Hoďte si iniciativu!
O Baldur’s Gate 3, pokračování druhého dílu z roku 2000, se mluvilo roky. Hru mělo původně vyvíjet Black Isle Studios, to se ovšem dostalo do finančních potíží a v roce 2003 bylo uzavřeno a většina klíčových zaměstnanců na to konto založila studio Obsidian Entertainment. Zkazky o vývoji Baldur’s Gate III: The Black Hound ale žily svým vlastním životem ještě roky poté, ačkoliv žádné oficiální informace k dispozici nebyly.
Práva na Baldur’s Gate patří společnosti Wizards of the coast, toliko vlastnící také práva na Dungeons&Dragons, jejichž pravidla Baldur’s Gate využívá. V roce 2014 se s Wizards of the coast spojilo studio Larian a zjišťovalo, zda by společnost nebyla nakloněna značku resuscitovat. Nakloněna sice byla, ovšem s odůvodněním, že Larian na podobný projekt není zralé, svůj souhlas nakonec neposkytla.
Larian se tak věnoval rozvoji vlastní letité značky a vydal dvě vynikající tahová RPG s názvy Divinity: Original Sin a přímé pokračování Divinity: Original Sin 2. Právě druhý díl na Wizards of the coast udělal dostatečný dojem a dlouho očekávané pokračování Baldur’s Gate Larianu přiklepli.
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina
Larian v Baldur’s Gate 3 slibuje svůj vůbec nejambicióznější projekt a z předběžného přístupu obsahujícího cca dvacetihodinový kus hry se vším všudy, není vůbec těžké tvrzení věřit. Množství dialogů, schopností i možností, které hra nabízí, je úctyhodné a plně se ukáže až pokud si hru zahrajete několikrát, pokaždé za jinou rasu a povolání.
Výběr je dost bohatý, zejména s přihlédnutím k předběžnému přístupu a vývojové fázi hry. Celkem osm ras rozličných schopností, výhod i nevýhod, šest povolání z plánovaných dvanácti s tím, že každé povolání má ještě několik specializací. Už teď je tedy možností spousta a spousta (bardy ovšem předběžný přístup zklame) a ze hry samotné je zřejmé, že výběr opravdu není žádná kosmetická rekvizita.
Jedna věc je samozřejmě odemčení specifických možností dialogu, ovšem i samotná NPC na vás budou reagovat dramaticky jinak pokud jste člověk, tiefling nebo třeba temný elf. Dokonce i potenciálně konfliktní situace se možná vyřeší jen tím, že jste si vybrali specifickou rasu a vy ani nemusíte vědět, kolika obtížným volbám jste se úplně vyhnuli. Výhoda v jedné situaci se ovšem může stát nevýhodou v jiné. Navíc je tu často zastoupen prvek náhody.
Hody kostkou jsou asi nejzjevnější rozdíl proti Divinity: Original Sin 2 a dokážou opravdu pořádně zamíchat kartami. Kde Original Sin 2 porovnávala jen absolutní čísla statistik a dle nich přisoudila úspěch či neúspěch, tam v Baldur’s Gate vždycky číhá možnost úspěchu či neúspěchu, nehledě na to, jak nepravděpodobné může jedno či druhé být. Můžete přijít o hod na který by vám stačilo hodit 2 a více. A můžete vyhrát hod za 17+. Rozvržení náročnosti hodů není ani v nejmenším náhodné a hře to přidává jednak na uvěřitelnosti (míněno fakt, že můžete být charismatičtí, jak chcete, ale to neznamená, že nemůžete mít smůlu) a jednak ji to opravdu hodně posouvá blíže ke stolnímu „dračáku“.
Výhoda v jedné situaci se ovšem může stát nevýhodou v jiné.
Budete-li chtít přesvědčit tvrdohlavou a odhodlanou strážkyni, aby propustila svého zajatce, připravte si pořádnou porci štěstí (nebo meč). Pokud ale máte vysoké charisma a budete chtít přesvědčit ne zrovna bystrého skřeta, že opravdu udělá lépe, když vás nechá projít, pravděpodobně uspějete. Kromě těchto dialogových hodů, které si sami řídíte, se ve hře hází i automaticky v rámci soubojů a někdy i mimo ně, pokud vaše družina např. jde po kluzkém povrchu. Pro milovníky rychle odsýpajících her nemusí být dvouminutový průchod přes rozlitou břečku to pravé, ale jiní množství takových detailů jistě ocení.
