Zpátky do tunelů v kůži nové postavy.
Zing vyráží na Gamescom 2026 a soutěžíme s Českou spořitelnou o konzoli
S partnerem Českou spořitelnou míříme také letos na Gamescom, abychom vám mohli přinést žhavé herní novinky.
Těžko se tomu věří, ale od dosud posledního plnohodnotného dílu série Metro s podtitulem Exodus nás dělí už více než sedm let. Od té doby na trh vstoupila pouze VR odbočka Metro Awakening z dílny studia Vertigo Games.
Když se proto na Gamescomu naskytla možnost vyzkoušet si hratelnou verzi očekávaného nového dílu s názvem Metro 2039, okamžitě v mých očích titul od studia 4A Games vystřelil mezi vůbec nejočekávanější hry celé výstavy.
Nová postava, která umí mluvit
Přibližně 25 minut dlouhá pasáž z hraní mi naservírovala jednu z misí, kde se hlavní postava vydá do charakteristických tunelů i na samotný povrch postapokalyptického světa. Demo začalo krátkým dialogem, ve kterém uslyšíte dokonce krátce promluvit hlavní postavu. To, po čem fanoušci série už delší dobu volali, se stalo skutečností. Němého Arťoma nahradila plnohodnotně nadabovaná nová postava nazývaná jako Stranger (Cizinec).
Pokud něco může výpravu a dialogy posunout na novou úroveň, je to právě plnohodnotný dabing hlavní postavy. Po krátkém povídání a nastínění cílů pro chystanou výpravu jsem zamířil ke stanovišti, kde jsem si vyzvedl zbraně a další vybavení. V mezičase jsem se však mohl pokochat detailně zpracovanou stanicí moskevského metra pojmenovanou Sevastopolskaya.
Nejen tato stanice bude ve hře fungovat jako pomyslný bezpečný přístav v nehostinném a v zásadě neobyvatelném světě. Vývojáři jednotlivým stanicím viditelně i tentokrát věnovali náležitou péči. Výsledkem je doslova živoucí ekosystém, který nabízí pohled na život běžných lidí, kteří se po jaderné válce museli uchýlit právě do stanic moskevského metra.
Další pro sérii charakteristický moment přišel při opuštění stanice a při vstupu do samotných tunelů. Vypjatá komunikace s vojáky následovaná zlověstným zaskřípěním otevírající se brány mi jasně připomněly, že onen bezpečný přístav právě nechávám za sebou. Po vstupu do potemnělého tunelu se o slovo přihlásily další pro značku typické činnosti v podobě nasazení masky, zkontrolování filtrů, osahání zbraní a zapnutí baterky, bez které se v temných tunelech opravdu neobejdete.
Z tunelu na povrch
Úvodní průchod tunelem se nesl převážně ve znamení postupného budování atmosféry. Vývojáři v rámci dalšího pomrknutí směrem k fanouškům série nezapomněli třeba na pálení pavučin pomocí zapalovače. Netrvalo to však dlouho a rázem jsem se ocitl na samotném povrchu.
Přivítalo mě zpustošené a vzhledem k vysoké míře radiace viditelně už delší dobu opuštěné sídliště. K tomuto bodu je důležité dodat, že Metro 2039 se odehrává pouhých šest let po událostech prvního dílu s názvem Metro 2033. Na rozdíl od jiných částí světa však zůstává Moskva v tomto období stále nesmírně ponurým místem, do kterého se běžný život s výjimkou již zmíněných stanic metra ani zdaleka nevrátil.
Depresivní scenérii nedlouho po výstupu z tunelu začaly dotvářet první zlověstné zvuky mutantů. Po krátkém přesunu mezi jednotlivými bloky budov jsem brzy narazil také na první lidské nepřátele v podobě přeživších banditů, jejichž eliminace byla součástí zvoleného úkolu. Při konfrontaci s lidskými protivníky musím pochválit chování umělé inteligence. Počítačem ovládaní protivníci rozhodně nestojí pouze na místě, ale snaží se aktivně krýt, pohybovat a zalarmovat další nepřátele v oblasti.
V pozitivním duchu se nese také gunplay, který působí věrohodně, zábavně a nabízí dostatečně velké rozdíly mezi jednotlivými zbraněmi. Kromě akčního přístupu vám hra umožní při střetech s protivníky také výrazně tišší cestu, ve které musíte využívat plynovou zbraň, vrhací nože a další dodatečné vybavení.
