Dojmy z hraní Comanche: Conflicts

Historie

V historii počítačových her jsme již měli několikrát možnost pilotovat vrtulník Comanche. Starší hráči budou pamatovat časy vrtulníkové série Comanche (1992-2001) od NovaLogic, případně dvoudílnou vrtulníkovou sérii od Razorworks, v jejímž druhém díle Enemy Enagaged: RAH-66 Comanche vs. KA-52 Hokum (2000) bylo možné pilotovat zrušený projekt U.S. Army, tzn. průzkumný/bitevní stealth vrtulník, RAH-66 Comanche.

Současnost a budoucnost Comanche

Vydavatelství THQ Nordic se po 20 letech rozhodlo značku Comanche oživit. Původně měl být titul čistě multiplayerovou záležitostí, kde se hráči budou utkávat v různých verzích vrtulníku Comanche a jejích dronů mezi sebou ve dvou týmových módech: Infiltration (obránci a útočníci) a Blackbox (team deathmatch).

12. Března 2020 hra vstoupila do Early Access na Steamu. Po feedbacku ze strany hráčů, vývojáři z NUKKLEAR kompletně dodělali plnohodnotnou singleplayerovou kampaň a přidali podporu pro specializované letecké ovladače joystick, HOTAS a pedály.

V roce 2021 na trh vstoupilo nové české studio Ashborne Games, které od NUKKLEAR převzalo hru Comanche a dle plánované roadmapy budou o hru pečovat až do jejího oficiálního vydání.

15 Dubna 2021 vývojáři z Ashborne Games oznámili seznam změn v Comanche v update 7. Seznam změn najdete zde. Nutno dodat, že hru jako takovou dostali od NUKKLEAR prakticky hotovou.

Čeští vývojáři do hry přenesli své zkušenosti z práce v Bohemia Interactive z vývoje vojenských her, konkrétně přidali nový singleplayerový mód Conflict a také implementovali plně funkční kokpity do každé varianty vrtulníku Comanche.

Postřeh virtuálního pilota

Dovolím si udělat malou odbočku a rád bych zde zdůraznil co zmínil Petr Kolář v poskytnutém rozhovoru v médiích o detailech a jejich účastí na vývoji Comanche. Ashborne Games dodali nový mód Conflict, jenž má být intenzivní krátkou misí ve stylu prvního Comanche, spíše arkádově zaměřeného titulu ze stejnojmenné série, na rozdíl od Comanche 4, Petrem považován spíše za simulaci.

Já si dovolím trochu nesouhlasit a jako hráč leteckých simulátorů zmínit, že vrchol série přestavoval jednoznačně Comanche 3, jenž byl akčněji pojatý vrtulníkový simulátor s velmi detailní grafikou a ve své době neuvěřitelně plastickým terénem a vegetací díky použitému voxel enginu.

Dojmy ze hry

Hned z kraje musím tak trochu smutně konstatovat, že pokud jste čekali Comanche 3 v lehce futuristické kabátu, tzn. akčněji laděnou vrtulníkovou simulaci, budete nejspíš zklamáni. Hra je spíše vrtulníkovou arkádou/střílečkou než leteckým simulátorem.

První, co mě padlo do oka, byla sekce Proving Ground. V ní naleznete Tutorial, Flight Course a Shooting Range. Turorial vás provede principy hry, včetně základního ovládaní vrtulníků a dronů, různých typů zbraní, protiopatření apod. V další sekci Flight Course, jenž se dělí na Basic Flight, Advanced Flight a Expert Flight, hra dokonale otestuje vaše pilotní umění a nutno dodat, že je žádoucí získat potřebný um, protože v kampani, a především Conflict misích, se od vás bude vyžadovat dokonalé ovládání, pokud chcete uspět. V poslední sekci Shooting Range si můžete natrénovat ovládání zbraní, zaměřování a jejich účinky na různé cíle. Že by autoři přeci jenom chtěli nalákat hardcore jádro virtuálních pilotů, kteří se hlásí ke značce Comanche?

Po absolvování na vrtulníkovou střílečku poměrně sofistikovaného tréninku jsem rovnou skočil do kampaně. Příběh kampaně mě nezaujal, vyslechnete si a přečtete cíle, povídání o tom, proč zrovna vás si velitelé vybrali. Příběh se fakticky točí okolo scénáře, že hackeři ukradli blueprint (technický popis) prototypu Comanche a dali je k dispozici na Dark web. Díky tomu ostatní frakce a teroristické buňky získaly dost cenná data, načež začali z prototypu Comanche vyvíjet vlastní vylepšené verze vrtulníku.

