pravděpodobně by to byl spíše mlýnek na maso. Obrňte se trpělivostí a připravte se na spoustu umírání, možná si dopředu uvařte nějaký ten čaj na uklidnění. Bude se hodit.

Když pomineme jejich obtížnost, všechny boss fighty vyčnívají svojí vizuální stránkou a atmosférou. Až budete za zvuků dramatické hudby doprovázené hlasitými chorály kráčet vstříc dost možná rychlé smrti, s prvními výpady bosse vám tep vyletí až do nebes k těm proklatým andělům.

Souboje s bossy v Dark Souls jsou obyčejně velice obtížné a každá chyba vás může stát život. Zároveň jsou ale férové a s trochou pozornosti odkoukáte protivníkovy útoky. S každým dalším pokusem se budete zlepšovat a učit se, jak ho přelstít. To vše platí i v The Ringed City, tedy s jedinou výjimkou. Hra totiž v jednom utkání do role bosse přivolává reálné hráče, takže každý váš pokus o jeho zdolání je unikátní. Nikdy tak nevíte, jakou bude mít právě přivolaný hráč výbavu, zbraně, nebo taktiku, což naprosto staví na hlavu výše zmíněný standardní princip. Za začátku se mi tento přístup moc nezamlouval, ale nakonec celý souboj působí originálně a přináší notnou porci svěžesti do zatuchlé katedrály, ve které se konfrontace odehrává.

V některých soubojích vás kromě obtížnosti pořádně potrápí také kamera, zvlášť u zápolení s bytostmi, které vás několikanásobně převyšují. Občas jsem kvůli zběsilým kamerovým prostocvikům neviděl prostě nic. Výhled mi zakrývaly neidentifikovatelné části obřích monster a já uprostřed toho chaosu mačkal tlačítka podle intuice a doufal, že se z toho nějak vymotám živý. Bojovat s tuhým bossem a zároveň i s kamerou prostě není nic, po čem bych toužil. Návalu euforie v okamžiku vašeho hrdinného vítězství se ale opět nic nevyrovná.

Ještě by stálo za zmínku, že do multiplayerového klání Undead Match přibyly dvě nové arény, které vám budou připadat povědomé, pokud jste poctivě prošli základní hru. Mít na výběr ze tří prostředí je určitě fajn, ale potěšil by klidně i nějaký nový herní mód. Neříkám, že v Dark Souls nutně potřebuji hrát “capture the flag”, ale tak trochu jsem doufal, že FromSoftware přijdou ještě s něčím novým. Škoda. Na druhou stranu, když se podíváte na rozsah celého DLC, myslím si, že nové módy či mapy v PVP nikomu chybět nebudou.

Nebojte se temnoty

Dostali jsme se skoro ke konci našeho putování recenzí, v dáli už září mihotavé světlo posledního ohniště a já musím říct, že přídavek The Ringed City je opravdu parádní. Je to uspokojivé zakončení posledního dílu série, které vás okamžitě pohltí vynikající atmosférou a nádherným designem úrovní, které je radost prozkoumávat. Navrch přihoďte vysoko nastavenou laťku obtížnosti a vyjde vám balíček, který vás zabaví klidně na desítky hodin. Co víc si na závěr přát?

Hodnocení: 9/10

Poslední rozloučení

Na úplný závěr bych rád krátce porovnal obě DLC navzájem. V obou případech se jedná o výborná rozšíření, která nadále rozvíjejí mytologii celé série a mají v ní své pevné místo. Nemluvě o tom, že obě DLC na sebe v podstatě navazují a lze je vnímat i jako ucelený příběhový oblouk.

Ashes of Ariandel ovšem s odstupem času a pod světlem dodatku The Ringed City poněkud bledne. Nejnovější rozšíření nabízí za stejnou cenu mnohem více obsahu, propracovanější design úrovní a vskutku impozantní boss fighty. Nechápejte mě špatně, Ashes of Ariandel jsou rozhodně nadprůměrným DLC. Kdybyste si ale s nožem na krční tepně museli vybrat, jednoznačně doporučuji The Ringed City. Toto dilema se dá samozřejmě šalamounsky obejít zakoupením Season Passu, který vám za 24,99 € zajistí přídavky oba, což už je nabídka, které je těžké odolat.

Obě DLC nabízejí možnost se zřejmě naposledy ponořit do světa Dark Souls a důstojně se rozloučit s legendární herní sérií. Pokud jste fanoušky Dark Souls, nebo prostě máte rádi výtečné akční RPG, neváhejte. Vezměte meč do rukou a proklestěte si cestu světem Hidetaky Miyazakiho. Stojí to za to. A když vám bude připadat, že už nemůžete dál, ještě jednou, naposledy, si v tichosti odpočiňte u ohniště.