Na poli konvenčních zbraní je k dispozici tradiční plejáda podomácku vyrobených samopalů, brokovnic a pistolí, které si můžete formou craftingu upravovat a vylepšovat. Oba přístupy mají své pro a proti. Společně se samotnými nepřáteli je však hlavní výzvou omezené množství munice a dalšího vybavení. Vzhledem k omezeným zdrojům se mi proto vyplatilo oba přístupy kombinovat v závislosti na množství vzácné munice a další výbavy.
Nádherně depresivní svět
Navzdory výpravě na povrch nabídla prezentovaná pasáž lineární charakter s pevně uzavřenou lokací a minimem možností opustit požadovanou trasu postupu. Ačkoli je možné, že hra v dalších částech nabídne také otevřenější lokace, je patrné, že se vývojáři rozhodli spíše vrátit ke struktuře prvních dvou dílů.
Po eliminaci skupiny nepřátel v jedné z budov mě hra poslala zpátky do podzemí a temných tunelů metra, kde došlo na první plnohodnotnou konfrontaci s agresivními mutanty. Tady na stealth už prostor nebyl a zbyly jen dvě možnosti – boj nebo útěk.
Při střetech s odolnějšími mutanty pocítíte omezené množství munice ještě více a někdy se opravdu vyplatí vzít nohy na ramena. V zásadě permanentní strach o to, zda máte dostatek nábojů, filtrů do plynové masky a dalšího životně důležitého vybavení, vás nepřímo nutí k opravdu důkladnému prozkoumávání všeho, z čeho by mohlo kápnout alespoň něco trochu užitečného. Důležitou roli hraje také obírání zabitých nepřátel.
Z pohledu technické stránky hře nemám co vytknout. Série Metro i díky dlouhodobé důvěře ve vlastní proprietární engine vždy nabízela svým způsobem unikátní audiovizuální podívanou, která dokázala v maximální možné míře zobrazit ponurý svět na povrchu i temnou hororovou atmosféru v samotných tunelech metra. Detailní grafiku navíc doprovází neméně důležitá a o nic méně propracovanější zvuková stránka.
Z pohledu celkové atmosféry je však velmi dobře patrný odklon od Metra Exodus, ve kterém už od začátku dominovala naděje a hledání lepších míst k životu. Metro 2039 naproti tomu minimálně v popisované pasáži prozrazuje, že může být naopak ještě hůře. Dost možná nás tak čeká vůbec nejtemnější a nejdepresivnější Metro v celé sérii.
Zpátky ke kořenům
Popisovaná hratelná pasáž z nového Metra mě jako fanouška série v žádném případě nezklamala. Musím ale zároveň přiznat, že mě opravdu překvapilo, jak moc se tvůrci oddálili od stylu Metra Exodus a z pohledu atmosféry a složení herního světa se vrátili k charakteru prvních dvou dílů. Možná až na úvodní momenty se zmíněným otevřením brány do tunelu navíc jen marně hledám nějaký konkrétní moment, který by mi vyrazil dech a nemohl ho dostat z hlavy.
Na Gamescomu v roce 2018 jsem si shodou okolností mohl v předstihu zahrát tehdy chystané Metro Exodus, které mi podobných překvapení a nečekaných momentů během relativně krátké ukázky naservírovalo hned několik.
Je možné, že klíčovou úlohu sehrávala zvolená ukázka a snaha vývojářů neprozradit z nového dílu příliš. Je tedy značně předčasné mluvit o tom, jak si Metro 2039 oproti svému předchůdci povede. Po delším přemýšlení se však nedokážu zbavit dojmu, že minimálně v některých oblastech hrají vývojáři na jistotu a na pomyslnou nostalgickou niť až příliš často.
Minimálně fanoušci prvních dvou dílů tento směr dost možná uvítají. Pokud však vyhlížíte nějaký opravdový skok, který v rámci série a postapokalyptických her obecně předvedl například S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl, byl bych zatím z hlediska možných vyhlídek spíše zdrženlivý.
Metro 2039 vyjde někdy v průběhu února příštího roku na PC (Steam, Epic Games Store) i konzolích PlayStation 5 a Xbox Series X/S.