Singleplayerová kampaň se dá shrnout do následujícího popisu. Vyslechnete si v rádiu popis mise, o co tam jde, kam se máte dostat, jaký máte volací znak atd. Cestou ničíte vše, co vám autoři dali do cesty, až doletíte k určenému bodu, vrtulník posadíte do visu a vypustíte dron. S dronem obvykle nejprve musíte vyřadit energetické zdroje (transformátory) a poté vletět nefungující ventilací do nitra budovy/konstrukce, kde postupně vyřadíte lidské stráže se zbraněmi a nepřátelské drony. Poté zmáčknete klávesu a čekáte několik sekund (někdy i několik desítek) na to, až hacknete terminál a získáte data, vypnete jádro, odemknete vrata, přístup, cokoliv. Přepnete zpět do vrtulníku a letíte vyčistit cestu atd. Bohužel ve stejném duchu vyznívají všechny mise kampaně a po čase to začne být únavné a vy už si jen přejete rychle dokončit misi a posunout hru do další části kampaně. Na druhou stranu na rozdíl od módu Conflict zde jsou checkpointy, takže pokud neuspějete, misi v kampani si jednoduše můžete zopakovat znovu a znovu až uspějete.

Ve stejném duchu vyznívají všechny mise kampaně.

Ačkoliv je grafika hry nádherná (Unreal engine, na kterém je hra vystavěna, nabídne nádherné oko těšící scenérie) nelze si nevšimnout faktu, že třeba tráva a další objekty na zemi hra dočítá těsně před tím, než letíte daným směrem, což bych od nastavení hry a všech detailů na max., respektive EPIC nečekal. Hra je v Early Access, nezbývá než doufat, že tuhle malou vadu na kráse autoři odladí do plné verze. S vrtulníkem totiž budete lítat vesměs proklatě nízko nad zemí, mořem nebo létat v horách, mezi kaňony, tunely, obrovskými podzemními prostory ať již přirozenými nebo uměle vytvořenými.

Unreal engine téhle vrtulníkové střílečce ohromně sedí, exteriéry působí majestátně, hra světel a stínu je téměř dokonalá, pohled do zapadajícího slunce je dech beroucí, to vše vás donutí vydechnout wow. Doslova.

Jenže pak tu máme protiletadlové tanky, jeepy, nákladní vozidla, nejrůznější druhy lodí (od člunů až po velitelskou loď) a v neposlední řadě nepřátelské helikoptéry a drony. Tady bych si dovolil mírnou kritiku. Jejich modely docela ujdou, respektive chtěly by vylepšit, ale co vadí více modely techniky postrádají detaily, a především textury nejsou zdaleka tak dech beroucí jako v případě scenérií.

Na mé sestavě Ryzen 3700X, 32 GB RAM, RX 5700 XT hra byla místy trhaná v interiérech při použití dronů, kdy došlo k opakovaným výbuchům, fps klesaly nebezpečně nízko. Beru ale fakt, že tohle je stále Early Access hra a vývojáři ji optimalizují.

Mód Conflict brněnského studia Ashborne Games... tak ten je skutečnou výzvou pro ostřílené piloty! První mise je odemčena, ale pak je nutné získat min. 2 medaile pro odemčení další mise. Misi jsem zkoušel opakovaně splnit, ale zde nestačí být jen mistr v ovládání helikoptéry, musíte i umět rychle reagovat na měnící situaci, v závislosti na pokroku v misi a používat ve správný čas protiopatření, jinak vás vyřadí cca 2 zásahy raketou. Jakákoliv chyba totiž znamená kompletní opakování celé mise od úplného začátku.

Mód Conflict je skutečnou výzvou pro ostřílené piloty.

Jaké je ovládání vrtulníků, dronů a jejich zbraní plus protiopatření? Nutno dodat, že hru jsem zkoušel lítat s joystickem Trustmaster T16000 (s plynovou pákou a pedály). Hru je každopádně lepší hrát na myši a klávesnici kvůli snazší ovladatelnosti. Zatímco na joysticku těžko podržíte klávesu a začnete se rozhlížet v kokpitu myší kolem sebe, tak s hrou na základních periferiích to jde přímo skvěle. Na joysticku bude pilotáž mnohem náročnější i díky jiné citlivosti ovládání.

Letový model, na to že jde o vrtulníkovou střílečku, není vůbec špatný. Nicméně řekl bych, že ještě o něco realističtější ovládání vrtulníku, včetně vlivu váhy na změnu směru, naleznete paradoxně ve střílečce Battlefield 4. Ovládání dronů na myši a klávesnici je naprosto intuitivní a nemám žádné výhrady.

