God of War Collection - Megarecenze

V roce 2005 vyšla na tehdejšího krále konzolí Playstation 2 hra, která nesla honosné jméno God of War. Podle novinářu kteří vyděli gamesu v pohybu ještě před vydáním, se mělo jednat o další obyčejnou bezhlavou hru, kterých již vyšlo tucty.

Bylo to snad předurčeno bohy Olympu, či jiným zázrakem že se z ní stala ikona Hack & Slash akcí nejen napříč Playstationem. Charismatický hlavní ''hrdina'' Kratos se stal hvězdou nejen ve své vlastní show, ale objevil se také jako host ve hrách Mortal Kombat, Soulcalibur: Broken Destiny nebo PlayStation All-Stars Battle Royale. První díl byl hráčskou obcí přijat tak skvěle, že bylo pouhou otázkou kdy výjde další díl. Ten se začal točit v našich mechanikách roku 2007 a přinesl ještě epičtější dobrodružství. V roce 2009 se Sony rozhodla potěšit fanoušky a přinesla jim první dva díly převedené do HD kvality na novější mašinku jménem Playstation 3. No a právě o této kolekci bude tato recenze. Tak hurá na Olymp.

• Tato takzvaná ''megarecenze,, ( jak jsem se to odvážil pojmenovat, i když se to nemusí zdát ) se zaměřuje jak na základní prvky hry ( grafika, hratelnost, design level atd..) tak na příběh. Vychází s toho, že spousty z vás hru už zná nebo hrála. Tak hurá do čtení.

Díl první - Legenda začíná.

Příběh prvního dílu začíná na vrcholku jedné skalisté hory, doslova řečeno skály. Kratos si sám sobě oznamuje, že ho bohové Olympu opustili a vrhá se hlavou dolů, aby ukončil svá muka. Tím by vlasňe mohla hra skončit, kdyby se pár metrů před dopadem neoběvil nápis '' o tři týdny dříve ''. Během prvního dílu se tedy dozvíme, co přimělo tvrdého sparťanského generála vrhnout se přímo ze skály a nejspíš tím ukončit svůj život. Jako Kratos tedy začínáme na poničené lodi naražené na útesy.

První věc které si nejspíše všimnete je grafické zpracování. Tady je vidět, že jde o devět let starou hru a kostrbaté modely postav to jen dokazují. Musíte to prostě překousnout. Na jiné úrovni je v dnešní době velmi řešený framerate, jenž se drží velmi vysoko, podle vývojářů na hranici kolem 60FPS. Já osobně tomu věřím, žádný výpadek stability jsem po celou dobu hraní nezaznamenal.

Vraťme se ale zpět k příběhu. Jak jsem psal, jste na lodi, jenže do cesty se vám cpou nemrtví legionáři. Za okamžik je však Kratos přesvědčí, že mrtví u nich znamená lepší a seskočí přímo do podpalubí, kde po chvilce naráží na svého prvního bosse Hydru, dostane se přes dvě její hlavy a narazí na boha Poseidona. Ten mu přikáže Hydru zabít a dá mu k tomu zbraň jménem Poseidon's Rage, která mu pomůže úkol splnit. Jde o takový první dialog a vy si na něm všimnete zpracování dabingu, jenž je víceméně povedený, i když poněkuď zastaralý na dnešní dobu. Na jiné úrovni je ale celkové ozučení během hopsání a mlácení nepřátel. Kratosovy výkřiky, řvaní obrů a v neposlední řadě i parádní soundtrack, díky kterému si série získala své zvučné jméno, doslova.

Všechny bossfighty jsou velice inovativní, ať už se bavíme o souboji s Hydrou, Medúzou, obrovským pekelným Minoutaurem nebo finální boj s bohem války Árem.

Kratos se dostává ke dveřím, k jejichž otevření ale potřebuje klíč, který má u sebe jeden z námořníků. Bohužel jakmile se k němu dostanete, ke svačině si ho rozhodne zvolit hlavní hlava Hydry. Ano, dostáváme se k dalšímu důležitému aspektu hry čímž jsou souboje s bossy. Všechny bossfighty jsou velice inovativní, ať už se bavíme o souboji s Hydrou, Medúzou, obrovským pekelným Minoutaurem nebo finální boj s bohem války Árem. Každý boss má specifické útoky které většinou musíte pochopit, než se začnete bránit. Například bitva s Árem je na obtížnost Mortal (easy) opravdu primitivní, ale na další obtížnost Hero (medium) my dala celkem zabrat, hlavně v druhé části souboje. Hra kromě těchto dvou obtížností obsahuje i Spartan (hard) a God (very hard).

Chcípni bože války, chcípni !

