DiRT 3 – na vlně špinavých blatníků

Pomineme-li nejnovější závodní odvětví studia Codemasters s názvem DiRT, byla série Colin McRae vždy zárukou kvalitních rallye závodů skrze úzké lesní cesty po celém světě. Tak to bylo léta a to jsme také zbožňovali. Pak přišel DiRT a nabídl sice osvěžující, ale drastický odklon od zajetých cestiček. Druhý díl slavil stejně velký úspěch, ale autokrosové závody na zaprášených okruzích už začaly tak nějak pálit oči. Až do doby, co byl oznámen díl třetí a s ním i návrat k šíleným rychlostem a uzounkým serpentinám v horách. Sláva.

Do lesa i na okruh

Nenechte se však zmást, DiRT 3 nabízí natolik širokou škálu závodů, že by se tu nenudil ani sám Colin. Codies si v zásadě sedli ke stolu, hrábli do šuplíku rallye a autokrosu, přidali špetku novinek, a když už to chtěli zabalit, někdo vrazil do kanclu a nabořil stůl štosem papírů s multiplayerem. Přece to už nebudeme třídit znovu, no ne?

Kariéra vás tak protáhne několika sezónami, každá z nich sestává z několika turnajů, co se pro změnu dělí na čtyři (většinou) závodní disciplíny a finále. Nemusíte se bát, že byste museli nutně celý turnaj civět na zasněžené Norsko, závody jsou povětšinou chutně namíchané z různých částí světa, takže variabilita je tu bohatá. Navíc tu téměř každý druhý závod narazíte na změnu jeho druhu. Jednou si sednete do mocných džípů a proženete se pouští v Keni, podruhé zase naskočíte do Fordu Fiesty a zaprášíte okruh v Monaku. Nestačíte mrknout a už brázdíte úzké lesní cesty ve Finsku či zasněžené začátky v Aspenu.

Jak už jste asi pochopili, vrací se k nám všemi milované rallye závody, kdy se v naleštěných bourácích řítíte závratnou rychlostí mezi stromy a v uchu slyšíte pískot spolujezdce. Zkrátka zážitek, co nám tak dlouho chyběl. Rallye je zpracována na jedničku a opravdu jsem po projížďkách některými klasickými trasami utrousil slzu. Jen by to příště chtělo více klasického rallye. Rozhodně bych ale nemohl opomenout autokros a klasické závody po okruhu s několika druhy povrchů, což příjemně osvěží a dá vzpomenout na ty podstatně novější díly z dílen Codemasters.

Aby se ale neřeklo, že se tu recykluje obsah, přidalo studio do vínku ještě úplnou novinku – soutěž Gymkhana. To je v zásadě freestyle v oblíbeném plecháči, který je na hony vzdálený tomu, co od rallye závodů očekáváte. Budete tu točit smyky kolem tyčí, rozbíjet plastové robotické sochy, skákat jako o život a dělat další skopičiny, za které vás publikum bude milovat. To vše většinou za body a umístění. Musím uznat, že chce naučení některých triků velký cvik a mnozí budou své neumění dávat za vinu ovladači. Připravte si jich více, ano? Právě to je ale nádhernou ukázkou variability, která dělá z DiRT 3 opravdu závodní hru pro každého. Vemte si to jako takový závodní sand-box.

Když já chci Subaru mami!

DiRT se nám tentokráte vydal cestou nových možností a zahazuje zažitou šablonu, kde si hráči postupně kupují nová auta. Zde zkrátka odvádíte v kariéře skvělou práci, za níž dostáváte body, jež vám navyšují reputaci. Čím větší reputaci budete v závodním světě mít, tím více automobilek a marketingových kravaťáků se o vás bude zajímat. Aniž byste tak utratili jediný cent, budete mít ke každému závodu k dispozici fůru aut, často rozdělených do několika dekád. To jednak nutí hráče se soustředit na něco jiného, než jen hromadění garáže, druhak nabízí k požitku opravdu slušný seznam vozů a věřte, že si budete chtít vyzkoušet všechny. Nebo alespoň své oblíbence. Vozový park čítá desítky zmámých značek a potěší i zahrnutí skupiny B, která byla po četných smrtelných haváriích v rallye zrušena.

