Gears of War 3 – bratři až do konce

Je opravdu málo her, potažmo sérií, jež zanechají v herním průmyslu natolik viditelnou stopu, jak tomu je právě u Gearsů. Studio Epic je tým nesmírně talentovaných chlapíků, o tom není pochyb. Jinak si těžko můžeme vysvětlit, jak se bezhlavá brutální střílečka mohla stát jednou z nejoblíbenějších a nejžádanějších sérií současné generace konzolí. Tak to je a tak to zkrátka i zůstane, ať si odpůrci Microsoftu či hry samotné říkají, co chtějí. Marcus a jeho skupinka statečných má totiž tolik charisma, že by jím bez problémů dokázalo zaplnit stadión obsazený uplakanými fanynkami Titaniku. Přišel ale čas zúčtování a Sarančata nečekají.

War…war never changes

V případě, že vás předchozí dva díly minuly (což je dost nepravděpodobné v případě, že čtete tyto řádky), je pro vás připravena fešná rekapitulace. Lidstvo je na pokraji vyhubení. I po využití nejdrtivějších zbraní a zničení téměř celé planety jsou Sarančata a Plápolaví stále aktivní a zatopení posledního lidského útočiště se ukázalo jen oddálením nevyhnutelného. Marcus a zbylí jedinci se tak snaží přežít na obrovských lodích a ostrovech, kam nepřátelé nedosáhnou. Zdánlivý klid se ale naruší, když naše hrdiny čeká překvapivé odhalení. Marcusův otec žije, a co více, celá léta pracoval na stroji, který vyhubí Sarančata i kolegy v podobě Plápolavých zrůd, které se ve druhém dílu zničehonic objevily na scéně. Jak už je ale u série zvykem, žádný úkol není dostatečně jednoduchý a přímočarý a nás během dlouhé poutě za otcem Marcuse čeká nejedno překvapení.

Osobně jsem velmi rád, že se závěr trilogie maximálně soustředí na to, co je v podobném případě nejdůležitější. Atmosféru, emoce a pocity.

Série Gearsů prochází s každým novým dílem menší evolucí a nejinak je tomu i v tomto případě. Osobně jsem velmi rád, že se závěr trilogie maximálně soustředí na to, co je v podobném případě nejdůležitější. Atmosféru, emoce a pocity. Ano, poslední dvě položky možná zní na pozadí obřích chlápků s ještě většími bouchačkami jako klišé, ale…ono to prostě funguje. Tam, kde konkurence v podobě Resistance 3 a dalších „ach bože, je invaze všichni tu pochcípáme“ titulů dokáží jen stěží udržet hráčovu pozornost něčím jiným, než jen nekonečným střílením a občasnou lekačkou, přichází Gearsy s epickým, emocemi nabitým příběhem.

Ptáte se, jak je to možné? Gears of War přece vždycky byly, jsou a budou bezduchou, lineární střílečkou bez špetky nápadu. Ano i ne. Ano, Gearsy jsou esencí krycího boje, kdy postupujete skrze mapu a snažíte si udržet koule pohromadě. Jenže kdykoliv, kdy ustane střelba a hlavně začnou pomalu chladnout, přichází další, neméně důležitá součást hry. Dialogy. Výměna názorů. Vtípky. Živoucí svět. Třetí díl jako žádný jiný ukazuje planetu Sera a její beznaděj, drtivé následky válečných rozhodnutí a ztroskotance, kteří nemají vojáky Koalice zrovna moc v lásce. Všichni hrdinové vám bez výjimky přirostou k srdci (pokud se tak už nestalo), a právě proto vám jejich kroky zdevastovaným světem nebudou ukradené. Budete chtít, aby vše skončilo šťastně. Budete chtít zadostiučinění. Budete chtít pomstu.

Starý dobrý Gearsy

Kdo hrál alespoň jeden z předchozích dílů, se tu bude cítit jako ryba ve vodě. Veškeré herní mechanismy totiž zůstaly stejné. Stále tak pobíháte s věrným týmem a drtíte veškerý odpor, ať už se vám motá pod podrážkou, nebo překračuje vaši hlavu. Rozrostl se snad jen arzenál a paleta nepřátel, to abychom si nepřipadali až moc doma. Oblíbenci v čele s motorovým Lancerem zůstaly, včetně brutálních zakončováků a rozřezávání Sarančat nalevo napravo. Bez toho by Gearsy ani nebyly Gearsy. Tentokrát se ale s Plápolavým druhem Sarančat setkáme mnohem agresivněji a v závěrečném dílu trilogie jsou to právě oni, co přebírají "kontrolu" nad dějem.

Plápolaví vám dají zabrat podstatně více, než dřívější sorta nepřátel a jejich občasný výskyt vám pak přijde jako balzám na duši a hlaveň.

Proto se těšte na pořádnou dávku nových zrůd. A když říkám zrůd, myslím tím opravdu hnusných a odpudivých zlých pánů. Plápolaví vám dají zabrat podstatně více, než dřívější sorta nepřátel a jejich občasný výskyt vám pak přijde jako balzám na duši a hlaveň. Třetí díl skvěle kombinuje různé druhy nepřátel a hráč se tak většinou nedočká ubíjejícího stereotypu, který je v podobných hrách velmi nebezpečný.