Kratos tedy porazí Hydru, čímž nejspíše naštve Herkula (o tom ale někdy jindy), a získá klíč od námořníka. Jeho dalši cesta ho zavede do Atén a právě při ní se dozvíme něco o Kratově minulosti. Před více než deseti lety se jednalo o tvrdého, brutálního generála ve jménu ještě brutálnějšího státu Sparta. Jednou se dostal pod útok barbarské armády a porážka se zdála být nevyhnutelná když Kratos vstanul tváří v tvář barbarskému královy. Ten se ho chystal zabít, jenže s tím se sparťan nemohl smířit a tak přivolal boha války jménem Áres a nabídl mu svůj život za porážku barbarů. Ten souhlasil a svojí silou zničil barbary jednou provždy. Kratosovy dal jakousi zbraň hromadného ničení jménem Blades of Chaos, meče na řetězech. Barbarskému královi usekne hlavu čímž se stane loutkou ve jménu samotného Área. Ten mu jednou přikáže vypálit vesnici. Kratos, omámený bohem války rozkaz splní a vesnici zmasakruje. Po svém činu si ale uvědomí co provedl, protože při masakru zabil svojí ženu a dceru. Aby na svůj čin nezapoměl, jeho kůže získala bílou barvu a vzpomínky se mu neustále vracejí. Rozhodne se pomstít bohu války a když mu to přikáží samotní bohové Olympu, ani chvilku neváhá.

Ještě jsem zapoměl zmínit jeden velmi důležitý aspekt hry, a tím je samozřejmě hratelnost. Není nijak těžká, jedno tlačítko používáte na lehký útok, další na těžký útok. Díky tomu můžete vykouzlit některé nádherné akrobatické pohyby, při jejichž sledování vám ukápne slina, u nostalgiků by to mohla být slza. Pro někoho by mohl být problém s neotáčivostí kamery, ale mě to nikdy nevadilo, a spíše jsem si užíval některé filmové scény které díky tomu vznikly. Jak už jsem zmínil dostanete i některé další zbraně a magii. Ta se přepíná pomocí šipek na levé straně dualshocku a používá tlačítkem L2. K dispozici je také takzvaný hněv bohů kde stisknutím tlačítek L3+R3 dostane Kratos speciální bleskové brnění díky němuž pokosí nejedno monstum.

Do Athén se tedy Kratos vydává, jelikož se to překrásné město rozhodl Áres jednou provždy vymazat z mapy a ukázat svému tatínkovi jménem Zeus, že je mnohem lepší než jeho sestra Athéna. Pokuď se trochu vyznáte v řecké mytologii, víte že někteří bohové si dokazovali svou pompéznost. V této sérii jsou na tom stejně a musíme pochválit vývojáře za to jak reálně dokázali vytvořit nereálné. Zní to dost matoucně, ale je to tak. Kratos tedy v Aténách potkává věštkyni, která mu poví o velmi mocné zbrani, se kterou dokáže porazit i samotného boha. Jedná se o Pandořinu skříňku, truhlu s božskou mocí. Bohužel je ukrytá hluboko v srdci Pandorského paláce, který na zádech nese nikdo jiný než Diův tatík, kolosální titán jménem Cronos. Jo a on sám se pohybuje hluboko v poušti ztracených duších. Takže Kratova výprava za mocnou zbraní může začít.

Tuto část bych tak nějak přeskočil, abych vám nevyzradil úplně všechno. Nemusíte se ale bát nějakého nudného level designu, ten stereotypem rozhodně netrpí. Bojové lokace se chytře střídají s oddychovými pasážemi, při kterých musíte většinou řešit nějakou tu hádanku, aby jste se hned po ní mohli vrhnout na další ubohé nepřátele. Nakonec se tedy Kratos postaví samotnému Áresovy a ve strhujícím souboji na život a na smrt ho konečně zabije. Tím si přikloní bohy na svou stranu a ti mu odpustí jeho minulé hříchy. Vzpomínky mu ale nevymažou což ho velice zaskočí. Rozhodne se tedy vzít si život skokem ze skály. Bystřejší z vás si již určitě všimli, že tím vlastě hra začínala. Kratosovy tato strastiplná cesta zabere tři týdny, vy jí ale zvládnete na obtížnost normal za něco okolo sedmi a půl hodiny ( dá se  dohrát i o dost dříve, ostatně trofej na dohrání pod pět hodin to dokazuje ). Což není moc, ale dostanete za to opravdu kvalitní porci zábavy.

Díl druhý - větší, lepší, brutálnější!

Esej o prvním dílu je za námi a je nejlepší čas vrhnout se na díl druhý. No, ještě se k prvnímu dílu vrátím. Kratos dopadl do vody, rozhodnut ukončit si svůj život a zbavit se všech těch příšerných vzpomínek. To se ale nelíbí bohům, kteří s ním mají vlastní plány a tak ho vytáhnou z útesu, Aténa mu otevře dveře na Olymp kde usedne na trůn, a stane se bohem války. Nějaký čas vše klape celkem v klidu, než Kratosovy umře matka a bůh smrti Thanatos mu zabije bratra Deimose (více v díle Ghost of Sparta). Vše svádí na řecké božstvo a svůj vztek si vylívá na velikých bitvách čímž se stane ještě krutější než byl jeho předchůdce Áres a začne rozlévat krveprolití po celém antickém Řecku. Samozřejmě ve jménu Sparty, nejtvrdšího z řeckých států.