Quicksave a quickload, kamarádi do deště
Baldur’s Gate 3 není jednoduchá hra a už vůbec vám nedá nic zadarmo. Zvlášť pokud se vydáte cestou kouzelníků a dalších povolání výhradně využívajících magii, může být první seriózní srážka s protivníky rychlá a smrtící. Baldur’s Gate 3 vás nebude vodit za ruku, ale v rámci hry velmi rychle začnete odhalovat způsoby, jak ze soubojového systému vytěžit maximum. Vylézt na vyvýšeninu klidně může být rozdíl mezi výhrou a prohrou. Stejně tak vaše schopnost všímat si detailů. Sudy s hořlavinami jsou to nejmenší, v Baldur’s Gate 3 můžete protivníkovi shodit na hlavu třeba krápník a tím ho zabít jediným tahem.
Baldur’s Gate 3 vám nedá nic zadarmo.
Protivníci ale nejsou žádné muší váhy, stačí aby si hodili na svých virtuálních kostkách nějakou tu dvacítku, a vy nebo váš počítačem řízený společník bojujete o život. Hody kostkou se potom vykupujete nebo naopak blížíte ke smrti, dokud vás váš společník nepřijde postavit zpátky na nohy. Pokud si hodíte párkrát špatně, umírá postava na dobro. Jediný způsob, jak ji potom přivést zpět je využít služeb starého nekromanta ve vašem táboře, který vám vašeho zesnulého spolubojovníka či spolubojovnici rád vzkřísí, i když za tučný poplatek.
Asi jediné, co bych ohledem soubojů a celkového tempa Baldur’s Gate 3 vytkla, jsou přílišné momenty překvapení. Na rozdíl od Original Sin 2 jsem v Baldur’s Gate 3 načítala uložené pozice často. Už jen proto, že občas do souboje spadnete, ani nevíte jak (zkrátka jdete lesem a spustíte naskriptovanou scénu), a řešit rozmístění vašich postav posléze je extrémně těžké, někdy až nemožné. Rychle se tedy naučíte postupovat po rozlehlé mapě pomalu a rozvážně, protože za každou zatáčkou může číhat mozek na nožičkách, skřetí hlídka, nebo alespoň rozzuřený sovomedvěd. Ani to vám ale nemusí pomoci vyvarovat se situací, kdy jste odsouzeni k neúspěchu nehledě na to, co uděláte, a odejít zkrátka nemůžete.
Pokud si hodíte párkrát špatně, umírá postava na dobro.
Každý za sebe
Po odehrání úvodní pasáže, ve které vás unesou mozkožrouti a v naturalisticky nechutné scéně vaší postavě dají do oka larvu, se ocitáte na pobřeží uprostřed ničeho. Vidina několikadenního bolestivého procesu, kdy vás larva promění v jednoho z vašich chapadly ověnčených únosců vám nedá moc na výběr a vydáváte se najít pomoc. V rychlém sledu najdete dva až tři společníky, podle toho, jakou cestou se vydáte.
Hned po úvodní představovačce je jasné, že vám není dáno cestovat s partou sympatických dobrodějů. Půlelfka Shadowheart je možná klerička, ale zastává názor „problémy slabých a bezmocných nejsou náš problém“. Vysoký elf Astarion má vytříbenou mluvu i způsoby, k čemuž patří i brzké zjištění, že se k němu nechcete otáčet zády a kouzelník Gale je tak trochu sebestředný narcis. Zkrátka, každý z vašich společníků je výrazný, jen ne klasicky pozitivním způsobem. Zda to je plus nebo ne, je na vkusu každého hráče.
Larian učinil poměrně odvážné rozhodnutí, když k vám připojí postavy, které vám nejen nemusí být po chuti, ale klidně je můžete i nesnášet. Za každou z nich je ale příběh a nakonec, tváří v tvář děsivému osudu je docela pochopitelné, že má každý starosti zejména o vlastní přežití a cizinec, se kterým se setkali jen náhodou a hroznou smůlou, nemá ani jejich důvěru, ani jejich sympatie. Jak ale poznají oni i vy, bez vzájemné pomoci se neobejdete.