Jak splníte mise je čistě na vás. Někdo poletí vysoko, aby měl dobrý rozhled, jiný zvolí let těsně při hladině moře nebo země a bude využívat každý dostupný terénní kryt. Často jsem volil opatrný postup vpřed, protože jakmile narazíte na nepřátelské vrtulníky, jde do tuhého. Bez použití protiopatření a auto visení budete horko těžko likvidovat protivníky z kokpitu. Visení vám zajistí klid pro střelbu a stiskem klávesy, kdy uvolníte free look, jste schopni do stran mířit přilbovým zaměřovačem a efektivně tak likvidovat vzdušné cíle kanonem. Podobnou taktiku jsem použil pro ničení raketových věží, likvidaci rychlých lodí a dalších cílů. Naopak na velké lodě jsou nejvíce efektivní neřízené rakety, které odpalujete za pohybu a manévrování vrtulníku. Řízené rakety se dají použít na jakýkoliv cíl, mají dlouhý dosah, ale nepřítel obvykle vydrží několik zásahů.

Avionika je značně zjednodušena, vlevo vidíte na radaru mapu terénu, cíle a také jejich kružnice ohrožení, mezi nimiž budete manévrovat. HUD zobrazuje nezbytné letové údaje jako výška, rychlost a cíle. Protiopatřením trvá nějakou dobu dobití (světlice) a jejich použití musíte správně načasovat, poté zmizet někde do krytu a po dobití můžete jít znovu do akce. Ačkoliv jde o vrtulníkovou akci, tak útočit na cíle musíte s rozmyslem. Třeba u Conflict mise jsem zkoušel letět k cíli nejprve nepozorovaně v kaňonu těsně nad zemí a vše ostřelovat efektivně z co největší dálky a pokud možno zůstat co nejvíce v krytu. Nicméně stejně efektivní, ale o něco více riskantní, může být vystoupat do výšky a poté let přímo na cíl za vydatného kropení z kanonu, dokud jej nepřehřeje. Poté musíte čekat pár sekund na kompletní vychlazení zbraně. Respektive vy budete kropit cíle po malých dávkách, protože rotační kanon brzy ztratí na přesnosti. S tím souvisí fakt, že v Conflict misích máte omezené zásoby munice, zatímco v kampani vám hra postupně munici doplní.

Drony mohou být vybaveny různými zbraněmi jako např. granátomety, které odpálíte na cíl, přilepený granát po nějaké chvíli vybuchne. To vám umožní efektivně zmizet do bezpečí. Drony mohou mít kulomety, stejně jako brokovnice. Podle výbavy musíte přizpůsobit taktiku. Drony také dokáží na omezený časový úsek zrychlit let, ale jsou poté hůře ovladatelné a snadněji detekovatelné. Let s dronem v interiérech mi oživuje vzpomínky na PC hru Descent.

Zpět k avionice. Kokpity vrtulníků zobrazují konkrétní letové parametry ze hry, ale nejsou klikací a nedají se tak přímo ve hře ovládat jako např. v DCS World. Trochu mi vadilo, že ve hře nejde změnit FOV, v prototypu Comanche krásný kokpit uvidíte, jen když uvolníte free look a začnete se rozhlížet kolem sebe.

Hodil by se parťák

Tato hra si přímo říká a kooperativní singleplayer, kdy jeden z hráčů pilotuje a druhý v roli střelce využívá protiopatření a zbraně. Ve chvíli, kdy pilot má plné ruce práce s vrtulníkem, střelec může řídit vzdáleně dron. Dokáži si představit ničení cílů, kdy střelec na průzkum pošle dron, který laserovým paprskem ozáří cíl a pilot mezitím odpálil raketu která zasáhne cíl, aniž by pilot vrtulníku opustil bezpečí krytu. V druhé fázi kampaně, kdy změníte prostředí, se můžete dostat do situace, kdy zaparkujete vrtulník maskovaný novou neviditelnou technologií těsně nad terénem v horách a vyšlete dron na vyřazení první ze dvou elektráren.

Vyřadit první elektrárnu není těžké, ale vyřadit druhou se ukázalo jako nemožné. Protože dron má možnost vzdálit se od mateřského vrtulníku jen na omezenou vzdálenost a když se v oblasti pohybuje po hlídkové trase silně opancéřovaný Comanche, navíc disponuje technologií propálit vaši neviditelnost, rázem máte zaděláno na problém a solidní výzvu. Jak moc bych uvítal živého kopilota/operátora dronu je vám asi jasné. Nemůžete efektivně řídit dron a současně manévrovat s vrtulníkem.

Mezi žánry

Jak asi správně tušíte, hra mě opravdu zaujala, ale chápu smíšené dojmy na Steamu. Comanche má potenciál, věřím že multiplayer v týmech bude skvělý vzhledem k možnostem a prostředí.

Comanche je celkově někde na pomezí, není to čistokrevná letecké arkáda, ve které jako smyslu zbavení ničíte jeden cíl za druhým, zároveň to ale není duchovní nástupce svého času velmi populárního a realističtějšího Comanche 3, který bych bez váhání označil za letecký, respektive vrtulníkový simulátor.