FIFA 14 - pečlivě připravené hřiště

Recenze z hraní Xbox 360 verze hry

Recenzovat každoroční série je pomalu za trest - člověk aby pod mikroskopem hledal drobné rozdíly, které pak zkusí vytáhnout. Nejinak je tomu i v případě letošního ročníku fotbalové série FIFA, kde nejvýrazněji propagovanou změnou je lepší letová fyzika míče. Přitom však rozdílů je poměrně hodně a dohromady utvářejí povedený celek.

Stačí se podívat do menu a celková uhlazenost ze hry přímo čiší. Metro styl profouknul nabídky, snadno se dostanete i do těch nejzapadlejších z nich, a je jen pár drobností, které se špatně hledají. I největší milovníci různých nastavení v týmu tak rychle najdou vše potřebné a mohou se vrátit k hraní samotnému. To samozřejmě platí i pro menu přímo v zápase, kde jste obklopeni potřebnými informacemi a vše je na dosah pár mávnutí páčkami na ovladači.

Klička a gól

Oproti tomu o něco pomalejší je samotná hra, nebo aspoň způsob, jak vyhrát. Dávno pryč je kličkování s míčem přilepeným ke kopačce, při každé změně směru se do toho hráč položí celou vahou a na první pohled je vidět, kdy už další změnu nedá bez ztráty míče. Vše samozřejmě záleží na schopnostech hráče, ale i mistr kličkař jednou o míč přijde. O to lépe působí nabíhání spoluhráčů do pozic, kde jim můžete přihrát, nebo také posílení obrany.

Obránci mají tendence se k osamělému běžci s kulatým nesmyslem stahovat jak můry ke světlu, takže je potřeba více kombinovat a roztáhnout hru do šířky. Po chvíli zápolení s ovládáním a nepřesných přihrávkách se naučíte centrovat v pohodě, že by nebylo komu přihrát se stává jen výjimečně. Navíc si můžete míč krýt už v okamžiku přijetí přihrávky a jen lehkým zhoupnutím pravé páčky obhodit obránce před další nahrávkou. Je to možná několik drobných detailů, ale pocit ze hry je díky tomu fotbalovější.

Již zmíněný nový model letu míče se také povedl a přispívá hlavně při tečovaných střelách k uvěřitelnějším výsledkům. Jak jsou brankáři zblízka nepřekonatelní, tak nastřelení obránce těžce nezvládají, pokud pak míč putuje mezi tyče. Ale ani překonání gólmana nemusí nutně končit oslavami, kolikrát se mi stalo, že pomalu z brankové čáry zachraňovali situaci obránci.

Malá domů

Atmosféru zápasů opět skvěle doplňuje oblíbené komentátorské duo, bohužel ale letos nejspíš někde selhala technika. Kolikrát se stane, že vytáhnou povedenou hlášku, ale zcela nesmyslnou v dané situaci - při třetím střídání mi několikrát říkali, že trenér konečně poprvé vystřídal, a glosa o povedeném obranném zákroku působí lehce nepatřičně při představování týmu před úvodním hvizdem. A to je jen pár drobností, co mi tak uvíznulo v paměti. Na druhou stranu musím pochválit rozšíření v oblasti jmen hráčů, pomalu každý tým z Horní Dolní má aspoň nějakého hráče, který je moderátory důvěrně oslovován, u slavnějších pak je variací opět o něco více.

Technika vlastně zlobí i na samotném stadionu - co je z toho, když o poločase sledujete záznamy akcí od začátku, kde sice diváci skvěle fandí, hráči se chytají za hlavu při spálených šancích a míč efektně plachtí do sítě, když za brankou na časomíře svítí pětačtyřicátá minuta a stav odpovídá konci poločasu. Přitom když máte při hraní čas, tak všechny tyhle detaily, kterých si jinak nevšimnete, fungují skvěle. Ne, že by to bylo tak hrozné, pokud člověk řeší už takové detaily, asi se ostatní věci povedly, ale trochu to narušuje ucelený povedený dojem ze hry.

Asi bych si toho ani nevšimnul, kdyby nebylo módu FIFA Ultimate Team, kde opět stavíte své družstvo od píky a postupně nakupujete skvělé hráče s realizačním týmem. A samozřejmě si také vybíráte stadion, přičemž právě ten základní má obří výsledkové tabule přímo za brankami. Přiznávám, že jsem tímto módem hraní trávil většinu času, tvůrci navíc vrátili zpět možnost jednotlivých online zápasů se svým týmem, která loni citelně chyběla, takže po návratu z práce není nic lepšího, než se na turnaj rozcvičit nějakým online zápasem.

Tabulka na tabulky

Mód FIFA Ultimate Team se dočkal i dalších změn - konečně není potřeba shánět kartičky na změnu formace družstva, již zmíněná předělávka menu vám ulehčí hledání posil a přibyla třeba i vylepšená týmová chemie. Každý hráč je v něčem specifický, buldok obránce skvěle doplňuje míčového akrobata v záloze, který za odměnu pošle skvělou přihrávku cílevědomému útočníku. Nezáleží tak už jen na klubu, národnosti a lize hráčů, ale do hry přibyl další faktor, který dokáže týmem pěkně zamíchat.

Změn se dočkaly samozřejmě i ostatní módy, v kariéře třeba můžete přeskočit úvodní transferové okno a vydat se do sezóny s nezměněným týmem, nebo cenit důležitost skautů. Konečně u cizích hráčů nemáte od počátku odkryté jejich celkové hodnocení, musíte vyslat někoho, kdo vám jej odhalí, což samozřejmě stojí nějaký ten čas. Drobnost, ale potěší.

Možná se divíte, proč vlastně pod recenzí nevisí desítka, ale číslo o dva body nižší. Špatných věcí je pomalu, pochval hodně, co to tedy má být? Důvod je jednoduchý - FIFA 14 je sice plná malých vylepšení, ale to těžko ospravedlní koupi nové hry. Zvlášť ve chvíli, kdy loňský ročník funguje skvěle a v brzké době se očekává příchod konzolí nové generace. FIFA 14 bych tak doporučil pro možnost si hru užít a za necelé tři stovky ji pak vylepšit pro nové konzole, až se k nám dostanou. Pokud máte předchozí ročník, je koupě dalšího na zvážení.