Předevčírem se na internet dostalo očekávané demo hororové akce Dead Space 2 a my jsme jej nemohli ponechat stranou. Pojďte se podívat, zda to za to stálo.
Isaac Clark má prostě smůlu. Nejen, že se jako obyčejný inženýr v prvním dílu vetřel do akce, nad kterou by kroutil hlavou i Chuck Norris, ještě navíc po záchraně získal do vínku halucinace a záchvaty paniky. Ono by to ani nebylo tak hrozné, pokud by život dál pokračoval v zajetých kolejích. Jenže Isaac má to štěstí, že se probere na stanici, která se řítí do průseru. Velkého.
Starý dobrý vesmír
Vesmírná stanice The Sprawl patří mezi ty více prosperující kolonie. Ostatně, mini-městečko nabízí vše, co by cestující vesmířan potřeboval. Právě zde se probouzí Isaac. Jeden by čekal, že má to nejhorší za sebou, ovšem halucinace jsou svině, a mrtvá přítelkyně tak hrdinovi nedává spát. Isaac přežil, nikoli však psychicky. A jako na potvoru si zrovna tato stanice ukrouhla kousek z tajemného mimozemského artefaktu, který to všechno začal. Už asi chápete, kam s tím míříme.
Kontrolu nad našim přeživším získáme v době, kdy se cosi událo. Demoverze chytře ututlává, co přesně a my se tak jen dozvídáme, že nás zachránila jakási ženština a my ji musíme za každou cenu najít. Zarytí „deadspacané“ se tu budou ihned cítit jako doma. Ovládání, inventář i herní mechanismy vypadají na chlup stejně, akorát vše podstoupilo menší facelifting. O něco pohodlněji se nyní Isaac i ovládá, kamera reaguje svižně a vůbec nenastává problém z prvního dílu, kdy jste často zařvali kvůli tomu, že otáčení trvalo ukrutně dlouhou dobu. Zařvali v přímém i přeneseném smyslu.
Běžíme do kaple
Demoverze je bohužel dosti krátká a v zásadě vás nechá okusit pouze krátké hrátky ve stavu beztíže, klaustrofobické koridory mrazící laboratoře a nakonec také kostel, kde se vaše snažení uzavře. I za tak krátkou dobu však člověk dostane přehled o tom, že bude Dead Space 2 podstatně akčnější, než jeho předchůdce. Nelze hodnotit z několika mála minut hraní, avšak člověk dostává pocit, že se nyní hororové a lekací momenty koncentrují na velikost a hrůzostrašnost potvor a v neposlední řadě také na tom, jakým ohavným a brutálním způsobem vás roztrhají tentokrát.
To však neznamená, že by si člověk nenadělal do plenek. Už samotné „nástupy“ necromorphů, kdy vám jeden vpadne do zad a dva vyrazí na přední frontální útok, stojí za to. Člověk se pak musí sakra otáčet, aby neskončil jako žrádlo pro psy. Tady příjde velmi vhod rychlá reakce ovladače, takže není problém dirigovat krvavou symfonii tak, jak se vám zlíbí. Jak inventář, tak léčení máte pod palcem a do vizuálně hezkého hologramu tak vůbec nemusíte. Jistě nemusím připomínat, nakolik frustrující byly situace, kdy se člověk musel vydávat do nepauzovaného menu i během šarvátek. Děkujeme tedy i za tuto možnost. Změnu k lepšímu pocítíte také ve stavu beztíže, kdy máte postavu plně pod kontrolou a již nejste vázáni na několik předdefinovaných manévrů. Tomu se přizpůsobují také nepřátelé a puzzle, takže si tentokrát plachtění užijete o něco více. Demoverze nabízela pouze menší hádanku v podobě správného sestavení reaktoru umělé gravitace, kde jsme museli využít našeho stázového přístroje. Poté už jen stačilo skočit a plachtit na svobodu.
Demo stihne představit také několik interaktivních cut-scén, které byly k vidění ve videích. Jedna z nich je již klasické přetahování o život s obrovským mutantem, jenž vás tahá za nohu (s pistolí je to mnohem těžší, než jsme mysleli). Druhá pak zběsilé uhýbání kulkám v rozhledně, načež Isaac propadne šachtou, kde také demo končí. Osobně se mi tzv. quick-time momenty velmi líbí, protože mají skvělý filmový nádech a dobře doplňují jinak rozvláčnou akci třesoucích se kolenou. Ačkoli je nabídl již předchůdce, zde mají o nějaký ten náboj víc. Palec nahoru.
Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet
O audiovizuálu nelze říci nic, než chválu. Ostatně právě na zvukové stránce stojí a padá většina atmosféry hororových titulů, Dead Space pak především. Běhání v kanalizacích, chroustání v dálce, syčení trubek, zrychlené dýchání hrdiny, tady si s vašimi nervy pohrávají rádi. Ve většině případu právě proto pak ony překvapující výjevy v podobě necromorphů působí tak strašidelně. Ne protože by vypadali tak strašidelně, ale protože vám vývojáři půl hodiny předtím hrají na nervy zvukovou kulisou. A tomu se říká talent.
Grafická stránka pak spíše podtrhuje onu hrůzu, co se odehrává na obrazovce. Tím myslím především neuvěřitelně názorné a brutální situace, ať už někomu ustřelujete končetinu, či si pro změnu necromorph podá vás. Jde z toho mráz po zádech a další hraní jen umocňuje strachem. A o tom šlo vývojářům především. Zvláště mě pak potěšily ostré textury, díky kterým vypadá výsledné dílo opravdu vypiplaně.
Vzhůru na plac
Po několika minutách strávených v kůži Isaaca Clarka můžeme říci jen jediné. Chceme více. Druhý díl možná neušel tak dlouhou cestu a nepředstavuje natolik originální pojetí hororu, jak tomu bylo u předchůdce. Jen pokračuje ve tradici strašáků a k tomu přidává ještě více brutality, akce a opotřebovaných plenek. Už se těšíme.