Vzhůru za fotrem

Pro každé kvalitní dobrodružství je potřeba fůra lokací, které rozředí neustálé šablonovité pobíhání. Pokud totiž nebude na co koukat, zadek hlavního hrdiny rychle omrzí. Po celou dobu hraní jsem se modlil za co nejmenší využití podzemí a zdá se, že jsem byl vyslyšen. Scenérie se totiž povětšinou soustředí na nádherná údolí, zdevastovaná města či luxusní interiéry, takže s klidem mohu říci, že tu máme dosud nejvariabilnější díl série.

Něco podobného by se dalo říci i o audiovizuálu, který ždímá z Xboxu 360 to nejlepší. Jistě, na nějaký wow efekt z prvního dílu je jaksi pozdě, Xbox 360 mele z posledního a my budeme rádi, pokud se ještě nějaký ten rok budeme mít čím kochat. I Unreal engine třetí generace má své limitace, které jsou prostě vidět. To ale nemění nic na faktu, že jsou Gears of War 3 skvěle vypadající hrou, která je vidět především v osvětlení, kvalitně vyvedených postavách a designu. Občas sice pozlobí naskakující textury a mnohé filmečky jsou jasně předrenderované, ale to je malá daň za některé momenty, které dokáží vyrazit dech. Paradoxně většina z nich se odehrává na rozlehlých prostranstvích, kde vám slunce svítí do ksichtu a ke štěstí stačí nějaký ten červený cákanec na obrazovce.

Obrovským dílem k atmosféře i emocím přispívá parádní dabing a dialogy, které prostě hrdinům budete věřit. Hlášky sviští, vtípky padají, a když už někomu nekucháte střeva, většinou se alespoň zasmějete. Průvod pak završuje epický, srdcervoucí soundtrack, co ideálně kloubí drama s hrdinskými notkami a dává jasně najevo náladu celého příběhu. Hra k nám navíc dorazí s podporou českých titulků, které byly k mání i v review verzi. Zde už ale veškerá superlativa končí. Překlad je povětšinou dobrý, i když trochu přímočarý. Jakmile však zajde rozhovor do více podrobných zákoutí, kde se začínají objevovat názvy nepřátel a podobné specifikace, vykouzlí občas překlad na obrazovce takovou slátaninu, že hlasitý smích přetrhá veškerou dramatickou náladu. Naštěstí to ale není na úkor obsahu a vše potřebné se tedy dozvíte. Zdatným angličtinářům však důrazně doporučuji titulky vypnout.

TIP: Pro nejlepší pocit ze závěru recenze doporučujeme následující skladbu ze soundtracku.

Nikdy nejsi sám

Dokonce ani během kampaně. Je jasné, že většina hráčů bude chtít okusit příběh osobně a jednotlivě. Když ale obrazovku protnou závěrečné titulky, začnete přemýšlet, co dál. Když už mluvíme o kampani, není od věci upozornit, že si ji můžete nyní sjet v kooperačním režimu nejen ve dvou na rozdělené obrazovce, ale i v kompletním čtyřčlenném balení online. Kromě klasického průchodu je k dispozici arkádová verze příběhu, kde za zabití dostáváte body do profilu. Celá kampaň tak dostává řádně soutěživý nádech, nemluvě o zábavnějším putování s partou kamarádů.

I to ale jednou skončí a několikrát dohraná kampaň zůstane v zapomnění. Co dál? Inu, i na to mají nový Gearsy odpověď. Pro začátečníky doporučuji zkusit si klasický multiplayer, sestávající z oblíbených módů včetně Deathmatche, Team Deathmatche či King of the Hill, jež známe z mnoha jiných stejně zaměřených her. Až si budete dostatečně věřit, můžete se pustit do jednoho ze dvou módů – Bestie či Horda. Oba jsou si na chlup podobné, jen v prvním zastoupíte řady Sarančat a budete se snažit za krkolomného časového limitu pokosit všechny lidi na mapě, zatímco ve druhém módu zase stanete na opačné straně barikády a budete odrážet jednu vlnu Sarančat za druhou. V obojích je také aktivní systém bodů, který vám navyšuje vaše možnosti. Postupně si tak kupujete lepší brnění, zbraně, stavíte hráze, stacionární střílny a další pomocné barikády. Za Sarančata pak odemykáte stále silnější a silnější zrůdy, takže časem není problém zahrát si i za Brumaka.

Více si o módech Bestie a Horda přečtete v našich předchozích článcích.

Vaše snažení je samozřejmě hodnoceno nejen body, které vás posouvají výše v online žebříčcích, ale také vybavením, jež se vám postupně odemyká. Ať už tak hrajete jakýkoliv mód, třetí díl Gearsů vám dá spoustu důvodů, proč v tom pokračovat do aleluja.

Bratři až do konce

Nikdo nepochyboval, že Gears of War 3 budou hitem. Epic prostě umí své řemeslo až moc dobře na to, aby nechal svou nejoblíbenější značku napospas recenzentům. Mít hra pouze singleplayerovou kampaň, nejspíše by si zasloužila stabilní osmičkové hodnocení. Je to příběh plný emocí, epických momentů, drsných hlášek a skvělých postav, které vám přirostou k srdci. Jenže nemá. Multiplayer svou obsáhlostí a různorodostí předčí takřka veškerou konkurenci ve svém žánru a co je důležitější, spojuje hráče a baví. Neříkám, že je Gears of War nejlepší sci-fi akcí v herním průmyslu. Ale je rozhodně jedna z nejlepších a všichni ostatní se musí sakra snažit, aby se lesklému brnění tohoto hitu alespoň přiblížili. Tak na co ještě čekáš vojáku? Popadni výstroj a vzhůru za záchranou zítřejšího dne!