Časté změny vozů vám dají pro změnu okusit model řízení a rozdíly, které mezi jednotlivými automobilkami jsou. Codies naštěstí nezklamali a nabízejí svou oblíbenou kombinaci realistického modelu, který vás dokonale prověří, aniž by zbytečně trestal vaši nepozornost. Před každým závodem si navíc můžete nastavit kompletní přizpůsobení, které vyhoví jak úplným začátečníkům, tak profesionálních řidičům, kteří k DiRTu nesmí bez volantu ani usednout. Po početných závodech tak musím konstatovat, že ačkoliv má DiRT k reaslistickému simulátoru daleko, skvěle trefuje hranici mezi realismem a zábavou, o což jde především.

S kámošem se to lépe táhne

Když už proletíte kariérou a omrzí vás vylepšování vlastního času, můžete se vrhnout do multiplayeru, který je připraven jak na příležitostné, tak pořádné řidiče. Multiplayer online obsahuje takřka všechny závody ze singleplayeru, tudíž můžete s celým světem soutěžit v rallye, motokrosu, jízdě na čas a dalších. Navíc se seznam neobejde bez odreagovaček v podobě libózní parodie na Destruction Derby.

V chumlu osmi závodníků soutěžíte v bourání robotů, přebírání vlajky či útěku od nakaženého vozu, který ten váš v případě doteku nabarví nepěknou zelenou. Největším žroutem času jsou samozřejmě jednotlivé rallye závody a časy těch nejlepších jezdců z celého světa, které se vám vysmívají. No neříkejte, že je necháte jen tak. A pokud vám to náhodou nestačí, není nic jednoduššího, než popadnout za límec kamaráda a dát si multák na rozdělené obrazovce. Tak je to správně pánové, takhle si představujeme přidanou hodnotu v závodním titulu.

Boží sníh do ksichtu

Už předchozí díly byly po technické stránce pěkné kočky (ano, v tomto kontextu jsou pěkné kočky hezká grafika), DiRT 3 ale jde ještě o kus dál. O modelech vozů nemá cenu mluvit, jsou precizní až to bolí a jejich model poškození je propracovaný do posledního letícího výfuku (ano, při nejrealističtějším nastavení můžete své auto totálně zdemolovat). Opravdový potlesk si ale zaslouží především prostředí, ve kterých se jednotlivé závody odehrávají. Ať už se jedná o slunečnou Keňu, zasněžený Aspen či zelené Finsko, každá trať působí nesmírně realistickým dojmem, díky němuž nelze než občas uhnout pohledem a podívat se po zasluněné savaně. A nabořit přitom nejbližší farmu.

S příchodem DirectX 11 efektů (ano, mluvím o PC verzi) si nelze neposvítit na nádherně zpracovaný déšť, který vám zalévá přední sklo, obrovitánskou prašnou stopu za vozy či husté sněžení, přes které vidíte sotva na pár metrů. Právě při podobném počasí a rychlostech přes 200 km/h pocítíte pravou sílu DiRTu, o nočních závodech ani nemluvě. Jedinou výtku bych směroval k neustále abstinujícímu zničitelnému prostředí okolo trati (rozbořený plot nepočítáme) a neuvěřitelně odfláknutým postavám. Ale co, fotografa nasnímaného pomocí technologie Mo-Cap opravdu nepotřebujeme. Nejlépe si samozřejmě audiovizuál vychutnáte v opakovaných záběrech, které můžete ihned nahrát na YouTube a ukázat světu, kdo je tu nejlepší řidič. Jen škoda, že se opakovačky nedají ukládat v pořádné kvalitě na disk. Snad příště.

Soundtrack se drží pouze určitých částí hry a příjemně udržuje atmosféru v menu a nahrávacích obrazovkách, kde zcela dle očekávání pouští buď taneční, rockové nebo popové skladby, mezi kterými se určitě najdou skvělé kousky. I samotné menu pak následuje tradici předchozích dílů a graficky se kroutí všemi směry, odkud se na vás spolu s textem řítí všemožná auta.

PS: Fanoušci Zeldy budou mít radost.

Závody, jak se patří

Na návrat pořádné rallye jsme čekali hodně dlouho, ale vypadá to, že je čekání u konce. DiRT 3 se sice snaží nás stále udržet v super-moderním závodním průmyslu, což dokazuje nejen Gymkhanou, ale také celkově rychlým, dravým stylem. Pod kapotou však vřou staré dobré závody na šatolině, kdy polykáte prach a řežete zatáčky téměř poslepu. DiRT 3 prostě nelze nemilovat. Nejen proto, že nás bere do dalekých let, kdy ještě letěl Colin McRae, ale hlavně proto, že to dokázal přenést do moderní podoby. A příště více rallye prosím.