To se ale nelíbí bohům, zejména pak Diovy. Zatímco on chystá zradu a Kratos si velebí na svém trůně, Sparťanská armádá se chystá podrobit si další město. Zvolá tedy boha války Kratose, aby jim přišel na pomoc který, i přes varování Athény že další šanci nedostane, se rozhodne vstoupit do bitvy. On je přece bohem, co by se mohlo stát, a ve své obrovské božské velikosti začne město ničit. Znenadání se objeví veliký orel, jenž na něj zaútočí, zmenší ho do normální lidské velikosti a ihned na to oživý gigantickou přístavní sochu jménem Colossus, postavenou na počest boha slunce, Hélia. Po zmenšení má ale Kratos ještě velkou část své božské síly u sebe, a tak se s ním může utkat .

Colossus je tedy první boss druhého dílu a ukazuje, že v zobrazení úhlavních nepřátel nemají chlápci ze Santa Monica konkurenci. U prvního dílu jsem si bosse pochvaloval, zde jsou na tom ještě o stupínek víše. Také jich je více než minule, jmenovitě například Sestry Osudu, Perseus, Theseus a nebo obávaný Kraken. Bitvy s nimy jsou epické ve všech směrech, hlavně u Sester Osudu vám spadne čelist.

Bůh války Kratos se tedy chystá porazit obrovského Colossa, a ukázat všem těm blbejm bohům, že není žádné ořezávátko. To se mu ale nedaří, při souboji zničí půlku města a zabije nejméňe stovku vojáků. Když se chystá na další kolo s obrovskou sochou, ozve se z nebes mocný, až hromový hlas. Není to nikdo jiný, než samotný bůh bohů Zeus. Nabídne Kratosovy pomoc, v podobě nejmocnější božské zbraně s honosným jménem Blade of Olympus. Jenže je tu jeden háček. Jestliže chce Kratos meč vytáhnout ze země, musí do něj vložit veškerou svojí magickou moc, čímž se stane velmi slabý. Jenže Kratos neváhá, pomocí meče porazí Colossa a začne se chvástat před božstvem jak je neporazitelný. No, jestliže znáte pořekadlo '' pýcha předchází pád '' je vám jasné co bude následovat.

Colossus je tedy první boss druhého dílu a ukazuje, že v zobrazení úhlavních nepřátel nemají chlápci ze Santa Monica konkurenci.

Obrovská konstrukce se řítí k zemi a svojí mohutnou rukou rozplácne boha války o zem, tak jako plácačka mouchu. Ten je oslaben a nemůže se pomalu ani pohnout, když v tom najednou přiletí obrovský orel, který se začne okamžitě transformovat. Není to nikdo jiný než samotný Zeus. Kratosovy dojde že je zrazen, ale nechápe proč. Jeho šílené chování ohrožovalo řád věcí a hlavně samotný Olymp. V krátké bitvě je Kratos probodnut Mečem Olympu a jeho tělo se pomalu začíná propadat do podsvětí.

Jenže ani to našeho antihrdinu nezastaví v tom, aby vylezl z říše mrtvých a nakopal Diovy zadek. Samozřejmě to není tak jednoduché jak to zní a Kratosovy musí pomoc titánka Gaia. Díky ní se však Kratos z říše mrtvých dostane a jeho cesta za krveprolitím může začít. Doufám že jelikož vyšel i díl třetí je vám snad jasné že částečně neuspěje a tím pádem je konec druhého dílu hodně otevřený. Dále bych měl zmínit ovládání které od prvního dílu získalo několik menších vylepšení, ale razantí změny nečekejte. Ovládá se to takřka stejně, jen například otevírání beden je na jiném tlačítku. Co mě jakožto fanouška potěšilo je více zbraní, lepší kouzla a hlavně sběr červených orbů, které už naštěstí ukazují kompletní počet a ne jen nějaké číslo jako v díle prvním. Dále dozrál dabing, který už zní více mytologicky a také parádní soundtrack jenž dal několik dalších skvělých skladeb do zbírky série. No a nakonec grafika, postavy už vypadají jako postavy a level design je na tak špičkové úrovni, že i na dnešní poměry vám některé scény vyrazí oči z dulků.

• Tak, dostali jsme se nakonec dnešní megarecenze a já doufám že si ji vychutnali jak hráči, kteří s hrou neměli co dočinění a zrovna nemají na PS3 co hrát, tak ti kteří jsou fanoušky série. Případnou kritiku hoďte do komentářů, je to moje první recenze :) Díky a zase někdy příště.