Není vám dáno cestovat s partou sympatických dobrodějů.
Divinity s kostkami
Protože jsem hrála jak Divinity: Original Sin 2, tak Baldur’s Gate 3, neubráním se srovnání. Tedy, ono, možná překvapivě, není zase tolik co srovnávat, protože jsou si obě hry hodně podobné. S jistou mírou zjednodušení by se dalo říct, že Baldur’s Gate 3 je Original Sin 2 s pořádně štědrým rozpočtem.
Herní pravidla v Original Sin 2 jsou ve všech ohledech jednodušší, ale nejsou diametrálně odlišná, hra postrádá drahé prvky jako jsou plně animované „filmové“ dialogy, a možnosti co se týče výběru postavy a povolání jsou výrazně menší. Stejně tak soubojový systém není tak robustní jako v předběžném přístupu Baldur’s Gate 3. Obě hry ale pohání stejný engine a vizuálně jsou si velmi podobné, mají podobné ovládání a kdo si prolezl nějakých pár desítek kobek v Divinity a vyluštil nějaké ty hádanky, tak ví, co hledat a jak luštit.
Divinity: Original Sin 2 a Baldur's Gate 3 jsou si hodně podobné.
Je ale otázkou, zda podobnost těchto dvou her skutečně brát jako výtku, protože Original Sin 2 je bez debat vynikající hrou a Larian má žánr tahových RPG zkrátka a dobře v malíku, tak proč po nich chtít, aby znovu vynalézali kolo. Ono by ale dost možná stačilo, kdyby Larian zvolil temnější vizuál, aby obě hry jasně odlišil, protože zejména v porovnání s grafikou starých dílů Baldur’s Gate působí trojka snad až zbytečně barevně a rozjásaně, a to i v podsvětí. Je to jistě úlitba západní představě vysoké fantasy (což jsou nakonec celé Dungeons&Dragons), ovšem tváří v tvář smrti, morálním dilematům, náboženským dogmatům a rozhovorům o tom, jakým způsobem byste chtěli umřít, by trocha té surovosti neškodila.
Proč po Larianu chtít, aby znovu vynalézali kolo?
Rozumný early access
Za sebe tedy musím říct, že jsem s novým dítkem Larianu jako hráč spokojena. Zda dělá čest své značce jednak neposoudím, protože jsem staré Baldur’s Gate nehrála, a jednak je na takové úvahy přeci jen ještě dost brzy. Můžu s jistotou říct, že mě hra baví, že se těším, až si ji budu moct zapnout, a že ve mně vyvolává přesně takovou radost z vyhraných soubojů a odhalených tajemství, jakou jsem čekala.
Sám Larian odhaduje vývoj minimálně na další rok a předběžný přístup je hlavně platformou pro fanoušky, aby Larianu zavčasu řekli, co funguje, a co ne. Nejde o placené demo a vzhledem k cenovce odpovídající finální hře je to vlastně takový předobjednávkový bonus pro skalní fanoušky.
Larian už v minulosti opakovaně dokázal, že své sliby zvládne dodržet.
Larian už ale v minulosti opakovaně dokázal, že své sliby zvládne dodržet a z toho co jsem zatím viděla to vypadá, že o Baldur’s Gate 3 mají velmi jasné představy, za kterými si jdou, jen ta cesta bude ještě dlouhá. Předběžný přístup svým stavem odpovídá alfa fázi vývoje, je bez problému hratelný, ale na chyby budete narážet často, zejména v multiplayeru. Většina hru moc neovlivní, s některými pomůže načtení uložené pozice, jiné vám hru shodí a vezmou s sebou třeba dvě hodiny neuloženého postupu. Pokud byste si nějaké to novější tahové RPG dali a nechce se vám trpět chyby, nebo platit za nedokončený produkt, Divinity: Original Sin 2 Definitive Edition by vás do vydání plné verze Baldur’s Gate 3 měla zabavit, a vyjde o něco levněji.
